15 C 32/2025

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Vladimírem Doležalem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 47 905,22 Kč s příslušenstvím

I. Soud zamítá žalobu na zaplacení 46 755,32 Kč, 1 150 Kč a 2 014,41 Kč s úrokem 16,9 % z 46 755,22 Kč od 16. září do 13. října 2024, s úrokem 12,75 % z 46 755,22 Kč od 14. října 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení 12,75 % z 46 755,22 Kč od 26. září 2024 do zaplacení.

II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobou, doručenou zdejšímu soudu formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne 17. října 2024, se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované k placení 47 905,22 Kč, jakožto nevráceného úvěru 46 755,22 Kč a nepovoleného debetu 1 150 Kč na běžném účtu s kapitalizovaným smluvním úrokem 2 014,41 Kč z nevráceného úvěru, smluvním úrokem 16,9 % a 12,75 % z nevráceného úvěru 46 755,22 Kč podle výroku I. a s úrokem z prodlení v zákonné výši podle výroku

I. K odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že dne , datum, uzavřela s žalovanou rámcovou smlouvu č. , číslo, , na jejímž základě byl žalované aktivován běžný účet č. , č. účtu, . Tím žalovaná současně požádala žalobkyni o úvěr 50 tis. Kč, který jí žalobkyně měla vyplatit dne , datum, na běžný účet. Žalovaná se zavázala úvěr splácet po 861 Kč měsíčně, představující splátku úvěru a platbu úroku 16,9 %, a to vždy ke každému 14. dni v měsíci, počínaje 14. prosince 2022. Do 14. června 2024 byly takto splátky placeny. Dne 14. 2024 však již žalovaná zaplatila jen 229 Kč. V souladu se smlouvou proto žalobkyně dne 16. září 2024 úvěr zesplatnila a vyzvala marně žalovanou k zaplacení žalovaného nedoplatku úvěru a úroku. Zesplatněním se stal závazek splatným ke dni 16. září 2024. Žalovaná přesto nic nezaplatila. Úrok 2 014,41 Kč byl kapitalizován za dobu od 14. června do 15. září 2024. Žalovaná rovněž porušila svou smluvní povinnost udržovat na běžném účtu kladný zůstatek a dostala se do nepovoleného debetu 1 150 Kč, který měla vyrovnat do pěti dnů od výzvy žalobkyně.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a stejně jako strana žalující se nedostavila ani k jednání nařízeném na den 30. června tr., když pouze neúčast žalobkyně byla předem omluvena.Ani po dokazování soud nezjistil sjednání rámcové smlouvy, tedy smlouvy o účtu a žádost o poskytnutí úvěru. Písemná rámcová smlouva totiž nebyla žalovanou vlastnoručně podepsána a žalobkyně nevysvětlila, jak jinak žalovaná potvrdila souhlas s jejím obsahem.Soud v důsledku toho nezjistil ani to, že by žalobkyně pro žalovanou vedla běžný účet, že poskytla žalované peníze označené jako úvěr, nebo že by v důsledku jednání žalované vznikl nepovolený debet na účtu vedeného žalobkyní. Žalobkyní k důkazu označené mimořádný výpis z účtu a splátkový kalendář jsou jen interními doklady žalobkyně, opět bez jakéhokoli potvrzení správnost obsahu žalovanou ve smyslu § 565 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „OZ“). Mimořádný výpis také zjevně není běžným výpisem z účtu, který má náležitosti vyžadované občanským zákoníkem (§ 2662 a násl.) (viz odůvodnění usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 15. srpna tr., čj. 25 Co 196/2018-74, jakožto soudu odvolacího ve věci vedené před zdejším soudem pod sp. zn. 15 C 150/2017, v němž žalobkyně uplatnila obdobný platební nárok) a který by byl doručován žalované tak, aby se k němu mohla vyjadřovat. Další důkaz, výpis z běžného účtu do října 2022, jež měl zřejmě prokázat vznik debetu, pak vykazoval dokonce kladný zůstatek 44,61 Kč.Obdobně ohledně uváděné částečné úhrady úvěru žalovanou soud nezjistil, že by tvrzené platby žalovaná učinila. Takové zjištění přitom mohlo ve prospěch žalobkyně být důvodem pro vznik domněnky hmotněprávního uznání dluhu ve smyslu § 2054 OZ. Také v této souvislosti byl totiž k důkazu označen jen splátkový kalendář a přehled žalobkyně o platbách.Skutkový závěr tedy neumožňuje právní hodnocení, že účastnice sjednaly poskytnutí úvěru a vedení účtu ve smyslu § 2395 a násl. a § 2662 násl. OZ. Ale ani to, že by žalované byly poskytnuty peníze žalobkyně v částkách 50 tis. Kč a 1 150 Kč a žalovanou by tedy tížila povinnost je vydat ve smyslu § 2991 OZ.Výrokem I. proto soud zamítl žalobu na plnění sjednaných povinností pro neunesení důkazního břemene, jež žalobkyni tížilo podle § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „OSŘ“). Protože nebylo zjištěno prodlení žalované s placením peněžitého dluhu ve smyslu §§ 1968Z, byla stejným výrokem zamítnuta také žaloba na placení úroku z prodlení.Výrokem II. soud nepřiznal soud právo na náhradu nákladů řízení žádné z účastnic v souladu s § 142 odst. 1 OSŘ, neboť zcela procesně úspěšné žalované žádné náklady nevznikly.