15 C 367/2021

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Vladimírem Doležalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované hlášena k pobytu na adrese ohlašovny adresa ohlašovny anonymizováno 5 slov o zaplacení 36 705 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 4 650 Kč, částku 7 872 Kč, částku 4 744,22 Kč a částku 7 991,12 Kč s úrokem z prodlení z částky 12 522 Kč ve výši 7,25 % za období od 19. prosince 2020 do 30. června 2021, ve výši 7,5 % za období od 1. července do 31. prosince 2021, ve výši 10,75 % za období od 1. ledna do 30. května 2022 a dále do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž bude prodlení žalované trvat, zvýšené o sedm procentních bodů.</b> <b>II. Soud zamítá žalobu na zaplacení částky 73,92 Kč, částky 8 867,92 Kč, částky 429,89 Kč, částky 2 960 Kč, částky 6 172,08 Kč, částky 5 778,11 Kč, částky 3 144,35 Kč, částky 16 435,09 Kč a částky 6 500,45 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 24 281,92 Kč za období od 19. prosince 2020 do zaplacení.</b> <b>III. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku 235 Kč.</b> 1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně, uplatněný rozkazní žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 20. srpna 2021 na zaplacení částky 36 705 Kč jakožto nedoplatku pohledávky, složené jednak z nevrácených půjček v částkách 4 625 Kč, 8 867,92 Kč a 8 301,89 Kč (žalobkyní označováno také jako jistina) a souhrnného poplatku v částkách 2 960 Kč, 6 172,08 Kč a 5 778,11 Kč. Stejnou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované dále zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši z nevrácené půjčky 4 625 Kč a poplatku 2 960 Kč za období od 1. ledna 2008 do zaplacení, který žalobkyně kapitalizovala do 18. prosince 2020 v částce 7 888,57 Kč, z nevrácené půjčky 8 867,92 Kč a poplatku 6 172,08 Kč za období od 20. června 2007 do zaplacení, který žalobkyně kapitalizovala do 18. prosince 2020 v částce 16 435,09 Kč a z nevrácené půjčky 8 301,89 Kč a poplatku 5 778,11 Kč za období od 7. února 2008 do zaplacení, který žalobkyně kapitalizovala také do 18. prosince 2020 v částce 14 491,57 Kč. Platební povinnosti žalované ve vztahu k žalovanému nedoplatku půjčky 4 625 Kč a poplatku 2 960 Kč dovozovala žalobkyně ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [anonymizována dvě slova], (dále jen„ věřitelka“) a žalovanou. Na základě této smlouvy poskytla podle tvrzení žalobkyně věřitelka žalované 5 000 Kč, které se žalovaná měla zavázat vrátit a zaplatit věřitelce dále souhrnný poplatek 3 200 Kč. To vše měla žalovaná splácet ve 40 týdenních (sedmidenních) splátkách po 205 Kč do [datum]. Platební povinnosti žalované ve vztahu k žalovanému nedoplatku půjčky 8 867,92 Kč a poplatku 6 172,08 Kč dovozovala žalobkyně z další smlouvy o půjčce, a to [číslo] uzavřené dne [datum] mezi věřitelkou a žalovanou. Na základě této smlouvy měla poskytnout věřitelka žalované 10 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit a zaplatit věřitelce dále souhrnný poplatek ve výši 6 960 Kč. To vše měla žalovaná splácet v 53 týdenních (sedmidenních) splátkách po 320 Kč do [datum]. Platební povinnosti žalované ve vztahu k žalovanému nedoplatku půjčky 8 301,89 Kč a poplatku 5 778,11 Kč dovozovala žalobkyně z další smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne [datum] mezi věřitelkou a žalovanou. Na základě této smlouvy měla poskytnout věřitelka žalované dalších 10 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit a zaplatit věřitelce dále souhrnný poplatek ve výši 6 960 Kč. To vše měla žalovaná splácet v 53 týdenních (sedmidenních) splátkách po 320 Kč do [datum]. Žalovaná však věřitelce dosud nezaplatila žalované částky jistin a poplatků. S ohledem na nesplnění peněžité povinnosti žalované se žalobkyně dále domáhala zaplacení uvedeného úroku z prodlení z nevrácených půjček. Svou aktivní legitimaci pak žalobkyně zdůvodnila smlouvou o postoupení pohledávek, kterou uzavřela dne [datum] s věřitelkou, na jejímž základě jí byly žalované pohledávky postoupeny.

2. Před samotným projednáním věci se soud zabýval tím, zda je s ohledem na neznámý pobyt žalované a její procesní pasivitu pro další vedení řízení nebytné chránit procesní zájmy žalované ustanovením opatrovníka postupem podle § 29 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen„ OSŘ“). Soud přitom v průběhu řízení nezjistil, že by se žalobkyně, nebo jiná osoba snažily právě s ohledem na tuto skutečnost získat pro sebe neoprávněnou výhodu. Proto s odkazem na ustanovení § 18 odst. 1 věta první OSŘ soud procesní zastupování žalované nezajišťoval, neboť kvalifikované zastoupení účastníka, který nemá zájem v řízení aktivně bránit svá práva, na náklady státu a z ingerence soudu by bylo porušením zásady rovnosti účastníků, zakotvené v § 18 odst. 1 OSŘ.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a nedostavila se ani k nařízenému jednání, stejně jako žalobkyně a její zástupce, když pouze neúčast žalobkyně byla předem omluvena.

