15 C 178/2025

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Vladimírem Doležalem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupené Jméno Zástupce, IČO IČO Zástupce advokátem, sídlem sídlo zástupce proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 18 465,38 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 4 062,80 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky 18 465,38 Kč za období od 14. listopadu 2023 do 12. července 2024 a z částky 4 062,80 Kč za období od 13. července 2024 do zaplacení.

II. Soud zamítá žalobu na zaplacení částky 14 403 Kč s úrokem z prodlení 15 % z této částky od

13. července 2024 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobou, doručenou zdejšímu soudu formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne 8. července tr., se žalobkyně po žalovaném domáhala vrácení úvěru ve výši žalované jistiny s úrokem z prodlení podle výroků I. a

II. Podle žalobkyně uzavřel žalovaný dne datum se společností právnická osoba., IČO IČO, (dále jen „úvěrující“) smlouvu o úvěru č. číslo, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr v celkové výši 23 010 Kč, jehož splatnost byla sjednána na datum. Žalovaný úvěr čerpal, avšak do data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Žalobkyně měla nabýt žalované pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené se společností právnická osoba., IČO IČO, dne datum tr., jíž byla pohledávka postoupena úvěrující podle smlouvy ze dne datum Žaloba na zaplacení úroku z prodlení nebyla blíže odůvodněna. Žalovaný nesouhlasil s celou výší žalobou uplatněné pohledávky, neboť měl úvěrující vrátit z úvěru dne datum částku 14 403 Kč. Připustil, že žalobkyni tedy dluží zbytek z žalované jistiny, kterou měl vrátit podle tvrzení žalobkyně. Po dokazování soud z potvrzení o platbě a informace společnosti právnická osoba zjistil zaplacení žalovaným uváděné částky. Bylo zřejmé, že žalovaný předmětnou částku zaplatil další (v pořadí druhé) věřitelce v době před postoupením pohledávky žalobkyni, která platbu žalovanému potvrdila. V žalobě uváděný údaj o postoupení pohledávky této společnosti teprve datum je zjevně nesprávný, neboť toto datum předchází postoupení pohledávky žalobkyně. Ostatně ani žalobkyně ohledně této platby žádné námitky nevznesla, přestože její stanovisko žalovaného bylo známo ještě před nařízeným jednáním. Soud dále v souladu s § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „OSŘ“) vzal za své skutkové zjištění shodná tvrzení účastníků o poskytnutí uváděného úvěru, jeho sjednané splatnosti a postoupení pohledávky žalobkyni nejdříve dne 23. března tr. Výrokem I. soud vyhověl žalobě v části nevráceného úvěru a příslušného úroku z prodlení, když povinnost žalovaného k těmto platbám vyplývá z § 2395 a §§ 1968 a 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „OZ“). Aktivní věcná legitimace žalobkyně vyplývá z § 1879 a násl. OZ s ohledem na uváděná smluvní postoupení pohledávky. Výrokem II. pak soud zamítl žalobu ve zbytku žalované jistiny, neboť pohledávka žalobkyně zanikla podle § 1908 odstavec 1 OZ zaplacením. Stejným výrokem byla zamítnuta žaloba na zaplacení úroku z prodlení z této pohledávky, neboť k prodlení žalovaného v tomto rozsahu nedošlo. Výrokem II. soud v souladu s § 142 odst. 2 OSŘ nepřiznal právo na náhradu procesních nákladů žádnému z účastníků, neboť převážně procesně úspěšný žalovaný žádnou náhradu nežádal. Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím soudu zdejšího do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí (§ 204 odst. 1 OSŘ).