15 C 178/2021

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Vladimírem Doležalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně IČO sídlem adresa , číslo obec proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 804 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 804 Kč.</b> <b>II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 300 Kč.</b> III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Chebu na účet [číslo] pod variabilním symbolem [číslo] soudní poplatek za řízení ve výši 1 000 Kč. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně uplatněný rozkazní žalobou, podanou ke zdejšímu soudu dne 18. května tr., na zaplacení částky 804 Kč jakožto náhrady nákladů vzniklých žalobkyni dopravou žalovanou do zdravotnického zařízení. Podle tvrzení žalobkyně bylo hlídkou Policie České republiky na základě oznámení jiné osoby v [obec] zjištěno, že žalovaný jevil známky ovlivnění alkoholem, přičemž při kontaktu s policií neovládal své jednání a vyhrožoval sebevraždou v důsledku tvrzeného ukončení partnerského soužití. Proto hlídka policie rozhodla o převozu žalovaného do protialkoholní záchytné stanice (dále jen„ PAZS“) v [obec]. Dechovou zkouškou přístrojem Dräger bylo u žalovaného naměřeno 2,39 ‰ alkoholu v dechu. Převoz žalovaného byl uskutečněn hlídkou žalobkyně, která vyjela z [obec] do [obec] a eskortovala žalovaného dne 22. března 2021 do PAZS. O umístění žalovaného v PAZS rozhodl službu konající lékař této stanice, který konstatoval střední opilost žalovaného. Převoz byl proveden na trase v celkové délce 131 km. Použito bylo vozidlo [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka], se spotřebou 6,4 litrů blíže nespecifikovaných pohonných hmot na 100 km v ceně 27,20 Kč za litr. Výše nákladů byla žalobkyní stanovena podle vyhlášky č. 589/2020 Sb. a představovala 576,40 Kč za používání vozidla a 228,04 Kč za spotřebované pohonné hmoty. Povinnost žalovaného k placení žalobkyně dovozovala z § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (dále jen„ ZSZS“), kdy na straně žalovaného současně dovozovala bezdůvodné obohacení ve výši žalované částky, neboť náklady převozu měl hradit žalovaný. Žalovaný byl bezvýsledně vyzván k placení této částky dopisem ze dne 6. května tr. O žalobě soud rozhodl bez nařízení jednání v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen„ OSŘ“) na základě předložených listin a tvrzení žalobkyně. Žalovaný se totiž k žalobě nevyjádřil, ačkoli tuto povinnost a povinnost důkazní zejména ve směru tvrzení a prokazování opaku, mu ukládá ustanovení § 101 odst. 1 písm. a) a b) OSŘ. Na základě žalobkyní předložených písemností dospěl soud ke skutkovým zjištěním, jež odpovídají žalobním tvrzením s doplněním, že při odborném lékařském vyšetření v PAZS byla zjištěna těžká intoxikace žalovaného alkoholem. Soud přitom vycházel zejména z písemných záznamů jednotlivých příslušníků Policie České republiky (tedy nikoli policie jako jednotného ozbrojeného bezpečnostního sboru, jak se snad domnívala žalobkyně), kteří v daných případech vystupovali jako správní orgán (orgán veřejné správy) podle § 21 odst. 1 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, (dále jen„ OZNV“), ze dne 22. března a 30. května 2021, nedatovaného protokolu č. [číslo] [anonymizována dvě slova] v [obec], se sídlem [adresa], [IČO], vyúčtování přepravních nákladů policií, technického průkazu k motorovému vozidlu, výzvy k úhradě a poštovní doručenky ze dne 7. května 2021. Podle § 20 odst. 1 písm. b) OZ platí, že osoba, u které je důvodné podezření, že se požitím alkoholického nápoje uvedla do stavu, v němž bezprostředně ohrožuje sebe, je povinna se podrobit odbornému lékařskému vyšetření. Podle § 21 odst. 1 téhož zákona přísluší oprávnění vyzvat osobu k takovému vyšetření příslušníku policie. Podle odst. 3 téhož ustanovení platí, že má-li být odborné lékařské vyšetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, poskytovatele zdravotních služeb a zdravotnické zařízení k provedení vyšetření určí a dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení zajistí ten, kdo tuto osobu k vyšetření vyzval. Stejnou povinnost k zajištění dopravy poněkud stanoví také § 89c odst. 1 ZSZS. Podle § 22 odst. 2 OZ provádí odborné lékařské vyšetření poskytovatel zdravotních služeb, který splňuje podmínky pro provedení tohoto vyšetření v rámci jím poskytovaných zdravotních služeb podle ZSZS. Podle § 89e odst. 1 ZSZS platí, že prokáže-li se přítomnost alkoholu, hradí osoba, které byla záchytná služba poskytnuta náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. V daném případě je tedy zřejmém, že orientačním vyšetřením žalovaného, jež provedl policista, bylo zjištěno takové množství alkoholu v těle žalovaného, že bylo možné důvodně usuzovat na takové jeho ovlivnění alkoholem, jež jej bezprostředně ohrožovalo na životě. To bylo zřejmé z avíz o sebevraždě, aniž by bylo zjištěno, že by sebevražednými sklony žalovaný trpěl bez ohledu na ovlivnění alkoholem. Proto policista vyzval žalovaného, aby se podrobil odbornému lékařskému vyšetření ve zdravotnickém zařízení, jež splňuje podmínky stanovené v § 89a ZSZS a zajistil na náklady žalobkyně dopravu žalovaného do tohoto zařízení. Při odborném lékařském vyšetření byla prokázána přítomnost alkoholu (v těle žalovaného) a ten je proto povinen hradit (správně nahradit, neboť náklady již byly vynaloženy) náklady dopravy do PAZS žalobkyni. Nejedná se tedy o bezdůvodné obohacení žalovaného, jak se domnívala žalobkyně, nýbrž o plnění zákonem uložené povinnosti k placení náhrady. Výši nákladů je při neexistenci jiného právního předpisu stanovit analogicky podle § 157 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve spojení s § 1 písm. b) a § 4 písm. c) vyhlášky č. 589/2020 Sb. Žalobkyní vyúčtovaná částka těmto předpisům odpovídá. Právo žalobkyně na zaplacení částky 804 Kč dospělo do nároku nesplněním platební povinnosti ve lhůtě 15 dnů, stanovené žalobkyní ve výzvě k placení ve smyslu § 1958 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ OZ“), která se dostal do sféry dispozice žalovaného (pokusem o doručení poštovním doručovatelem na adrese jeho bydliště) dne 7. května 2021. Žaloba na zaplacení částky 804 Kč je tedy důvodná a soud jí proto v plném rozsahu výrokem I. vyhověl. Výrokem II. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení v souladu s § 142 odst. 1 OSŘ, podle kritéria plného procesního úspěchu ve věci. V řízení byla zcela procesně úspěšná žalobkyně a proto žalobkyni svědčí právo na plnou náhradu nákladů řízení vynaložených k účelnému uplatnění jejího práva před soudem. Žalobkyně požadovala ze svých nákladů nahradit výdaje v částce 600 Kč s odkazem na § 151 odst. 3 OSŘ, a to za výzvu žalovanému k plnění a za podání žalobního návrhu. Nahrazované náklady řízení žalobkyně spočívají podle § 137 odst. 1 OSŘ v paušální náhradě provozních výdajů ve výši 300 Kč za písemné podání ve věci samé - podání žalobního návrhu v souladu s § 151 odst. 3 OSŘ ve spojení s § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Náklady spojené s výzvou k placení, případně (nebylo totiž doložen jejich vznik) vynaložené před zahájením řízení, nelze považovat za náklady vzniklé v řízení. Samotná výzva je totiž nezbytná k tomu, aby bylo možné právně hodnotit splatnost žalované pohledávky (aby dospěla z práva do nároku). Jde tedy o hmotněprávní jednání, jehož náklady nelze paušalizovat procesními předpisy. O další výzvě k placení (po splatnosti) s upozorněním na možné soudní vymáhání pohledávky, se žalobkyně nezmiňovala. Výrokem III. soud v souladu s § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, uložil procesně neúspěšnému žalovanému zaplatit poplatek za řízení, jehož výše je stanovena položkou 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků (příloha zákona o soudních poplatcích), neboť navrhovatelka (žalobkyně) byla v řízení od poplatku ze zákona osvobozena (§ 11 odst. 2 cit. zákona), soud jejímu návrhu vyhověl a žalovaný nemá proti navrhovatelce právo na náhradu nákladů řízení, ani není též od poplatku osvobozen.