15 C 30/2020

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Vladimírem Doležalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně IČO sídlem adresa, číslo obec zastoupené advokátem titul jméno příjmení, IČO, sídlem adresa, číslo obec proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 1 439 Kč s příslušenstvím

I. Soud zamítá žalobu na zaplacení částky 1 439 Kč a částky 85 Kč.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně uplatněný rozkazní žalobou, podanou ke zdejšímu soudu dne datum anonymizována dvě slova, ve znění doplnění žaloby ze dne datum anonymizována dvě slova, na zaplacení částky 1 439 Kč. Ta představovala jednak nedoplatek pojistného 839 Kč, žalovaného za dobu 99 dní v období od 11. července do 17. října 2019 a dále storno poplatek 300 Kč a upomínací poplatek 300 Kč za zaslaný pokus o smír. Nakonec byl také žalován úrok z prodlení z těchto částek za období od 19. října 2019 do 20. května tr. ve výši 85 Kč. Podle tvrzení žalobkyně uzavřeli dne datum účastníci pojistnou smlouvu číslo o závazku žalobkyně poskytnout žalovanému v případě nahodilé pojistné události pojistné plnění a závazku žalovaného platit žalobkyni pojistné. Předmětem pojištění mělo být vozidlo zn. značka vozidla anonymizováno, registrační značka, s účinností od 11. ledna 2019 Smlouva byla uzavřena zaplacením pojistného za první pojistné období dne datum. Pojistné bylo stanoveno pro pojistné období v částce 1 559 Kč, splatným pololetně. Žalovaný přes výzvy žalobkyně nezaplatil žalované pojistné za pojistné období od 11. července 2019 do 10. ledna tr.. Ohledně žalovaných poplatků žalobkyně odkazovala na čl. 4 odst. 10 všeobecných pojistných podmínek, podle nichž má pojistitel právo na náklady spojené s vymáháním pojistného a sazebníku poplatků. Žaloba na zaplacení úroku z prodlení nebyla blíže vysvětlena. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a nedostavil se ani k nařízenému jednání, stejně jako žalobkyně a její zástupce, když pouze neúčast strany žalující byla předem omluvena. Na základě dokazování soud nezjistil, že by žalobkyní tvrzená povinnost žalovaného platit pojistné právě ve výši 1 559 Kč za uváděné pojistné období, byla mezi účastníky sjednána, resp. že by takové pojistné bylo žalovaným někdy placeno. Žalobkyně k prokázání všech svých tvrzení označila důkazy pouze hromadně. Jednalo se vesměs o písemnosti, jež byly zjevně vyhotoveny jen žalobkyní, kde správnost jejich obsahu nebyla jakkoli potvrzována žalovaným. Z upomínek žalobkyně přitom lze zjistit pouze to, že takové upomínky byly vyhotoveny a z poštovního podacího archu jen to, že nějaká zásilka byla odeslána. Soud proto důkazní návrhy v tomto směru nevyslyšel. Podstatné pro rozhodnutí tak byly důkazy, označené žalobkyní jako pojistná smlouva a přehled předpisů a plateb. Ani jedna z těchto písemností nebyla opatřena podpisem žalovaného, který by ve smyslu § 565 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ OZ“) potvrzoval správnost údajů na písemnostech uvedených. Soud dále vycházel z tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaný nezaplatil žalované pojistné či poplatky, když žalovaný v tomto směru neuváděl tvrzení o případném opaku, ačkoli tato povinnost by jej jinak (v případě placení) tížila podle § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen„ OSŘ“). Shora uvedené tvrzené ujednání, resp. jeho část, týkající se pojištění, by skutečně bylo možné souladně s žalobkyní hodnotit jako pojistnou smlouvu ve smyslu § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ OZ“). K tomu, aby předmětná smlouva žalovaného zavazovala k placení pojistného ve smyslu § 2758 odst. 1 OZ, bylo ovšem nutné zjistit, že se žalovaný k placení konkrétního pojistného sjednáním smlouvy zavázal. Protože podpis žalovaného na písemné smlouvě chybí a žalobkyně neoznačila žádný důkaz k tvrzení, že bylo včas zaplaceno alespoň první pojistné, nemohl soud ani uzavřít, že by došlo k uzavření smlouvy podle § 2758 odst. 2 OZ přijetím nabídky pojistitele včasným zaplacením pojistného. Všechny žalobkyní označené důkazy, z nichž by bylo možné žalobní tvrzení zjistit, totiž měly charakter soukromých písemností, které nebyly podepsány žalovaným. Protože se žalobkyně domáhala zaplacení žalované částky 839 Kč, ale i částky 600 Kč právě z důvodu nesplnění sjednané povinnosti žalovaným, když pojistné podmínky měly být podle žalobkyně součástí uváděné smlouvy, a protože soud takové ujednání nezjistil, byl nucen žalobu na zaplacení těchto částek výrokem I. zamítnout pro neunesení důkazního břemene. Nebyla-li žaloba na zaplacení jistiny shledána důvodnou, nelze žalobkyni přiznat ani žalovaný úrok z prodlení. Jestliže totiž nebylo zjištěno prodlení s plněním jistiny peněžité povinnosti, není možné dovozovat vznik nároku na její příslušenství. Proto byla žaloba stejným výrokem zamítnuta i v tomto rozsahu. Výrokem II. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení v souladu s § 142 odst. 1 OSŘ, podle kterého je kritériem pro přiznání náhrady nákladů řízení úspěch ve věci. V daném případě byl zcela procesně úspěšný žalovaný. Tomu však žádné náklady nevznikly a proto soud nepřiznal právo na jejich náhradu žádnému z účastníků. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 OSŘ).