4. Dokazováním soud zjistil, že došlo ke sjednání smluv [číslo] s uváděným obsahem s žalovanou. Smlouva s [číslo] byla ovšem datována u podpisu smluvních stran dnem [datum], zatímco žalobkyně tvrdila, že byla uzavřena o den později. Uzavření smlouvy je právní hodnocení zpravidla kontraktačního jednání a vyjadřuje okamžik, k němuž je smlouva (závazek) pro jeho účastníky závazná (ý). Je tedy jistě kožné, že smlouva, byť sjednána [datum], byla nakonec uzavřena teprve [datum], například při splnění nějaké odkládací podmínky. Nic takového ovšem žalobkyně netvrdila, a protože v daném případě jde o tzv. reálný kontrakt, vznikající a završený předáním půjčky (viz 7. odstavec odůvodnění níže), jde zřejmě o chybu v psaní při sepisu žalobního návrhu. Z písemností zachycujících obsah těchto smluv soud dále zjistil, že jejich podpisy žalovaná současně stvrdila převzetí peněz v částkách 5 000 Kč (podle v pořadí první žalobkyní uváděné smlouvy) a 10 000 Kč (podle v pořadí třetí žalobkyní uváděné smlouvy) a zavázala se je vrátit věřitelce a zaplatit jí uváděné poplatky v uvedených splátkách. Dokazováním soud dále zjistil sjednání žalobkyní uváděné smlouvy o postoupení pohledávek, jíž došlo k postoupení žalovaných pohledávek žalobkyni.

5. Soud ovšem nezjistil, že by došlo k ujednání a předání peněz ohledně další půjčky 10 tis. Kč dne [datum]. K prokázání tohoto tvrzení totiž žalobkyně sice označila samotnou smlouvu, neuvedla však, zda byla zachycena také písemně a příslušnou písemnost v tomto směru ani nepředložila. Protože se žalobkyně neúčastnila nařízeného jednání, nemohl jí soud ani vyzvat k doplnění skutkových tvrzení v tomto směru (forma smlouvy) a ke splnění důkazní povinnosti ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 ve spojení s § 79 odst. 2 OSŘ. Již z tohoto důvodu bylo nutné žalobu na placení pohledávek z této (v časovém pořadí druhé) smlouvy výrokem II. zamítnout pro neunesení důkazního břemene.

6. Z hlediska právní kvalifikace vedlejších plateb (poplatků) nalézací soud posoudil zjištěný skutkový stav ve smyslu závěrů, vyjádřených např. v rozsudcích Krajského soudu v Plzni, jakožto odvolacího soudu, a to ze dne 3. srpna 2021, č. j. 64 Co 152/2021-50, nebo ze dne 15. června 2021, č. j. 64 Co 122/2021-53, anebo v rozsudku zdejšího soudu ze dne 9. srpna 2021, č. j. 11 C 208/2021-24, od nichž nemá důvod se odchýlit ve smyslu ustanovení § 13 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“). Nosné důvody argumentačních závěrů uvedených rozhodnutí totiž dopadají i na právě řešenou věc (obsahově prakticky shodné smlouvy o dočasném přenechání peněžních prostředků věřitelkou dlužníkovi s totožnými kritickými ujednáními o odměně za nejrůznější úkony, které však svou faktickou povahou, s výjimkou poplatku za pojištění, odpovídají zcela základnímu administrování jakékoliv zápůjčky, půjčky či úvěru, jemuž je koneckonců vystaven i dlužník – vydlužitel či úvěrovaný). Vzhledem k tomu, že tato ujednání ve své povaze nepředstavují z podstatné části nic jiného, než právě a pouze běžné náklady spojené se správou jakéhokoliv úvěru, půjčky či zápůjčky, nemá nalézací soud ve shodě se závěry uvedenými v odkazovaných rozhodnutích (jež jsou žalobkyni známy, neboť také v odkazovaných řízeních vystupovala vždy na straně žalující) pochyb o tom, že jde o skrytou formu úplaty za dočasné přenechání peněžních prostředků (úroku), která v této výši představuje přepočítaný roční úrok 134,73 % u smlouvy ze dne [datum] a 111% u smlouvy ze dne [datum]. Ujednání o sjednaném úroku ze zápůjčky, půjčky či úvěru v takové extrémní výši přitom zjevně představuje mnohonásobek obvyklých úrokových sazeb spotřebitelských úvěrů v daném místě a čase (viz níže).

