15 C 342/2021

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Vladimírem Doležalem ve věci navrhovatelky: osobní údaje navrhovatelky zastoupená titul jméno příjmení, IČO advokátem sídlem adresa, číslo obec o uznání cizího rozhodnutí

I. Soud uznává rozhodnutí orgánu Spolkové republiky Německo - název soudu anonymizována tři slova), rodinného soudu, ze dne datum rozhodnutí, č. j. spisová značka, o osvojení osvojenkyně - dosud nezletilé celé jméno osvojenkyně, bytem adresa, anonymizována tři slova, narozené z navrhovatelky dne datum v obec, osvojitelkou jméno příjmení, narozenou datum, bytem jako osvojenkyně.

II. Navrhovatelka nemá právo na náhradu nákladů řízení. Návrhem doručeným zdejšímu soudu dne datum se navrhovatelka domáhala uznání rozhodnutí soudu cizího státu podle výroku

I. K odůvodnění uvedla, že podle dohody s manželi jméno jméno příjmení, narozeným datum, bytem jako osvojenkyně, a osvojitelkou jako náhradní matka odnosila dítě - osvojenkyni, počatou formou umělého oplodnění vajíčka osvojitelky spermie jméno příjmení. Před narozením osvojenkyně jméno příjmení uznal své otcovství k ní souhlasným prohlášením rodičů na matrice stát. instituce. Osvojenkyně se narodila z navrhovatelky dne datum v porodnici název zdravotnického zařízení anonymizována tři slova v obec. Od datum osvojenkyně bydlí ve Spolkové republice Německo s manželi příjmení, kteří o ní od jejího narození pečují. Osvojitelka požádala název soudu anonymizována dvě slova o osvojení nezletilé. Notářský zápisem byl notářkou titul jméno příjmení dne datum pod sp, zn. číslo anonymizováno sepsán souhlas navrhovatelky s tímto osvojením s tím, že souhlas je neodvolatelný. Dne datum rozhodl název soudu anonymizována dvě slova (anonymizováno), rodinný soud, o tom, že návrh týkající se osvojení schvaluje. Toto rozhodnutí č. j. spisová značka nabylo právní moci dne datum. Poté byl matrikou sídlo matriky (anonymizováno) dne datum vystaven nový německý rodný list osvojenkyně, již se záznamem o mateřství osvojitelky. Navrhovatelka podle německých právních předpisů již není matkou osvojenkyně, která má podle navrhovatelky výlučně německou státní příslušnost. Navrhovatelka se tedy domáhala, aby byl tento stav takto upraven i v České republice. Institut uznání rozhodnutí o osvojení není upraven žádným právním předpisem Evropské unie ani mezinárodní smlouvou uzavřenou mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo. Proto se uplatní obecná právní úprava obsažená v zákoně č. 91/2012 Sb., zákona o mezinárodním právu soukromém, (dále jen„ ZMPS“). Podle § 16 odst. 2 ZMPS se cizí rozhodnutí v ostatních věcech (tedy v nemajetkových) uznávají na základě zvláštního rozhodnutí. Vyslovit uznání je místně příslušný okresní soud, který je obecným soudem toho, kdo uznání navrhuje. Soud o uznání rozhoduje rozsudkem; jednání nemusí nařizovat. Podle § 63 odst. 1 ZMPS, jestliže v době osvojení byl osvojitel, některý z osvojitelů nebo osvojenec státním občanem České republiky, uznávají se cizí rozhodnutí o osvojení v České republice, jestliže se to nepříčí veřejnému pořádku a nebrání tomu výlučná pravomoc českých soudů a osvojení by bylo přípustné i podle hmotněprávních ustanovení českého práva. Podle § 60 odst. 3 ZMPS přísluší rozhodovat o osvojení nezletilého, který je státním občanem České republiky, výlučně českým soudům tehdy, má-li na území České republiky obvyklý pobyt. Podle § 14 ZMPS, rozhodnutí soudů cizího státu a rozhodnutí úřadů cizího státu o právech a povinnostech, o kterých by podle jejich soukromoprávní povahy rozhodovaly v České republice soudy, stejně jako cizí soudní smíry a cizí notářské a jiné veřejné listiny v těchto věcech (dále jen„ cizí rozhodnutí“) mají v České republice účinnost, jestliže nabyla podle potvrzení příslušného cizího orgánu právní moci a byla-li uznána českými orgány veřejné moci. Ze skutečností doložených navrhovatelkou je zřejmé, že rozhodnutím název soudu anonymizována tři slova), rodinného soudu, ze dne datum rozhodnutí, č. j. spisová značka, které nabylo právní moci dne datum, byl vysloven souhlas s osvojením nezletilé osvojenkyně osvojitelkou podle § 1754 odst. 1 německého občanského zákoníku. Soud Spolkové republiky Německo společně s německým orgánem péče o děti a mládež dospěl k závěru, že toto osvojení je v zájmu osvojenkyně. Podle závěrů vyslovených Krajským soudem v Plzni jakožto soudem odvolacím v jeho usnesení ze dne 19. května tr., č. j. 18 Co 111/2022-32, jímž změnil rozhodnutí zdejšího soudu v této věci o ustanovení opatrovníka nezletilé osvojenkyni, je účastnicí řízení o uznání cizího rozhodnutí pouze navrhovatelka. Soud proto s jinou osobou jako s účastníkem tohoto řízení dále nejednal. V daném případě je zřejmé, že byly splněny podmínky pro uznání cizího rozhodnutí stanovené v § 63 odst. 1 ZPMS:

1. Nebyly tedy zjištěny žádné skutečnosti, z nichž by mohl být dovozen rozpor s veřejným pořádkem ve smyslu § 4 ZPMS, když osvojitelka a otec osvojenkyně pečují o osvojenkyni jako o vlastní dítě v podstatě od jejího narození.

2. Uznání rozhodnutí nebrání výlučná pravomoc českých soudů, když osvojenkyně je sice stále státní občankou České republiky (byť navrhovatelka je zřejmě jiného názoru), ovšem pobývající podle rozhodnutí (všech) jejích rodičů v zahraničí.

3. Osvojení by bylo přípustné i podle základu hmotněprávní úpravy v českém právu (viz § 794 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Soud proto návrhu výrokem I. vyhověl bez nařízení jednání v souladu § 16 odst. 2 ZPMS. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve smyslu § 142 odst. 1 OSŘ. Byť byla navrhovatelka v řízení plně procesně úspěšná, nahrazení svých nákladů řízení nepožadovala, ani nebylo možné povinnost k takové náhradě nikomu dalšímu uložit s ohledem na postavení navrhovatelky jako jediné účastnice řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím soudu podepsaného.