15 C 307/2025
č. j. 15 C 307/2025-34
V PLATNOSTICitované zákony (17)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101
- Vyhláška ministerstva spravedlnosti České republiky o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, 37/1992 Sb. — § 30 § 32
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 7 § 9 § 13 § 14
- o dani z přidané hodnoty, 235/2004 Sb. — § 47
- zákoník práce, 262/2006 Sb. — § 157
- daňový řád, 280/2009 Sb. — § 146
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 573 § 2285 § 2286 § 2291
- Vyhláška o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2026, 573/2025 Sb. — § 1 § 4
Plný text
Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Vladimírem Doležalem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupena advokátem Jméno advokáta , IČO IČO advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o vyklizení bytu
I. Žalovaná je povinna do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku vyklidit byt č. , číslo, v domě čp. , číslo, v , město, .
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku 11 654,72 Kč. Žalobou, doručenou zdejšímu soudu dne 16. prosince 2025, ve znění jejího doplnění ze dne 8. června tr., se žalobkyně jakožto vlastnice bytu domáhala po žalované vyklizení bytu uvedeného ve výroku I. po skončení nájmu žalované podle výpovědi nájmu doručení žalované dne 29. dubna 2026. K důvodům výpovědi žalobkyně uvedla nesplnění povinnost platit nájemné za červen 2025 ve lhůtě jeho splatnosti a platit nájemné za měsíce červenec 2025 až duben 2026 v celkové výši 116 tis. Kč. Podle žalobkyně žalovaná byt po doručení výpovědi nevyklidila ve stanovené měsíční lhůtě po skončení nájmu a žalobkyni jej tedy nepředala.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a bez předchozí omluvy se ani neúčastnila žádné jednání před soudem.Po dokazování soud z žalobkyní předložené nájemní smlouvy ze dne , datum, zjistil, že předmětný byt žalovaná užívala jako nájemkyně od , datum, . Z výpovědi smlouvy o nájmu ze dne 22. dubna tr. pak soud zjistil, že žalobkyně vypověděla tento nájem bytu pro výše uvedené neplacení nájemného. Z poštovního podacího archu soud zjistil, že tato písemná výpověď byla podána k poštovní přepravě žalované dne 24. dubna tr.Soud dále vycházel z toho, že žalovaná předmětný byt dosud nevyklidila a žalobkyni nepředala, neboť opačné tvrzení o pozitivní skutečnosti (vyklizení a předání) žalovaná před soudem neuplatnila, ačkoli povinnost tvrzení v tomto směru jí ukládá § 101 odst.- 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „OSŘ“).Protože na vztah účastníků je nutné použít úpravu obsaženou v § 2285 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „OZ“) hodnotil soud také, že výpověď ze dne 22. dubna tr. obsahovala náležitosti předepsané v § 2286 a § 2291 odst. 1 OZ. Poskytování další lhůty k doplacení dlužného nájemného, tedy důvodu hodnoceného porušení povinnosti nájemkyně zvlášť závažným způsobem, nebylo zjevně třeba, neboť žalované bylo neplacení nájemného předestřeno již doručením žalobního návrhu dne 6. února tr. a měla tedy jistě dostatek času na případnou nápravu, pokud by k tomu byla ochotna.V daném případě tedy nájem předmětného bytu žalovanou skončil dne 29. dubna tr. (viz § 573 OZ) protože žalovaná netvrdila, že by platnost výpovědi napadla námitkami či žalobou. Žalovaná tak byla povinna byt odevzdat žalobkyni nejpozději do 29. května tr. (viz § 2291 odst. 1 OZ). Jestliže to neučinila, porušila tím svou právní povinnost a žalobou uplatněný nárok je důvodný. Výrokem I. proto soud žalobě vyhověl, když lhůtu pro vyklizení stanovil podle § 160 odst. 1 OSŘ.Výrokem II. soud podle § 142 odst. 1 OSŘ přiznal zcela procesně úspěšné žalobkyni právo na plnou náhradu nákladů, potřebných k účelnému uplatnění jejího práva před soudem. Přes absenci předžalobní výzvy (výpověď nájmu, jakožto zásadní skutečnost pro posouzení věci, byla žalované doručena až v průběhu řízení) lze odkázat na závěry vyjádřené v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. února 2015, sp. zn. 29 Cdo 4388/2013 (všechna zde citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na www.nsoud.cz), když žalovaná dobrovolně žalovanou povinnost nesplnila ani v průběhu řízení.Žalobkyně vynaložila (resp. lze očekávat, že vynaloží) k účelnému uplatnění svého práva před soudem ve smyslu § 142 odst. 1 OSŘ tyto účtované náklady na: Soudní poplatek v částce 5 000 Kč v souladu s § 137 OSŘ; Odměnu svého zástupce, který je advokátem, počítanou v souladu s § 151 odst. 2 OSŘ podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za tři úkony právní služby (1. převzetí a příprava věci, 2. sepis žaloby, 3. účast na jednání 22. června tr.) podle § 7 a § 11 odst. 1 advokátního tarifu po 2 300 Kč podle § 7, § 9 odst. 1 a § 11 advokátního tarifu; Provozní výdaje tohoto zástupce v paušální výši za uvedené úkony právní služby po 450 Kč, podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, v souladu se závěry vyjádřenými např. v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. dubna 2001, sp. zn. 29 Cdo 196/2001; Náhradu 600 Kč za promeškaný čas strávený zástupcem žalobkyně cestou ze svého sídla k jednání před soudem, která odpovídá § 14 odst. 1 a odst. 3 advokátního tarifu, a to v souladu se závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. dubna 2001, sp. zn. 29 Cdo 196/2001; Hotový výdaj 782 Kč podle § 137 odst. 1 OSŘ za cestu zástupce žalobkyně ze svého sídla k jednání před soudem osobním motorovým vozidlem, která odpovídá § 30 a § 32 vyhlášky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve spojení s § 157 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, při průměrné spotřebě 6,9 NM na 100 km na trase dlouhé celkem 80,8 km a doložené ceně paliva 38,40 Kč/l podle § 157 odst. 4 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb. ve spojení s § 1 písm. b) a § 4 vyhlášky č. 573/2025 Sb.; Náhradu odvodu daně z přidané hodnoty z odměny a hotových výdajů zástupce žalobkyně ve výši 21 % podle § 137 odst. 1 a 3 písm. a) OSŘ a § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, zaokrouhleno podle § 146 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád.Z těchto nákladů žádal žalobkyně nahradit 11 654,72 Kč. O splatnosti k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 OSŘ. Lhůta pro splnění této povinnosti byla také stanovena podle § 160 odst. 1 OSŘ.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.