15 C 16/2021

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Vladimírem Doležalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupené titul jméno příjmení , titul , IČO advokátem sídlem tamtéž proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 7 200 Kč s příslušenstvím I. Soud zamítá žalobu na zaplacení částky 7 200 Kč s úrokem z prodlení 8,05 % z této částky za období od 26. března 2014 do zaplacení. <b>II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> Žalobou, podanou ke zdejšímu soudu formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne 26. října 2020, se žalobkyně domáhala po žalované doplacení ceny zařízení [název zařízení] (podle specifikace služeb připojené k žalobě), k jejímuž placení se měla žalovaná zavázat v kupní smlouvě se společností [právnická osoba] [anonymizováno] K odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaná si uvedené zařízení od uvedené společnosti převzala a zavázala se jej splácet po 400 Kč měsíčně. Protože tak nečinila, staly se podle obchodních podmínek ke smlouvě splatné všechny splátky najednou, tedy právě v částce 7 200 Kč. Tato pohledávka měla být postoupena žalobkyni smlouvou ze dne [datum]. Dále se žalobkyně stejnou žalobou domáhala zaplacení úroku z prodlení podle výroku I., aniž by tento nárok jakkoli odůvodnila. Soud v řízení ani po dokazování nezjistil sjednání smlouvy, z níž žalobkyně své nároky dovozovala. K důkazu sice byla předložena účastnická smlouva žalované s právní předchůdkyní žalobkyně, tedy smlouva o poskytování telekomunikačních službách. Ta však pouze odkazovala na jinou, kupní smlouvu. Její existenci žalobkyně prokazovala jen výpisem interní počítačové evidence své právní předchůdkyně. Tu však ve smyslu § 565 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ OZ“) nebylo možné proti žalované použít, neboť ta nijak (hmotněprávně, ani procesně) nepotvrzovala správnost jejího obsahu. Soud proto nezbylo, než žalobu zamítnout výrokem I. pro neunesení důkazního břemene, jež žalobkyni tížilo podle § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen„ OSŘ“). Protože nebylo zjištěno prodlení žalované s placením peněžitého dluhu ve smyslu § 1970 OZ, byla stejným výrokem zamítnuta také žaloba na placení úroku z prodlení. Výrokem II. pak soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle kritéria procesního úspěchu ve věci. V daném případě zcela procesně úspěšné žalované žádné náklady nevznikly, a proto soud nepřiznal právo na jejich náhradu žádné z účastnic.