15 C 185/2021

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Vladimírem Doležalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupené advokátem titul jméno příjmení, IČO sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 4 320 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč, částku 1 320 Kč, částku 22 Kč a částku 361,64 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 000 Kč za období od 21. listopadu 2020 do zaplacení.

II. Soud zamítá žalobu na zaplacení částky 668 Kč a částky 100 Kč.

III. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku 833 Kč.

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně, uplatněný rozkazní žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 19. února 2021, ve znění doplnění ze dne 29. června 2021, na zaplacení pohledávky 4 320 Kč, složené z nevráceného úvěru (žalobkyní označeno jako jistina) v částce 3 tis. Kč a smluvní pokuty v částce 1 323 Kč. Stejnou žalobou se žalobkyně dále domáhala zaplacení neuhrazených paušálních nákladů na upomínání ve výši 100 Kč, nesplaceného úroku ve výši 690 Kč a úroku z prodlení v zákonné výši z částky 3 tis. Kč za období od 26. srpna 2019 do zaplacení, který žalobkyně kapitalizovala do 8. listopadu 2020 v částce 361,64 Kč. K odůvodnění žaloby uvedla, že k uvedeným platbám se žalovaná zavázala ve smlouvě, uzavřené dne datum mezi společností právnická osoba a žalovanou, na jejímž základě žalovaná převzala částku 3 tis. Kč, kterou se zavázala vrátit a zaplatit dále 690 Kč s příslušenstvím do 25. srpna 2019. Žalovaná tuto svou povinnost nesplnila. Vznikla jí tak podle téže smlouvy povinnost zaplatit uvedené společnosti smluvní pokutu 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Žalovaná smluvní pokuta byla počítána z částky 3 tis. Kč od 26. srpna 2019 do 8. listopadu 2020. Podle téže smlouvy byla dále žalovaná povinna zaplatit úhrady za upomínky při prodlení, a to 50 Kč za upomínku. Žalován byl poplatek za upomínky ze dne 8. září a 4. října 2019 Tyto pohledávky byly smlouvou ze dne datum postoupeny žalobkyni.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Ve věci bylo nařízeno jednání na den 28. února tr. K jednání se nedostavila žádná z účastnic, ani zástupce žalobkyně, přičemž pouze strana žalující svou neúčast předem omluvila.

3. Dokazováním soud zjistil, že žalovaná dne datum zřejmě vlastnoručně podepsala písemnost označenou jako smlouva o úvěru číslo a že dne datum bylo vyhotoveno písemné oznámení tvrzené úvěrující o postoupení pohledávek z této smlouvy žalobkyni. Podpisem uvedené písemnosti žalovaná stvrdila převzetí peněz v částce 3 tis. Kč a zavázala se je vrátit úvěrující a zaplatit uváděný poplatek, uvedenou smluvní pokutu a uvedený paušální poplatek za upomínání. Lhůta pro plnění žalované nebyla výslovně sjednána. Protože se však smlouva zmiňuje o základní době splatnosti v délce 30 dnů, je možné vycházet z žalobního tvrzení o tom, že úvěr měl být vrácen a poplatek zaplacen v této lhůtě.

4. Soud však nezjistil, že by žalobkyně, nebo úvěrující odeslala žalované uváděné upomínky. Žalobkyně totiž k prokázání svého tvrzení žádné důkazy neoznačila.

5. Protože smlouva úvěrující a žalované byla zřejmě sjednána ohledně spotřebitelského úvěru, měla mít podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, písemnou formu. Ta zjevně nebyla dodržena, neboť písemný text smlouvy nebyl nijak autorizován úvěrující. Tato skutečnost však sama o sobě nezpůsobuje neplatnost smlouvy podle § 104 cit. zákona. Žalovaná podpisem potvrdila jistě nejen převzetí peněz, ale obsah ujednání o jejich vrácení a placení dalších pohledávek úvěrující, která podpisu předcházela.

6. Soud tedy posoudil tuto předloženou smlouvu jako platně uzavřenou smlouvu o úvěru, jejíž režim podléhá § 2395 a násl. OZ Smlouva je ovšem neplatná pro rozpor s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 a § 588 OZ) v části týkající se úroku, tedy odměny za poskytnutí peněz (úroku). Ta byla sjednána v extrémně nepřiměřené výši 276 %, když průměrná úroková nákladová sazba (RPSN) střednědobých spotřebitelských úvěrů v července 2019 byla 8,92 % (databáze časových řad ARAD je dostupná na https://www.cnb.cz). Protože jde o neplatnost zapříčiněnou toliko nezákonným množstevním rozsahem (§ 577 OZ), přistoupil soud ke korekci úrokové sazby na výši obvyklou požadovanou za úvěry, či zápůjčky, které poskytovaly peněžní instituce v době uzavření smlouvy (§ 1802 OZ), tedy ve výši 8,92 % ročně. To znamená, že pokud úvěrující poskytla žalované úvěr 3 tis. Kč na dobu 1 měsíce za korigovaný úrok 8,92 % ročně, měla žalovaná celkem zaplatit 3 022 Kč. Pokud tedy žalovaná nezaplatila z úvěru a úroku dosud nic, zbývá k zaplacení částka 3 022 Kč, když žalobkyně se úroku za jiné, než sjednané období nedomáhala.

