15 C 156/2021

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Vladimírem Doležalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupené titul jméno příjmení, IČO advokátem sídlem tamtéž proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného, okres obec o zaplacení 2 815 Kč s příslušenstvím

I. Soud zamítá žalobu na zaplacení částky 2 815 Kč a částky 50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 2 865 Kč za období od 9. října 2019 do zaplacení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Předmětem tohoto řízení byl nárok žalobkyně uplatněný rozkazní žalobou, podanou ke zdejšímu soudu dne 17. února 2021 na zaplacení částky 2 865 Kč s úrokem z prodlení z této částky podle výroku

I. K odůvodnění žaloby žalobkyně právně hodnotila, že původní žalobkyně společnost právnická osoba, (dále jen„ pojišťovna“) a žalovaný uzavřeli dne datum pojistnou smlouvu číslo ve znění dodatku o poskytnutí slevy na pojistném, o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem značka automobilu, registrační značka, s pojistným 11 781 Kč za roční pojistné období, splatným měsíčně po 982 Kč, vždy k 12. dni každého měsíce. Smlouva měla být uzavřena distančním způsobem přijetím nabídky pojišťovna na uzavření smlouvy uhrazením první splátky pojistného 982 Kč žalovaným dne datum. Žalovaný však již nezaplatil pojistné splatné ve dnech 12. července, 12. srpna a 12. září 2019. Za období od 12. července do 8. října 2019 tedy nezaplacené pojistné dosáhlo částky 2 815 Kč Vedle toho se pojišťovna domáhala zaplacení 50 Kč jako upomínacích výloh v souladu s čl. 5 odst. 4 pojistných podmínek. Žaloba na zaplacení úroku z prodlení nebyla blíže vysvětlena. Usnesením zdejšího soudu ze dne 31. prosince 2021, č. j. 15 C 156/2021-30, byl připuštěn vstup žalobkyně do řízení namísto pojišťovny. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a nedostavil se ani k nařízenému jednání ve věci, stejně jako žalobkyně a její zástupce, když pouze neúčast strany žalující byla předem omluvena. Na základě dokazování soud nezjistil, že by žalobkyní tvrzená povinnost žalovaného platit pojistné právě ve výši 2 815 Kč, resp. 982 Kč měsíčně, byla mezi pojišťovnou a žalovaným sjednána. Žalobkyně k prokázání všech svých tvrzení označila důkazy, které byly zjevně vyhotoveny jí samotnou, nebo pojišťovnou, do jejíhož procesního postavení žalobkyně vstoupila. Z upomínek žalobkyně, či jiné společnosti, která měl být původní věřitelkou, lze totiž zjistit pouze to, že takové upomínky byly vyhotoveny, případně, že nějaká zásilka byla odeslána. Soud proto důkazní návrhy v tomto směru nevyslyšel. Ani písemná smlouva zjevně nemohla tvrzené ujednání s žalovaným prokázat. Již podle žalobních tvrzení totiž neobsahuje jakékoli potvrzení žalovaného o správnosti jejího obsahu. Podstatné pro rozhodnutí tak byl důkaz, označený žalobkyní jako přehled předpisů a plateb. Ani tato písemnost ovšem nebyla opatřena podpisem žalovaného, která by ve smyslu § 565 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“) potvrzovala správnost údajů v ní uvedených. Tyto důkazy (důkazní prostředky) proto nepřesvědčily soud o správnosti jejich obsahu. Soud dále vycházel z tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaný nezaplatil žalované pojistné, když žalovaný v tomto směru neuváděl tvrzení o případném opaku, ačkoli tato povinnost by mu jinak (v případě placení) tížila podle § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ OSŘ“). Shora uvedené tvrzené ujednání (byť se žalobkyně o sjednání smlouvy nezmiňovala, lze tvrzení o existenci ujednání odvodit z právních úvah žalobkyně o uzavření smlouvy), resp. jejich část, týkající se pojištění, by skutečně bylo možné souladně s žalobkyní hodnotit jako pojistnou smlouvu ve smyslu § 2758 a násl. OZ. K tomu, aby předmětná smlouva žalovaného (který zjevně měl být pojistníkem) zavazovala k placení pojistného ve smyslu § 2758 odst. 1 OZ, bylo ovšem nutné zjistit, že se žalovaný k placení pojistného sjednáním smlouvy zavázal. Protože podpis žalovaného na písemné smlouvě nebyl a žalobkyně neoznačila žádný relevantní důkaz k tvrzení, že bylo včas zaplaceno alespoň první pojistné, nemohl soud ani uzavřít, že by došlo k uzavření smlouvy podle § 2758 odst. 2 OZ přijetím nabídky pojistitele včasným zaplacením pojistného. Protože se žalobkyně domáhala zaplacení částky 2 815 Kč právě z důvodu nesplnění sjednané povinnosti žalovaným a protože soud takové ujednání nezjistil, byl nucen žalobu na zaplacení této částky výrokem I. zamítnout pro neunesení důkazního břemene. Nebylo-li zjištěno prodlení s plněním jistiny peněžité povinnosti, není možné dovozovat vznik nároku na placení úroku z prodlení, ale na další příslušenství, popsané žalobkyní jako upomínací výlohy či platby za upomínku. Žaloba tak byla stejným výrokem zamítnuta i v tomto rozsahu. Pozdější tvrzené smluvní postoupení žalovaných pohledávek tento závěr nemohlo ovlivnit. Výrokem II. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení v souladu s § 142 odst. 1 OSŘ, podle kterého je kritériem pro přiznání náhrady nákladů řízení úspěch ve věci. V daném případě zcela procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly a proto soud nepřiznal právo na jejich náhradu žádnému z účastníků. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 OSŘ).