15 C 29/2021

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Vladimírem Doležalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně IČO sídlem adresa, číslo obec zastoupené advokátem titul jméno příjmení, IČO, sídlem adresa, číslo obec proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bydliště nezjištěno hlášen k pobytu na adrese ohlašovny název územní celek, okres obec o zaplacení 1 987 Kč s příslušenstvím

I. Soud zamítá žalobu na zaplacení částky 1 987 Kč, částky 600 Kč a částky 201 Kč.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně uplatněný rozkazní žalobou, podanou ke zdejšímu soudu dne 10. listopadu 2020, na zaplacení částek 2 587 Kč a 201 Kč. Částka 2 587 Kč představovala podle žalobkyně nedoplatek pojistného 1 987 Kč za období od 26. října 2019 do 31. ledna 2020 a paušalizované náklady spojené s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného v částce 600 Kč. Částka 299 Kč pak představovala úrok z prodlení z těchto částek za období od 29. února do 5. října 2020. Podle tvrzení žalobkyně uzavřeli dne datum účastníci, žalovaný jako pojistník, pojistnou smlouvu v písemné formě, podpisem vyplněného formuláře tohoto pojistného, který je označen číslo. Předmětem smlouvy mělo být druh pojištění anonymizována dvě slova rok anonymizováno Smlouvou mělo být pojištěno vozidlo tovární značky název, typ typ, registrační značka, s pojistným 3 748 Kč a půlročním pojistným obdobím. Jedno vyhotovení pojistné smlouvy měl převzít pojistník a jedno žalobkyně. Pojistné za žalované období nebylo žalovaným přes výzvy žalobkyně zaplaceno. Úrok z prodlení byl žalován v zákonné výši„ z dlužné částky“ ode dne následujícího po splatnosti dlužného pojistného. Žaloba na zaplacení paušalizovaných nákladů nebyla blíže vysvětlena. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a nedostavil se ani k nařízenému jednání, stejně jako žalobkyně a její zástupce, když pouze neúčast žalobkyně byla předem omluvena. Soud při hodnocení žalovaného nároku vycházel ze skromného žalobního (skutkového) tvrzení o tom, že smlouva měla zřejmě upravovat pojištění uváděného vozidla. Z žalobkyní označených důkazů, resp. z označených a předložených písemných důkazních prostředků ovšem soud nezjistil jakékoli ujednání účastníků. Písemná smlouva, byť žalobkyní k důkazu označena, nebyla soudu předložena, a proto nebylo možné z ní při rozhodování vycházet. Byl předložen jen návrh takové smlouvy. Ten ovšem soud k důkazu také neprováděl, neboť tvrzení žalobkyně předkontraktační jednání nijak nevyužívala. Soud proto k důkazu provedl jen písemnost, označenou jako inkasní bilance pojistné smlouvy, obsaženou v datovém souboru s názvem číslo, která by mohla být v žalobě uvedeným důkazním návrhem Přehled předepsaného a uhrazeného pojistného. Pokud by totiž žalovaný osvědčoval správnost údajů o pojistném ve smyslu § 565 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“), bylo by možné za určitých okolností vycházet z fikce hmotněprávního uznání dluhu podle § 2054 OZ. Z této elektronické písemnosti však soud nezjistil jakékoli osvědčení správnosti uváděných údajů žalovaným. Přestože tedy soud dále vycházel z tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaný nezaplatil žalobkyni částku žalovanou jako pojistné, když žalovaný v tomto směru neuváděl tvrzení o případném opaku, ačkoli tato povinnost by jej jinak (v případě placení) tížila podle § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen„ OSŘ“) nezbylo soudu než žalobu v této části výrokem I. zamítnout pro neunesení důkazního břemene, tížícího žalobkyni ve smyslu § 101 odst. 1 OSŘ. Žalobkyně se totiž domáhala zaplacení žalované jistiny na základě smluvního ujednání, které nebylo soudem zjištěno. Nebyla-li žaloba na zaplacení jistiny shledána důvodnou, nelze žalobkyni přiznat ani žalované náklady upomínání (myšlena zřejmě náhradě těchto nákladů) a úrok z prodlení. Jestliže totiž nebylo zjištěno prodlení s plněním jistiny peněžité povinnosti, není možné dovozovat vznik s tím odvozeného práva na náhradu nákladů a na další úrokové příslušenství nezjištěné pohledávky, když žalobkyně neuvedla, že by se jednalo o příslušenství jiné pohledávky. K tomu lze doplnit, že k žalobě na placení částky 600 Kč nebyly v rozporu s § 101 odst. 1 OSŘ uvedeny v podstatě žádné významné skutkové okolnosti. I proto bylo nutné žalobu v této části zamítnout pro neunesení břemene tvrzení. Výrokem II. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení v souladu s § 142 odst. 1 OSŘ, podle kterého je kritériem pro přiznání náhrady nákladů řízení úspěch ve věci. Zcela procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly, a proto soud nepřiznal právo na jejich náhradu žádnému z účastníků. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 OSŘ).