15 C 316/2024

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Vladimírem Doležalem ve věci žalobkyně: název žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem sídlo žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 111 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 111 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % z této částky za období od 4. července 2024 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 6 100 Kč. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně uplatněný rozkazní žalobou, podanou ke zdejšímu soudu dne 22. srpna tr., na zaplacení 111 000 Kč, představující cenu 1 900 Kč za odtah motorového vozidla RZ RZ ve zbytku cenu služby parkoviště (parkovné) 110 100 Kč, počítané v částkách po 250 Kč za první až třetí den po odtahu vozidla v počtu tří dnů, po 400 Kč za čtvrtý až maximálně sto osmdesátý den po odtahu vozidla v počtu 177 dnů a po 50 Kč za každý další den až do vyzvednutí vozidla v počtu 771 den; v součtu tedy 112 tis. Kč, z níž byla odečtena částka 1 tis. Kč získaná prodejem uvedeného vozidla. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení podle výroku

I. K odůvodnění žaloby uvedla, že je příspěvkovou organizací zřízenou město mj. k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních a účelových komunikací a jejich umístění na střeženém parkovišti. Dne 2. září 2021 provedla žalobkyně odtah výše uvedeného vozidla, jehož provozovatelem byl žalovaný, neboť toto vozidlo nemělo více jak šest měsíců platnou technickou prohlídku a jeho provozovatel přes výzvu neodstranil důvod, pro který nesmělo být vozidlo provozováno na pozemních komunikacích. Poté žalobkyně vozidlo umístila na jí provozovaném parkovišti. Žalovaného žalobkyně vyrozuměla o provedeném odtahu a umístění vozidla. Ten přesto vozidlo nevyzvedl. Vozidlo bylo proto po příslušném povolení silničního správního úřadu prodáno ve veřejné dražbě za 1 tis. Kč. Žalobkyni tedy vnikl nárok na zaplacení nákladů na odtah a odstavení vozidla vzniklých při jejím činnosti k zabezpečení provozu na pozemních komunikacích, jejichž výše byla snížena o výtěžek prodeje vozidla. Cena za odtah a parkovné byla stanovena nařízením název, jež je přílohou usnesení název. Žalovaný žalovanou částku dosud žalobkyni nezaplatil, přestože k tomu byl žalobkyní vyzván dne 2. července tr. a byl povinen k placení do 3. července tr. Protože se od 4. července tr. ocitl v prodlení, byl žalován také úrok z prodlení v zákonné výši. Žalobkyně při právním hodnocení svého nároku odkazovala na § 19d zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, (dále jen „ZPK“). Soud v dané věci rozhodoval bez nařízení jednání v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „OSŘ“) na základě předložených listin a tvrzení žalobkyně. Žalovaný se totiž k žalobě ve stanovené lhůtě nevyjádřil ačkoli povinnost tvrzení a povinnost důkazní mu ukládá ve směru tvrzení a prokazování opaku, zejména k existenci nedoplatku příspěvku § 101 odst. 1 písm. a) a b) OSŘ. Soud dospěl ke skutkovému zjištění, které odpovídá žalobním tvrzením, když postavení žalobkyně dokládala její zřizovací listina, postavení žalovaného jakožto provozovatele vozidla dokládala kupní smlouva ze dne datum, umístění vozidla na pozemní komunikaci zápis žalobkyně ze dne 2. března 20121 a fotografie vozidla, výzvu k odstranění vozidla dopis žalobkyně ze dne 6. dubna 2021 a poštovní dodejka z 8. dubna 2021, odtah vozidla protokol žalobkyně ze dne 2. září 2021, výši cen za odtah a umístění vozidla nařízení rady město, oznámení o umístění vozidla a možnosti jeho vyzvednutí dopisy žalobkyně ze dne 3. září a 16. listopadu 2021 s poštovní dodejky ze dne 11. září a 22. listopadu 2021, souhlas s prodejem rozhodnutí název ze dne datum, čj. číslo jednací, prodej vozidla potvrzení soudního exekutora o příklepu ze dne datum. a výzvu k úhradě dlužné částky dopis ze dne 26. června tr. s poštovní dodejkou z 27. června tr. Oprávnění vlastníka pozemní komunikace vyzvat provozovatele silničního vozidla, které je v rozporu s § 19 odst. 2 písm. h) ZPK odstaveno na silnici, místní komunikaci nebo veřejně přístupné účelové komunikaci, aby odstranil důvod, pro který nesmí být vozidlo provozováno na pozemních komunikacích, nebo vozidlo odstranil a odstavil mimo takovou pozemní komunikaci, vyplývá z § 19d odst. 1 ZPK. Podle § 19d odst. 2 ZPK je osoba, která učinila výzvu podle odstavce 1, oprávněna po marném uplynutí 2 měsíců ode dne, kdy byla výzva podle odstavce 1 doručena provozovateli vozidla, vozidlo z pozemní komunikace odstranit a odstavit jej na vhodném místě; v takovém případě oznámí provozovateli vozidla místo, kde je možné vozidlo vyzvednout, a způsob jeho vyzvednutí. Náklady na odstranění a odstavení silničního vozidla nese jeho provozovatel. Podle odst. 4 téhož ustanovení platí, že nevyzvedne-li si provozovatel silniční vozidlo ve lhůtě 3 měsíců od doručení oznámení podle odstavce 2, rozhodne silniční správní úřad příslušný podle pozemní komunikace, ze které bylo silniční vozidlo odstraněno, na návrh osoby, která učinila výzvu podle odstavce 1, o povolení prodeje silničního vozidla ve veřejné dražbě. Je-li prodej silničního vozidla povolen, je osoba, která učinila výzvu podle odstavce 1, oprávněna jej prodat na náklady jeho provozovatele. V daném případě byly splněny všechny výše uvedené podmínky pro postup žalobkyně, která byla pověřena (zřizovací listinou) vlastníkem komunikace k uváděné činnosti, podle § 19d odst. 1, 2 a 3 ZPK. Neuhrazením žalované částky, jejíž výše byla stanovena právním předpisem (nařízením název) se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu ve smyslu §§ 1968 a 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, splatného na základě výzvy věřitelky ve smyslu § 1958 cit. zákona. Žalobkyni tak podle § 1970 cit. zákona vzniklo právo žádat po žalovaném od prvního dne prodlení úrok z prodlení, jehož žalovaná výše odpovídala § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Výrokem I. proto soud žalobě vyhověl. Lhůta pro placení byla stanovena podle § 160 odst. 1 OSŘ. Výrokem II. soud v souladu s § 142 odst. 1 OSŘ přiznal procesně úspěšné žalobkyni právo na plnou náhradu nákladů řízení vynaložených k účelnému uplatnění jejího práva před soudem. Žalobkyně vynaložila (resp. lze očekávat, že vynaloží) k účelnému uplatnění svého práva před soudem účtované náklady na soudní poplatek 5 550 Kč v souladu s § 137 a ve smyslu § 142 odst. 1 OSŘ a na paušální náhradu provozních výdajů po 300 Kč za dva úkony (1. výzva k plnění a 2. písemné podání ve věci samé - podání žalobního návrhu) podle § 151 odst. 3 OSŘ ve spojení s § 1 odst. 3 a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení. Celkem se tedy jedná o náklady řízení v částce 6 100 Kč, které je žalovaný povinen žalobkyni nahradit. Lhůta pro splnění této povinnosti byla také stanovena podle § 160 odst. 1 OSŘ. Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím zdejšího soudu do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí (§ 204 odst. 1 OSŘ). Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.