15 C 29/2021

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Vladimírem Doležalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně IČO sídlem adresa , číslo obec zastoupené advokátem titul jméno příjmení , IČO , sídlem adresa , číslo obec proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bydliště nezjištěno hlášen k pobytu na adrese ohlašovny název územní celek , okres obec o zaplacení 1 987 Kč s příslušenstvím <b>I. Soud zamítá žalobu na zaplacení částky 1 987 Kč, částky 600 Kč a částky 201 Kč.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> Předmětem řízení byl nárok žalobkyně uplatněný rozkazní žalobou, podanou ke zdejšímu soudu dne 10. listopadu 2020, na zaplacení částek 2 587 Kč a 201 Kč. Částka 2 587 Kč představovala podle žalobkyně nedoplatek pojistného 1 987 Kč za období od 26. října 2019 do 31. ledna 2020 a paušalizované náklady spojené s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného v částce 600 Kč. Částka 299 Kč pak představovala úrok z prodlení z těchto částek za období od 29. února do 5. října 2020. Podle tvrzení žalobkyně uzavřeli dne [datum] účastníci, žalovaný jako pojistník, pojistnou smlouvu v písemné formě, podpisem vyplněného formuláře tohoto pojistného, který je označen [číslo]. Předmětem smlouvy mělo být [druh pojištění] [anonymizována dvě slova] [rok] [anonymizováno] Smlouvou mělo být pojištěno vozidlo tovární značky [název], [typ ] [typ], [registrační značka], s pojistným 3 748 Kč a půlročním pojistným obdobím. Jedno vyhotovení pojistné smlouvy měl převzít pojistník a jedno žalobkyně. Pojistné za žalované období nebylo žalovaným přes výzvy žalobkyně zaplaceno. Úrok z prodlení byl žalován v zákonné výši„ z dlužné částky“ ode dne následujícího po splatnosti dlužného pojistného. Žaloba na zaplacení paušalizovaných nákladů nebyla blíže vysvětlena. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a nedostavil se ani k nařízenému jednání, stejně jako žalobkyně a její zástupce, když pouze neúčast žalobkyně byla předem omluvena. Soud při hodnocení žalovaného nároku vycházel ze skromného žalobního (skutkového) tvrzení o tom, že smlouva měla zřejmě upravovat pojištění uváděného vozidla. Z žalobkyní označených důkazů, resp. z označených a předložených písemných důkazních prostředků ovšem soud nezjistil jakékoli ujednání účastníků. Písemná smlouva, byť žalobkyní k důkazu označena, nebyla soudu předložena, a proto nebylo možné z ní při rozhodování vycházet. Byl předložen jen návrh takové smlouvy. Ten ovšem soud k důkazu také neprováděl, neboť tvrzení žalobkyně předkontraktační jednání nijak nevyužívala. Soud proto k důkazu provedl jen písemnost, označenou jako inkasní bilance pojistné smlouvy, obsaženou v datovém souboru s názvem [číslo], která by mohla být v žalobě uvedeným důkazním návrhem Přehled předepsaného a uhrazeného pojistného. Pokud by totiž žalovaný osvědčoval správnost údajů o pojistném ve smyslu § 565 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“), bylo by možné za určitých okolností vycházet z fikce hmotněprávního uznání dluhu podle § 2054 OZ. Z této elektronické písemnosti však soud nezjistil jakékoli osvědčení správnosti uváděných údajů žalovaným. Přestože tedy soud dále vycházel z tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaný nezaplatil žalobkyni částku žalovanou jako pojistné, když žalovaný v tomto směru neuváděl tvrzení o případném opaku, ačkoli tato povinnost by jej jinak (v případě placení) tížila podle § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen„ OSŘ“) nezbylo soudu než žalobu v této části výrokem I. zamítnout pro neunesení důkazního břemene, tížícího žalobkyni ve smyslu § 101 odst. 1 OSŘ. Žalobkyně se totiž domáhala zaplacení žalované jistiny na základě smluvního ujednání, které nebylo soudem zjištěno. Nebyla-li žaloba na zaplacení jistiny shledána důvodnou, nelze žalobkyni přiznat ani žalované náklady upomínání (myšlena zřejmě náhradě těchto nákladů) a úrok z prodlení. Jestliže totiž nebylo zjištěno prodlení s plněním jistiny peněžité povinnosti, není možné dovozovat vznik s tím odvozeného práva na náhradu nákladů a na další úrokové příslušenství nezjištěné pohledávky, když žalobkyně neuvedla, že by se jednalo o příslušenství jiné pohledávky. K tomu lze doplnit, že k žalobě na placení částky 600 Kč nebyly v rozporu s § 101 odst. 1 OSŘ uvedeny v podstatě žádné významné skutkové okolnosti. I proto bylo nutné žalobu v této části zamítnout pro neunesení břemene tvrzení. Výrokem II. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení v souladu s § 142 odst. 1 OSŘ, podle kterého je kritériem pro přiznání náhrady nákladů řízení úspěch ve věci. Zcela procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly, a proto soud nepřiznal právo na jejich náhradu žádnému z účastníků.