15 C 276/2021

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Vladimírem Doležalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného hlášen k pobytu na adrese ohlašovny adresa ohlašovny anonymizováno o zaplacení 6 770 Kč I. Soud zamítá žalobu na zaplacení částky 6 770 Kč. <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> Předmětem tohoto řízení byl nárok žalobkyně uplatněný rozkazní žalobou, podanou ke zdejšímu soudu dne 5. srpna 2021, ve znění doplnění ze dne 6. září 2021, na zaplacení částky 6 770 Kč, jakožto pohledávky složené z ceny za internetovou televizi [název služby] (dále jen„ internetová televize“) ve výši 294 Kč, nájemného za poskytnutí [označení zařízení] [anonymizováno] (dále jen„ zařízení“) ve výši 132 Kč za období od 1. února do 28. března 2017, a smluvními pokutami ve výši ceny služby internetové televize za dobu 655 dnů od 28. března 2017 do konce 24 měsíčního sjednaného období v částce 4 345 Kč a ve výši ceny zařízení v částce 1 999 Kč. K placení služeb ve výši 199 Kč měsíčně a nájemného za zařízení ve výši 89 Kč měsíčně po dobu 24 měsíců se měl žalovaný zavázat ve smlouvě účastníků řízení sjednané objednávkou žalovaného ze dne [datum]. Povinnost hradit smluvní pokutu byla podle žalobkyně stanovena ve všeobecných obchodních podmínkách. Žalovaný se měl dostat do prodlení s platbami za internetovou televizi a nájemného za zařízení, a proto došlo ze strany žalobkyně k předčasnému ukončení účastnické smlouvy, pro které byl žalovaný povinen zaplatit žalované pohledávky, což neučinil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a nedostavil se ani k nařízenému jednání ve věci, stejně jako žalobkyně, když pouze neúčast strany žalující byla předem omluvena. Před samotným projednáním věci se soud dále zabýval tím, zda je s ohledem na neznámý pobyt žalovaného a jeho procesní pasivitu pro další vedení řízení nebytné chránit procesní zájmy žalovaného ustanovením opatrovníka postupem podle § 29 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen„ OSŘ“). Soud přitom v průběhu řízení nezjistil (i s přihlédnutím k výsledku řízení), že by se žalobkyně, nebo jiná osoba snažily právě s ohledem na tuto skutečnost získat pro sebe neoprávněnou výhodu. Proto s odkazem na ustanovení § 18 odst. 1 věta první OSŘ soud procesní zastupování žalovaného nezajišťoval, neboť kvalifikované zastoupení účastníka, který nemá zájem v řízení aktivně bránit svá práva, na náklady státu a z ingerence soudu by bylo porušením zásady rovnosti účastníků, zakotvené v § 18 odst. 1 OSŘ. Z žalobních tvrzení se podávalo, že žalované pohledávky byly tvořeny nájemným, cenou za internetovou televizi a smluvními pokutami. Tyto platební povinnosti měly být ujednány ve smlouvě účastníků sjednané podle objednávky žalovaného ze dne [datum], resp. smluvní pokuty měly být stanoveny všeobecných obchodních podmínkách žalobkyně. Žalobkyně ovšem nevedla, na jakém základě by žalovaného měly zavazovat její všeobecné obchodní podmínky, což je nezbytné proto, že uváděný smluvní vztah je nutné hodnotit jako spotřebitelský ve smyslu § 1810 a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v němž na straně spotřebitele vystupoval žalovaný. Již z tohoto důvodu (pro neunesení břemene tvrzení, tížícího žalobkyni podle § 101 odst. 1 OSŘ) soud hodnotil jako nedůvodnou žalobu na placení pokut. Po provedeném dokazování se soudu také nepodařil zjistit obsah ujednání účastníků, neboť žalobkyní byla předložena částečně nečitelná písemná smlouva podepsaná pouze vlastnoručně žalovaným. Tato listina tedy neobsahovala potvrzení správnosti jejího obsahu žalobkyní v době tvrzeného ujednání. Jednalo se tak zjevně jen o návrh smlouvy, k němuž ovšem žalobkyně neoznačila žádný důkaz, prokazující jeho včasné přijetí žalobkyní. Žalobkyně (resp. osoba jednající jejím jménem) sice opět jako jediná podepsala jinou písemnou smlouvou, ta ovšem byla zjevně jiným dokumentem než tím, který podepsal žalovaný. Ohledně všech pohledávek proto nemohlo být žalobě vyhověno pro neunesení důkazního břemene, jež tížilo žalobkyni podle § 101 odst. 1 a § 120 odst. 1 OSŘ. Vzhledem k těmto zjištěním a jejich hodnocení soud žalobu na zaplacení jistiny ve výši 6 770 Kč výrokem I. zamítl. Výrokem II. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení v souladu s § 142 odst. 1 OSŘ, podle kritéria procesního úspěchu ve věci. V daném případě zcela procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly, a proto soud nepřiznal právo na jejich náhradu žádnému z účastníků.