15 C 215/2021

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Vladimírem Doležalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupené titul jméno příjmení , IČO advokátem sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 14 447,60 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 4 222,13 Kč, částku 8 357,97 Kč a částku 907,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 13 487,60 Kč za období od 7. dubna 2021 do zaplacení.</b> <b>II. Soud zamítá žalobu na zaplacení částky 960 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 907,50 Kč za období od 27. srpna do 14. září 2020, z částky 5 129,63 Kč za období od 15. do 21. září 2020 a z částky 13 487,60 Kč za období od 22. září 2020 do 6. dubna 2021.</b> <b>III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku 5 109 Kč.</b> 1. Předmětem řízení byl návrh na vydání elektronického platebního rozkazu doručený zdejšímu soudu dne 21. dubna 2021, ve znění doplnění učiněného podáním ze dne 2. února tr. a při jednání před soudem konaném dne 7. února tr., kterým se žalobkyně domáhala po žalovaném jednak zaplacení ceny sdružených služeb dodávky elektřiny v částce 4 222,13 Kč, poskytnutých žalovanému v odběrném místě na adrese jeho bydliště podle záhlaví tohoto rozsudku na základě smlouvy účastníků ze dne [datum], ceny sdružených služeb dodávky plynu v částce 8 357,97 Kč, poskytnutých žalovanému v témže odběrném místě na základě další smlouvy účastníků ze dne [datum], zaplacení 907,50 Kč za odpojení odběrného místa od distribuční soustavy elektrické energie, které zaplatila žalobkyně distributoru podle jeho ceníku a poplatků za upomínky v celkové částce 960 Kč za odeslání upomínek k placení. Podle tvrzení žalobkyně poskytla žalobkyně žalovanému v době 26. září 2019 do 10. srpna 2020 podle smlouvy služby dodávky elektřiny v množství 965 kWh v ceně 5 244,13 Kč, které mu vyúčtovala fakturou [číslo] se lhůtou pro zaplacení do 14. září 2020. Žalovaný tuto cenu žalobkyni zaplatil pouze v částce 1 tis. Kč formou záloh, přestože se k placení zavázal v uvedené smlouvě účastníků. V době od 24. září 2019 do 11. srpna 2020 pak žalobkyně poskytla žalovanému podle smlouvy služby dodávky plynu v množství 1 078 m3 v ceně 17 290,97 Kč, které mu vyúčtovala fakturou [číslo] se lhůtou pro zaplacení do 21. září 2020. Žalovaný tuto cenu žalobkyni zaplatil pouze z části formou záloh, když k placení zůstala právě částka 8 357,97 Kč, přestože se k placení zavázal v uvedené smlouvě účastníků. Částka 907,50 Kč měla představovat náhradu škody, která měla žalobkyni vzniknout tím, že musela zaplatit provozovateli distribuční soustavy tuto částku za odpojení uváděného odběrného místa po neplnění sjednaných povinností žalovaným tak, aby nedocházelo k neoprávněnému odběru elektřiny. Ani tuto částku žalovaný dosud žalobkyni nezaplatil, přestože byl k jejímu zaplacení vyzván. Poplatky za upomínky měly představovat paušalizovanou náhradu nákladů na vyhotovení a odeslání upomínky a byly žalovanému vyúčtovány podle příslušných všeobecných obchodních podmínek žalobkyně, a to po 240 Kč za upomínky k platbám za odběr elektřiny ze dne 28. ledna a 20. května 2020 a k platbám za odběr plynu ze dne 9. března a 21. května 2020 Ani tyto částky žalovaný dosud žalobkyni nezaplatil, přestože byl k jejich zaplacení vyzván. Stejnou žalobou se pak žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení podle výroku I. K právnímu hodnocení splatnosti žalovaných částek žalobkyně uvedla, že splatnost jednotlivých faktur byla stanovena podle všeobecných obchodních podmínek ve lhůtě od vystavení faktury. Faktury pak byly žalovanému posílány poštou následující den po vystavení. K placení byl žalovaný také neúspěšně vyzván dopisem dne 1. dubna 2021.

