15 C 322/2024

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Vladimírem Doležalem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupené advokátem Jméno advokáta , IČO IČO advokáta sídlem adresa zástupce žalobkyně proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 15 757 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částky 5 400 Kč a 692,21 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky 5 400 Kč za období od 30. ledna 2024 do zaplacení.

II. Soud zamítá žalobu na zaplacení 2 460,68 Kč, 7 896,40 Kč, 1 238,53 Kč a 840,62 Kč s úrokem 18,18 % z částky 7 860,68 Kč od 30. ledna 2024 do zaplacení a s úrokem z prodlení 15 % z částky 2 460,68 Kč za období od 30. ledna 2024 do zaplacení.

III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení. Rozkazní žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 28. června 2024 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení 15 557,08 Kč, jakožto nevráceného úvěru 7 860,68 Kč (žalobkyní označováno také jako jistina) a nezaplaceného poplatku 7 896,40 Kč. Stejnou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení úroku v poměru 18,18 % z tohoto nevráceného úvěru za období od 24. března 2023, Anonymizováno, do zaplacení, který kapitalizovala do 29. ledna 2024 v částce 1 238,53 Kč a zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši ze stejné jistiny za období od 19. října 2022 do zaplacení, který kapitalizovala také do 29. ledna 2024 v částce 1 532,83 Kč. Platební povinnosti žalované ve vztahu k žalovanému nedoplatku úvěru, poplatku a úroku dovozovala žalobkyně ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , číslo, , uzavřené dne , datum, mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, , (dále jen „úvěrující“) a žalovanou. Na základě této smlouvy poskytla podle tvrzení žalobkyně úvěrující žalované 10 tis. Kč, které se žalovaná měla zavázat vrátit a zaplatit úvěrující součet 5 101 Kč kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši, s úrokovou sazbou ve výši 18,18 % ročně sjednanou na straně 2 smlouvy, částku 1 500 Kč za zpracování zápůjčky a částku 2 316 Kč za službu komfortního a flexibilního splácení (žalobkyní souhrnně označováno také jako poplatky). To vše měla žalovaná splácet v 52 týdenních (sedmidenních) splátkách po 394 Kč do 23. března 2023. S ohledem na nesplnění peněžité povinnosti žalované se žalobkyně dále domáhala zaplacení uvedeného úroku z prodlení. Svou aktivní legitimaci pak žalobkyně zdůvodnila smlouvou o postoupení pohledávek, kterou uzavřela dne , datum, s úvěrující.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Ve věci bylo nařízeno první jednání na den 12. února tr. K jednání se nedostavila žádná z účastnic, ani zástupce žalobkyně, přičemž pouze neúčast žalobkyně byla předem omluvena.Po dokazování soud zjistil, že žalovaná sjednala s úvěrující uváděnou smlouvu, podle níž převzala částku 10 tis. Kč, kterou se zavázala vrátit a k tomu zaplatit celkem 10 477 Kč, představující uváděné poplatky a dále doplňkové pojištění 1 560 Kč, přičemž poslední 52. splátka měl být zaplacena již jen ve výši 383 Kč. Soud také zjistil žalobkyní uváděné sjednání smlouvy o postoupení žalovaných pohledávek žalobkyni.Soud ovšem nezjistil, že by se žalovaná ve smlouvě zavázala k placení dalšího úroku v poměru 18,18 %, nebo že by úrok ve smlouvě uvedený v absolutní částce byl vyjádřením součtu kapitalizovaných úroků v tomto poměru. Takové ujednání totiž písemná smlouva neobsahuje.Ohledně právního hodnocení je nutné předně uvést, že žalovaná do závazkového vztahu vstupovala zjevně jako spotřebitelka, zatímco úvěrující naopak jako dodavatelka (viz § 1812 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „OZ“). S ohledem na to je ve smyslu závěrů, vyjádřených v rozsudku Soudního dvora EU ze dne 23. listopadu 2023 ve věci C-321/22 (Provident Polska) týkajícího se právě smlouvy o spotřebitelském úvěru a ochrany spotřebitele, nutné ujednání úvěrující a žalované o poplatcích posoudit jako zneužívající ve smyslu § 1813 OZ. Ukládá totiž spotřebitelce povinnost zaplatit nepřiměřené neúrokové náklady. Protože podle § 1815 OZ se k takovému ujednání nepřihlíží, zabýval se soud dále jen skutečným úrokovým zatížením žalované. Souladně s řešením obdobných případů žalobkyně