15 C 336/2024

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Vladimírem Doležalem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupené Jméno Zástupce , IČO IČO Zástupce advokátem, sídlem sídlo zástupce proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bydliště nezjištěno hlášena k pobytu na adrese sídla MěÚ města název o zaplacení 10 113 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 4 261 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z této částky za období od 19. června 2024 do zaplacení.

II. Soud zamítá žalobu na zaplacení částek 1 247,17 Kč, 4 604,83 Kč, 9 929,25 Kč a 4 313,37 Kč s úrokem 19,98 % z částky 5 508,17 Kč za období od 28. září 2023 do zaplacení a s úrokem z prodlení 8,05 % z částky 5 508,17 Kč za období od 28. září 2023 do 18. června 2024 a z částky 1 247,17 Kč za období od 19. června 2024 do zaplacení.

III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení. Rozkazní žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 28. června 2024 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení 10 113 Kč, jakožto nevráceného úvěru 5 508,17 Kč (žalobkyní označováno také jako jistina) a nezaplaceného poplatku 4 604,83 Kč. Stejnou žalobou žalovala zaplacení úroku v poměru 19,98 % z tohoto nevráceného úvěru za období od 6. listopadu 2014 do zaplacení, který kapitalizovala do 27. září 2023 v částce 9 929,25 Kč a zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši ze stejné jistiny za období od 25. února 2014 do zaplacení, který kapitalizovala také do 27. září 2023 v částce 4 313,37 Kč. Platební povinnosti žalované ve vztahu k žalovanému nedoplatku úvěru, poplatku a úroku dovozovala žalobkyně ze smlouvy o půjčce č. , číslo, , uzavřené dne , datum, mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, , IČ , IČO, , sídlem , adresa, , (dále jen „věřitelka“) a žalovanou. Na základě této smlouvy poskytla podle tvrzení žalobkyně věřitelka žalované 7 tis. Kč, které se žalovaná měla zavázat vrátit a zaplatit věřitelce součet 894 Kč kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, s úrokovou sazbou ve výši 19,98 % ročně sjednanou v čl. 3 smluvních podmínek, odměnu 1 330 Kč za administrativní zpracování půjčky a náklady 3 628 Kč za hotovostní inkaso splátek (žalobkyní souhrnně označováno také jako poplatky). To vše měla žalovaná splácet v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 215 Kč do 5. listopadu 2014. S ohledem na nesplnění peněžité povinnosti žalované se žalobkyně dále domáhala zaplacení uvedeného úroku z prodlení. Svou aktivní legitimaci pak žalobkyně zdůvodnila smlouvou o postoupení pohledávek, kterou uzavřela dne , datum, s věřitelkou.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a bez předchozí omluvy se nedostavila ani k jednání, nařízeným na den 17. února a 12. května tr.Před samotným projednáním věci se soud zabýval tím, zda je s ohledem na neznámý pobyt žalované a její procesní pasivitu pro další vedení řízení nebytné chránit procesní zájmy žalované ustanovením opatrovníka postupem podle § 29 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „OSŘ“). Soud přitom v průběhu řízení nezjistil, že by se žalobkyně, nebo jiná osoba snažily právě s ohledem na tuto skutečnost získat pro sebe neoprávněnou výhodu. Proto s odkazem na ustanovení § 18 odst. 1 věta první OSŘ soud procesní zastupování žalované nezajišťoval, neboť kvalifikované zastoupení účastníka, který nemá zájem v řízení aktivně bránit svá práva, na náklady státu a z ingerence soudu by bylo porušením zásady rovnosti účastníků, zakotvené v § 18 odst. 1 OSŘ.Na výše uvedeném jednání navrhla žalobkyně, aby soud s ohledem na neomluvenou nepřítomnost žalované rozhodl o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Tomuto návrhu soud nevyhověl. Již z procesních skutečností měl totiž soud pochybnosti o pravdivosti tvrzení žalobkyně o posouzení schopnosti žalované splácet poskytnutou půjčku s odbornou péčí. V době sjednání předmětné smlouvy byla totiž žalovaná hlášena k pobytu na adrese ohlašovny obecního úřadu. Bylo tedy zřejmé, že buď má problém zajistit si trvalé bydlení, což při zdravé ekonomické situaci u člověka v zásadě nenastane, anebo se tímto způsobem snaží se vyhýbat plnění jiných platebních povinností. Proto soud provedl dokazování podle návrhů žalobkyně.Po dokazování soud zjistil, že žalovaná sjednala s úvěrující uváděnou smlouvu, podle níž převzala částku 7 tis. Kč, kterou se zavázala vrátit a k tomu zaplatit celkem 5 852 Kč, představující uváděné poplatky. Soud také zjistil žalobkyní uváděné sjednání smlouvy o postoupení žalovaných pohledávek žalobkyni.Ohledně prověření schopnosti žalované splácet půjčku soud nezjistil nic, neboť žalobkyně sice k důkazu označila zákaznickou kartu žalované, tu však soud nepředložila s vysvětlením, že jí nemá k dispozici. Nebylo tedy zřejmé, že žalovaná byla s ohledem na své příjmové či jiné majetkové poměry schopna platiti sjednané splátky žalované půjčky.S ohledem na toto zjištění byla úvěrová smlouva soudem posouzena jako neplatná podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů. Protože ovšem žalovaná od věřitelky převzala zmíněných 7 tis. Kč podle smlouvy, který byla od počátku neplatná, obohatila se tím bez právního důvodu a je proto podle § 451 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do konce roku 2013, (dále jen „OZ64“) povinna toto obohacení žalobkyni vydat ve lhůtě do 18. června 2024, stanovené věřitelkou ve výzvě ze dne 3. června 2024, podané k poštovní přepravě dne 4. června 2024. Protože tak neučinila, dostala se podle § 517 odst. 1 OZ64 do prodlení s placením peněžitého dluhu a je proto podle odst. 2 téhož ustanovení povinna zaplatit žalobkyni také úrok z prodlení, jehož žalovaná poměrná výše nepřevyšuje úrok z prodlení podle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném do konce roku 2013.V tomto rozsahu proto soud výrokem I. žalobě vyhověl. Lhůta pro zaplacení stanovena podle § 160 odst. 1 OSŘ. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá z § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „OZ“) s ohledem na postoupení žalovaných pohledávek smlouvou žalobkyni.Výrokem II. pak soud žalobu ve zbytku jako nedůvodnou zamítl. Nevznikla totiž povinnost žalované platit žalobkyni žalované částky, ale ani úrok a úrok z prodlení z jistiny, ohledně níž nebyla žalovaná v prodlení.Výrokem III. soud podle § 142 odst. 2 OSŘ nepřiznal právo na tuto náhradu nákladů řízení žádné z účastnic, neboť převážně procesně úspěšné žalované žádné náklady nevznikly.