2. Soud v dané věci rozhodoval po dokazování, uskutečněném na prvním jednání dne 7. února tr., již bez nařízení dalšího jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen„ OSŘ“) na základě dalších zajištěných a k důkazu označených písemností a na základě tvrzení žalobkyně o nesplnění žalované povinnosti. Žalovaný se totiž k prvnímu jednání ve věci nedostavil a k žalobě se ani jinak nevyjádřil, ačkoli povinnost tvrzení a povinnost důkazní ve směru tvrzení a prokazování opaku, zejména k existenci nedoplatku ceny služeb dodávek zemního plynu a elektřiny, či dalších žalovaných plateb, mu ukládá § 101 odst. 1 písm. a) a b) OSŘ.

3. Soud dospěl ke skutkovému zjištění, které odpovídá žalobním tvrzením.

4. Mezi účastníky byly uzavřeny smlouvy, a to smlouva o službách dodávky elektřiny a smlouva o službách dodávky plynu, které hodnotí soud jako kupní smlouvy, jejichž režim se řídí § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“), a podmínkami stanovenými v § 50 a násl. zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, (dále jen„ EZ“). Na základě těchto smluv vznikla žalobkyni jako prodávajícímu povinnost dodávat žalovanému předmět koupě, tj. služby spojené s dodávkami elektrické energie a plynu, a žalovanému povinnost hradit žalobkyni jejich cenu. Žalobkyně svoji povinnost splnila, žalovaný nikoliv, a to ve výši žalované ceny služeb dodávek elektřiny a plynu, jak je zřejmé z písemných smluv účastníků, potvrzení provozovatele příslušné distribuční soustavy o množství dodané energetické komodity, faktur žalobkyně, jejích ceníků a obálky poštovní zásilky, obsahující právě vyúčtování odebrané elektřiny a plynu.

5. Protože žalovaný neplnil sjednané povinnosti k placení ceny odebrané elektřiny, bylo možné další odběr elektřiny hodnotit podle § 51 odst. 1 písm. b) EZ jako neoprávněný. Ten je zákonem zakázán (§ 51 odst. 2 EZ) a proto žalobkyně v souladu s obecnou prevenční povinností (§ 2900 OZ) jednala tak, aby odvrátila vznik škody způsobené neoprávněným odběrem a požádala v souladu s § 30 odst. 1 písm. d) EZ o přerušení dodávek elektřiny pro žalovaného, které podle potvrzení provozovatele distribuční soustavy bylo provedeno dne 3. července 2020. V souvislosti s tím byla povinna zaplatit částku 907,50 Kč. Tento výdaj představuje majetkovou újmu žalobkyně, která byla způsobena porušením právní povinnosti žalovaným, a proto je žalovaný podle § 2913 odst. 1 OZ povinen tuto škodu žalobkyni nahradit.

6. Nezaplacením těchto částek se žalovaný zároveň dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu. Žalobkyni tak svědčí právo žádat po žalovaném vedle uváděných částek od prvního dne prodlení také úroky z prodlení, a to dle § 1970 OZ. K prodlení žalovaného však ve smyslu § 1958 odst. 2 OZ došlo teprve po výzvě žalobkyně k placení bez ohledu na to, zda si žalobkyně ve svých účetních dokladech (fakturách) psala jiné datum splatnosti. Protože soud při dokazování zjistil, že písemná výzva k placení byla žalovanému zaslána teprve dne 1. dubna 2021 podáním k poštovní přepravě, aniž by však zásilka byla žalovanému předána, je nutné ze den doručení v souladu s § 573 a § 607 OZ považovat 5. dubna 2021. Žalovaný pak byl povinen plnit neprodleně, tedy dne 6. dubna 2021 a protože tak neučinil, dostal se od 7. dubna 2021 do prodlení.