zdejším soudem (z mnoha např. sp. zn. 15 C 265/2023, 15 C 260/2023, 15 C 266/2023) pak byly tvrzené platby žalované započítávány jen na platně sjednané pohledávky, resp. pohledávky, k nimž bylo možné přihlížet.Soud tedy nepřihlížel k ujednání o poplatcích v částkách 1 500 Kč a 2 316 Kč. Nepřiměřenost této části závazku je zjevná s ohledem na poměr úvěrové částky ke službám, poskytovaným věřitelkou jako protiplnění, která souvisejí s poskytnutím a správou úvěru. Účelem poplatků přitom nebylo vymezit hlavní předmět smlouvy, ani se netýkaly přiměřenosti ceny nebo odměny ke službám, poskytovaným jako protiplnění. Protože je zneužívající prvek těchto ujednání oddělitelný od zbytku ujednání, může jeho pominutí stačit k obnovení skutečné rovnováhy mezi smluvními stranami. Tento závěr se nevztahuje k poplatku za pojištění úvěru, neboť zde je předmět plnění zcela jiný a ekvivalent protiplnění je také zjevný. Hodnocení o jen částečné neúčinnosti ujednání vychází z § 576 OZ (obdobně viz závěr, vyjádřený v rozsudku Nejvyšší soudu České republiky ze dne 25. ledna 2022, sp. zn. 33 Cdo 60/2021, všechna zde uváděná rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na www.nsoud.cz).Soud tedy přihlédl jen k ujednání úvěrující a žalované o povinnosti žalované vrátit poskytnutý úvěr 10 tis. Kč a zaplatit úrok 5 101 Kč a poplatek za pojištění 1 560 Kč.Právní režim smlouvy o úvěru podléhá § 2395 a násl. OZ. Smlouva je ovšem dále neplatná pro rozpor s dobrými mravy v části týkající se sjednaného úroku 5 101 Kč. Tento úrok totiž po přepočtu na poměrné roční úrokové zatížení přesahuje 83 %. Úrok tedy byl sjednán v extrémně nepřiměřené výši, když průměrná úroková nákladová sazba (RPSN) střednědobých spotřebitelských úvěrů v březnu 2022 byla jen 8,2 % (viz databáze časových řad ARAD dostupná na https://www.cnb.cz). Protože i zde jde o neplatnost jen části právního jednání (§ 577 OZ; opět viz rozhodnutí sp. zn. 33 Cdo 60/2021), přistoupil soud ke korekci úrokové sazby na výši obvyklou požadovanou za úvěry, či zápůjčky, které poskytovaly peněžní instituce v době uzavření smluv (§ 1802 OZ), tedy ve výši ve výši 8,2 %. To znamená, že pokud úvěrující poskytla žalované úvěr 10 000 Kč na dobu 12 měsíců za korigovaný úrok 8,2 %, měla žalovaná celkem zaplatit 10 450 Kč. Pokud tedy na tyto své závazky podle žalobkyně uhradila celkem 4 600 Kč, zbývá k vrácení úvěru 5 400 Kč a na úroku zaplatit 450 Kč (viz § 1932 odst. 2 OZ).Jen v tomto rozsahu je tedy žaloba důvodná a soud jí proto takto výrokem I. vyhověl. Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu 5 400 Kč po lhůtě jeho splatnosti podle ujednání smluvních stran (§ 1958 odst. 1 OZ), má žalobkyně právo i na zaplacení úroku z prodlení podle § 1968 a § 1970 OZ z této částky. Z žalobních tvrzení ovšem není jasný důvod žaloby na placení tohoto úroku z celého nedoplatku úvěru již od 19. října 2022, když úvěr měl být splácen do 23. března 2023. Úrok z prodlení v žalovaném poměru 15 %, který v této výši ani od 24. března 2023 nepřesahuje zákonný úrok z prodlení podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., dosáhl v době od 24. března 2023 do 29. ledna 2024 částky 692,21 Kč. A protože s ohledem na nedostatek tvrzení o rozkladu splátek žalované nelze zjistit prodlení žalované se splácením před touto dobou, je žaloba na placení úroku z prodlení v kapitalizované výši důvodná jen ohledně této částky a dále pak v poměru 15 % z 5 400 Kč od 30. ledna 2024 do zaplacení. Soud jí proto v tomto rozsahu výrokem I. také vyhověl.Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá z § 1879 a násl. OZ s ohledem na postoupení žalované pohledávky smlouvou žalobkyni. Lhůta pro splnění povinnosti byla stanovena podle § 160 odst. 1 OSŘ.Jako nedůvodnou pak naopak soud výrokem II. zamítl žalobu na vrácení úvěru 2 460,68 Kč (7 860,68 – 5 400) a placení poplatku s úrokem 7 896,40 Kč s dalším úrokem 1 238,53 Kč a poměrným úrokem a s úrokem z prodlení 840,62 Kč (1 532,83 – 692,21) za dobu do 29. ledna 2024 s poměrným úrokem z prodlení z 2 460,68 Kč od 30. ledna 2024 do zaplacení.Výrokem III. soud ve smyslu § 142 odst. 2 OSŘ nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádné z účastnic, neboť převážně procesně úspěšné žalované žádné náklady nevznikly.