7. Výrokem I. proto soud žalobě částečně vyhověl a uložil žalované povinnost k placení částky 3 tis. Kč jako nevráceného úvěru a 22 Kč jako úrok z úvěru. Protože žalobkyně nesplnila sjednanou povinnost je podle § 2048 a násl. OZ povinna zaplatit úvěrující a nyní žalobkyni také žalovanou smluvní pokutu v částce 1 320 Kč a žalovaný úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 OZ, jehož poměrná výše odpovídá ustanovení § 1 nařízení vlády č. 142/1991 Sb. Výrokem I. bylo tedy vyhověno žalobě také v tomto rozsahu.

8. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá z § 1879 a násl. OZ s ohledem na postoupení žalovaných pohledávek smlouvou žalobkyni. Lhůta pro splnění povinnosti byla stanovena podle § 160 odst. 1 OSŘ.

9. Ve zbytku žalovaného úroku 668 Kč nebyla žaloba důvodná, a proto v tomto rozsahu soud žalobu zamítl výrokem II. Stejným výrokem byla zamítnuta žaloba na placení paušální náhrady za upomínání v částce 100 Kč pro neunesení důkazního břemene (§ 101 odst. 1 a § 120 odst. 1 OSŘ).

10. Výrokem III. soud rozhodl o náhradě nákladů ve smyslu § 142 odst. 2 OSŘ, podle kterého je kritériem poměr procesního úspěchu ve věci. V daném případě měla žalobkyně procesní úspěch ve vztahu k částkám v součtu 4 703,64 Kč a úroku z prodlení, který v době vyhlášení rozsudku dosáhl částky 387,95 Kč, celkem tedy 5 091,59 Kč. Žalovaná byla procesně úspěšná v součtu 769 Kč. Míra procesního úspěchu žalobkyně z takto zjištěného celkového součtu peněžitého předmětu řízení ve výši 5 859,59 Kč činila přibližně 87 % a míra procesního úspěchu žalované přibližně 13 %. Žalobkyně má proto právo na náhradu nákladů, potřebných k účelnému uplatnění jejího práva před soudem v poměru 74 %.

11. Žalobkyně požadovala ze svých nákladů nahradit výdaje za soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměnu svého zástupce za tři úkony právní služby spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, ve výzvě k plnění a v písemném podání ve věci, vždy po 200 Kč za každý tento úkon. Dále žádala paušální náhradu provozních výdajů zástupce žalobkyně za tři úkony po 300 Kč a zřejmě i náhradu odvodu daně z přidané hodnoty.

12. Žalobkyně vynaložila (resp. lze očekávat, že vynaloží) k účelnému uplatnění svého práva před soudem v souladu s § 137 a ve smyslu § 142 odst. 1 OSŘ náklady na: soudní poplatek v částce 400 Kč; odměnu svého zástupce, který je advokátem, počítanou v souladu se stanoviskem Nejvyššího soudu České republiky vyjádřeným v jeho rozsudku ze dne 15. května 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010 (uveřejněném pod č. 73/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní; všechna zde uváděná rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na www.nsoud.cz), podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za dva úkony právní služby (1. převzetí a příprava věci a 2. sepis žaloby) po 200 Kč podle § 14b odst. 1 ve spojení s § 11 advokátního tarifu; provozní výdaje zástupkyně žalobkyně v paušální výši za jednotlivé zohledněné úkony právní služby, a to ve smyslu § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu po 100 Kč (v souladu se závěry vyjádřenými v usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 19. dubna 2001, sp. zn. 29 Cdo 196/2001) a na náhradu odvodu daně z přidané hodnoty z odměny a paušálních náhrad zástupkyně žalobkyně ve výši 21 % podle § 137 odst. 1 a 3 písm. a) OSŘ a § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.

13. Celkem se tedy jedná o základ náhrady nákladů řízení v částce 1 126 Kč. Žalovaná je povinna žalobkyni nahradit z těchto nákladů poměrnou částku 833 Kč (~ 74 %). O splatnosti k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 OSŘ Lhůta pro splnění této povinnosti byla také stanovena podle § 160 odst. 1 OSŘ.

14. Další případně vynaložené (neboť jejich zaplacení nebylo doloženo) náklady za úkon právní služby zástupce žalobkyně, spočívající ve výzvě k plnění učiněné před zahájením řízení, nelze hodnotit jako účelně vynaložené. Předmětem podnikatelské činnosti žalobkyně je totiž zjevně obchodování s úvěrovými pohledávkami a jejich inkasování, a proto jistě je v jejích možnostech vyzvat dlužníky k placení jejich dluhů s upozorněním na možné soudní vymáhání pohledávek. Žalované proto ve smyslu § 142 odst. 1 OSŘ nelze uložit takové náklady nahrazovat. V tomto směru lze odkázat na shodné závěry, vyjádřené například v odůvodnění usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 28. června 2016, čj. 25 Co 192/2016 - 62, vydaného jakožto soudem odvolacím ve věci vedené před zdejším soudem pod sp. zn. 15 C 325/2014, usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 3. srpna 2017, čj. 25 Co 208/2017 - 94, vydaného jakožto soudem odvolacím ve věci vedené před zdejším soudem pod sp. zn. 15 C 272/2015, usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 15. ledna 2016, čj. 25 Co 445/2015 - 55, vydaného jakožto soudem odvolacím ve věci vedené před zdejším soudem pod spisovou značkou 15 C 166/2014, či usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 20. ledna 2016, čj. 25 Co 427/2015 - 47, vydaného jakožto soudem odvolacím ve věci vedené před zdejším soudem pod spisovou značkou 15 C 157/2014. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat (§ 202 odst. 2 OSŘ). Nesplní-li žalovaná povinnost uloženou tímto rozsudkem ve stanovené lhůtě, může se žalobkyně domáhat výkonu rozhodnutí u soudu.