7. Ze shora uvedených zjištění a jejich hodnocení dospěl soud k závěru, že žaloba na zaplacení částek 4 222,13 Kč, 8 357,97 Kč a 907,50 Kč s úrokem z prodlení od 7. dubna 2021, jehož žalovaná výše odpovídá § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., je důvodná a proto jí výrokem I. v tomto rozsahu vyhověl. Lhůta pro splnění uložené povinnosti byla stanovena podle § 160 odst. 1 OSŘ. Ve zbytku žalovaného úroku byla žaloba jako nedůvodná výrokem II. zamítnuta.

8. Výrokem II. pak soud jako nedůvodnou zamítl také žalobu na placení úroku z prodlení před tím, než se žalovaný do prodlení dostal a žalobu na placení poplatků za upomínky. Ohledně poplatků totiž žalobkyně netvrdila, že by žalovaný výslovně souhlasil s plněním peněžité povinnosti podle vedlejšího ujednání smluvních stran obsaženého ve všeobecných obchodních podmínkách ve smyslu § 1817 OZ. Neobstojí ani hodnocení žalobkyně o tom, že jde o náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky, která by tedy měla být příslušenstvím žalované pohledávky ve smyslu § 513 OZ. Tato náhrada zjevně nevyjadřuje skutečnou hodnotu činnosti, která byla dodavatelkou služeb vykonána a jde tedy o paušální náhradu, jejíž výše se neodvíjí od uskutečněného jednání. Pokud ovšem právo na placení paušální náhrady také není sjednáno přímo v samotné smlouvě (hlavním závazku) nelze o vzniku platební povinnosti žalované uvažovat. V této souvislosti lze odkázat na zobecnitelné závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 21. prosince 2011, sp. zn. 25 Cdo 3476/2008, (všechna zde uvedená rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na: http://www.nsoud.cz) který se stejným výsledkem posoudil nárok na náhradu nákladů za řešení škodné události 9. Výrokem III. soud rozhodl o náhradě nákladů ve smyslu § 142 odst. 2 OSŘ, podle kterého je kritériem poměr procesního úspěchu ve věci. V daném případě měla žalobkyně procesní úspěch ve vztahu k částce 13 487,60 Kč s příslušenstvím, kapitalizovaným ke dni vyhlášení rozsudku v částce 1 198,09 Kč, celkem tedy v částce 14 685,69 Kč. Žalovaný byl procesně úspěšný ohledně částky 960 Kč a příslušenství kapitalizovaného ke stejnému dni v částce 612,58 Kč, celkem tedy v částce 1 572,58 Kč. Poměr procesního úspěchu žalobkyně z takto zjištěné celkové částky předmětu řízení 16 258,27 Kč činí ~ 90 % a poměr procesního úspěchu žalovaného ~ 10 %. Žalobkyni tedy přísluší právo na náhradu nákladů vynaložených k účelnému uplatnění jejího práva před soudem v poměru ~ 80 %.

10. Žalobkyně požadovala ze svých nákladů nahradit výdaje za soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměnu svého zástupce po 300 Kč za tři úkony právní služby spočívající v převzetí a přípravě zastoupení, v předžalobní výzvě k plnění a v písemném podání ve věci – sepisu žaloby a odměnu zástupce žalobkyně za účast na jednání před soudem. Dále žádala paušální náhradu provozních výdajů zástupce žalobkyně za první tři uváděné úkony právní služby po 100 Kč a za další úkon v částce 300 Kč, náhradu hotových výdajů zástupkyně za cestu k jednání před soudem v částce 1 415,88 Kč, náhradu za promeškaný čas zástupce žalobkyně na této cestě v částce 600 Kč a nakonec náhradu odvodu daně z přidané hodnoty z nahrazované odměny a výdajů svého zástupce.

