15 C 260/2021

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Vladimírem Doležalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně anonymizováno 5 slov sídlem adresa , číslo obec proti žalované: osobní údaje žalované hlášena k pobytu na ohlašovně adresa ohlašovny anonymizována tři slova o 992 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 992 Kč.</b> <b>II. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 300 Kč.</b> <b>III. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí zaplatit České republice – [název soudu] na účet [číslo] pod variabilním symbolem [číslo] soudní poplatek za řízení ve výši 1 000 Kč.</b> Předmětem řízení byla žaloba, doručena zdejšímu soudu dne 21. července 2021, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 992 Kč. K odůvodnění žaloby uvedla, že žalované bylo rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 18. dubna 2017 a vykonatelnosti dne 22. dubna 2017, uloženo zaplatit žalobkyni částku 3 050 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalovaná uhradila žalovanou částku až 5. května 2021. Za prodlení žalované s placením částky 3 050 Kč, tedy za období od 22. dubna 2017 do 4. května 2021, požadovala žalobkyně zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 992 Kč. Před samotným projednáním věci se soud zabýval tím, zda je s ohledem na neznámý pobyt žalované a její procesní pasivitu pro další vedení řízení nebytné chránit její procesní zájmy ustanovením opatrovníka postupem podle § 29 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ OSŘ“). Soud přitom v průběhu řízení nezjistil, že by se žalobkyně, nebo jiná osoba snažily právě s ohledem na tuto skutečnost získat pro sebe neoprávněnou výhodu. Proto s odkazem na ustanovení § 18 odst. 1 věta první OSŘ soud procesní zastupování žalované nezajišťoval, neboť kvalifikované zastoupení žalované, která nemá zájem v řízení aktivně bránit svá práva, na náklady státu a z ingerence soudu by bylo porušením zásady rovnosti účastníků, zakotvené v § 18 odst. 1 OSŘ. Soud v dané věci rozhodoval bez nařízení jednání v souladu s § 115a OSŘ, na základě předložených listin a tvrzení žalobkyně. Žalovaná se totiž k žalobě ve stanovené lhůtě nevyjádřila, ačkoli povinnost tvrzení a povinnost důkazní jí ukládá ve směru tvrzení a prokazování opaku § 101 odst. 1 písm. a) a b) OSŘ. Soud dospěl ke skutkovému zjištění, které odpovídá žalobním tvrzením. Žalované bylo výše uváděným rozsudkem zdejšího soudu uloženo zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 050 Kč do tří dnů od jeho právní moci rozsudku, tj. do 22. dubna 2017. Žalovaná tuto povinnost splnila podle žalobkyně až dne 5. května 2021. K placení úroku z prodlení byla pak žalovaná vyzvána dopisem žalobkyně ze dne14. června 2021 s dokladem o doručení dne 28. června 2021. Uvedeným jednáním, resp. opomenutím, se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, které trvalo od 22. dubna 2017 do 4. května. 2021. Nárok na zaplacení úroku z prodlení tak vychází z § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“), a jeho žalovaná výše odpovídala § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích. Soud proto výrokem I. žalobě v plném rozsahu vyhověl. Výrokem II. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení v souladu s § 142 odst. 1 OSŘ, podle kritéria plného procesního úspěchu ve věci. V řízení byla zcela procesně úspěšná žalobkyně, a proto jí svědčí právo na plnou náhradu nákladů řízení vynaložených k účelnému uplatnění práva před soudem. Žalobkyně požadovala ze svých nákladů nahradit výdaje v částce 600 Kč s odkazem na § 151 odst. 3 OSŘ, a to za výzvu žalované k plnění a za podání žalobního návrhu. Nahrazované náklady řízení žalobkyně spočívají podle § 137 odst. 1 OSŘ v paušální náhradě provozních výdajů ve výši 300 Kč za písemné podání ve věci samé - podání žalobního návrhu v souladu s § 151 odst. 3 OSŘ ve spojení s § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. Výzva k plnění činěná před podáním žaloby je hmotněprávní jednání, nezbytné ke splatnosti pohledávky ve smyslu § 1958 OZ. Bez této výzvy by právo žalobkyně nemohlo dospět do nároku a nebylo by možné jej uplatnit před soudem. Skutečně vynaložené náklady s tím spojené jsou proto hmotněprávním příslušenstvím pohledávky podle § 513 OZ. Právo na jejich náhradu proto musí být žalobkyní uplatněno v rámci předmětu řízení, nikoli jako procesní příslušenství. Výrokem III. soud v souladu s § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, uložil procesně neúspěšné žalované zaplatit poplatek za řízení, jehož výše je stanovena položkou 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků (příloha zákona o soudních poplatcích), neboť navrhovatelka (žalobkyně) byla v řízení od poplatku ze zákona osvobozena (§ 11 odst. 2 cit. zákona), soud jejímu návrhu vyhověl a žalovaná nemá proti navrhovatelce právo na náhradu nákladů řízení, ani není též není od poplatku osvobozena.