11. Žalobkyně vynaložila (resp. lze očekávat, že vynaloží) k účelnému uplatnění svého práva před soudem v souladu s § 137 a ve smyslu § 142 odst. 1 OSŘ tyto náklady na: Soudní poplatek v částce 800 Kč. Odměnu svého zástupce, který je advokátem, počítanou v souladu se stanoviskem Nejvyššího soudu České republiky vyjádřeným například v jeho rozsudku ze dne 15. května 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010, zveřejněným ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 73/2013, část občanskoprávní a obchodní, podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za dva úkony právní služby (1. převzetí a příprava věci a 2. sepis žaloby) po 300 Kč podle § 14b ve spojení s § 11 advokátního tarifu a v částce 1 700 Kč za jeden úkon (účast na jednání) podle § 7 ve spojení s § 11 advokátního tarifu; tedy v celkové výši 2 100 Kč. Provozní výdaje zástupce žalobkyně v paušální výši za jednotlivé zohledněné úkony právní služby, a to ve smyslu § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu v částce po 100 Kč za převzatí věci a sepis žaloby a v částce 300 Kč za účast na jednání; tedy celkem 500 Kč. Tato náhrada přísluší žalobkyni také podle závěrů Nejvyššího soudu České republiky, obsažených tentokráte například v jeho usnesení ze dne 19. dubna 2001, sp. zn. 29 Cdo 196/2001. Cestovní výdaje jako hotové výdaje podle § 137 odst. 1 OSŘ v účtované výši 1 415,88 Kč za cestu zástupce (podzástupce) žalobkyně k jednání osobním motorovým vozidlem v souladu s § 30 a § 32 vyhlášky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve spojení s § 157 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, při průměrné spotřebě 5 l BA 95 na 100 km na trase 216 km dlouhé a podle § 157 odst. 4 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb. ve spojení s § 1 písm. b) a § 4 písm. c) vyhlášky č. 511/2021 Sb. Náhradu za promeškaný čas strávený zástupcem (podzástupcem) žalobkyně cestou k jednáním ve věci před soudem v účtované výši 600 Kč podle § 14 advokátního tarifu (v souladu se závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. dubna 2001, sp. zn. 29 Cdo 196/2001). Náhradě odvodu daně z přidané hodnoty z odměny a hotových výdajů zástupce žalobkyně ve výši 21 % podle § 137 odst. 1 a 3 písm. a) OSŘ a § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty; zaokrouhleno podle § 146 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád.

12. Celkem se jedná o částku 6 386 Kč. Žalovaný je tak povinen nahradit žalobkyni z těchto nákladů částku 5 109 Kč (poměr ~ 80 %). O splatnosti k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 OSŘ Lhůta pro splnění této povinnosti byla také stanovena podle § 160 odst. 1 OSŘ.

13. Další žádanou náhradu, jež se týká nákladů za úkon právní služby zástupce žalobkyně, spočívající ve výzvě k plnění adresované žalovanému, učiněné před zahájením řízení, nelze zohlednit. Takto případně vynaložené (neboť nebylo doloženo jejich zaplacení) náklady bylo nutné hodnotit také jako neúčelné s ohledem na předmět podnikatelské činnosti žalobkyně, která se zabývá obchodováním s energiemi a inkasováním jejich cen. V možnostech žalobkyně jistě je vyzvat dlužníky k placení jejich dluhů s upozorněním případného soudního vymáhání pohledávky. V tomto směru lze odkázat na shodné závěry, vyjádřené například v odůvodnění usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 28. června 2016, č. j. 25 Co 192/2016-62, vydaného jakožto soudem odvolacím ve věci vedené před zdejším soudem pod sp. zn. 15 C 325/2014, usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 3. srpna 2017, čj. 25 Co 208/2017-94, vydaného jakožto soudem odvolacím ve věci vedené před zdejším soudem pod sp. zn. 15 C 272/2015, usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 15. ledna 2016, č. j. 25 Co 445/2015-55, vydaného jakožto soudem odvolacím ve věci vedené před zdejším soudem pod spisovou značkou 15 C 166/2014, či usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 20. ledna 2016, č. j. 25 Co 427/2015-47, vydaného jakožto soudem odvolacím ve věci vedené před zdejším soudem pod spisovou značkou 15 C 157/2014.