7. Vysvětlení žalobkyně, které soudu v této souvislosti poskytla v jiných řízeních o žalobách na vrácení zápůjček či úvěrů, odkazující obecně na úkony spojené s činnostmi jakéhokoli úvěrujícího, či zapůjčitele, jen potvrzuje výše uvedené hodnocení o tom, že ohledně poplatků za administrování půjčky a za inkaso splátek jde o paušalizaci nákladů na obvyklé úkony, jež věřitel činí při správě svých pohledávek, které by měly být kryty právě cenou poskytovaných peněz (jak je ostatně zjevně činěno i zde). Ani žalobkyní (v jiných řízeních) hodnocená rizikovost transakce nemůže obstát, neboť žalobkyně nikdy nevysvětlila, z čeho onu rizikovost dovozuje. Nic jí jistě nebránilo, aby si splácení, pokud snad mělo být rizikové, zajistila. Pokud na zajištění rezignovala a využila tím jisté výhody na trhu s úvěry (půjčkami či zápůjčkami), nelze se nyní této lehkovážnosti dovolávat. Všechny sjednané platby žalované je tedy nutné vždy posuzovat jako úrokové zatížení žalované.

8. Soud tedy posoudil ujednání věřitelky a žalované jako platně uzavřené smlouvy o půjčce [číslo] jejichž režim s ohledem na čas předání půjček podléhá podle ustanovení § 3028 OZ § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ64“). Tyto smlouvy jsou ovšem neplatné pro rozpor s dobrými mravy (§ 39 OZ) v části týkající se úroku, pod jehož rozsah nutno zahrnout částky odpovídající shora uvedeným souhrnným poplatkům, které představují skrytou formu odměny za poskytnutí peněz (úroku) ve smyslu § 41a odst.1 OZ. Ta byla přitom sjednána v extrémně nepřiměřené výši, když průměrná úroková nákladová sazba (RPSN) střednědobých spotřebitelských úvěrů v [měsíc] [rok] byla 12,49 %, v [měsíc] [rok] činila 12,66 % a v [měsíc] [rok] dosáhla 13,65 % (databáze časových řad ARAD dostupná na https://www.cnb.cz). Protože jde o neplatnost jen části právního úkonu, je neplatnou jen tato část (§ 41 OZ). Soud tedy přistoupil ke korekci úrokové sazby na výši obvyklou požadovanou za úvěry, či půjčky, které poskytovaly peněžní instituce v době uzavření smlouvy, tedy ve výši 12,49 % ročně u smlouvy [číslo] 12,66 % ročně u smlouvy [číslo]. To znamená, že pokud věřitelka poskytla žalované půjčku 5 000 Kč (první smlouva) na dobu 9 měsíců za korigovaný úrok 12,49 % ročně, měla žalovaná celkem zaplatit 5 265 Kč. Jestliže tedy na tyto své závazky podle žalobkyně uhradila žalovaná celkem 615 Kč, zbývá k vrácení půjčky částka 4 650 Kč. Pokud jde o půjčku 10 000 Kč (třetí smlouva) na dobu 12 měsíců za korigovaný úrok 13,65 % ročně, měla žalovaná celkem zaplatit 10 752 Kč a při zaplacení celkem 2 880 Kč, zbývá k vrácení půjčky částka 7 872 Kč. Výrokem I. proto soud žalobě částečně vyhověl a uložil žalované povinnost k placení částek 4 650 Kč a 7 872 Kč jako nevrácených půjček podle jednotlivých smluv.

9. Výrokem I. soud také uložil žalované platit z takto určených jistin úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 517 odst. 2 OZ, jehož poměrná výše odpovídá ustanovení § 1 nařízení vlády č. 142/1991 Sb. Prodlení žalované s placením těchto částek nastalo jistě před datem [datum] (první smlouva) či [datum] (třetí smlouva), od nějž je toto příslušenství žalováno. Proto je možné žalobě vyhovět ohledně této doby úročení z jistin, jež byly žalobkyni přiznány. Výrokem I. bylo tedy žalované také uloženo placení úroku z prodlení z částky 4 625 Kč, počítaného od [datum], jehož výše do 18. prosince 2020 činí 4 744,22 Kč, a poté až do zaplacení v poměrné výši a dále úroku z prodlení z částky 7 872 Kč, počítaného od [datum], jehož výše do 18. prosince 2020 činí 7 991,12 Kč, a poté až do zaplacení v poměrné výši.

10. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá z § 1879 a násl. OZ s ohledem na postoupení žalovaných pohledávek smlouvou žalobkyni.

11. Lhůta pro splnění povinnosti byla stanovena podle § 160 odst. 1 OSŘ.

12. Ve zbytku žalovaných jistin v částce 73,92 Kč a 429,89 Kč, souhrnných poplatků v částce 2 960 Kč, částce 6 172,08 Kč a částce 5 778,11 Kč, a ve zbytku úroku z prodlení v částce 3 144,35 Kč a částce 6 500,45 Kč, úroku z prodlení v částce 16 435,09 Kč počítaného z jistiny, ohledně níž nebylo zjištěno prodlení žalované a poměrného úroku z prodlení z částky, ohledně níž nebyla žaloba důvodná, došlo také k zamítnutí žaloby výrokem II. pro nedůvodnost.

13. Výrokem III. soud rozhodl o náhradě nákladů ve smyslu § 142 odst. 2 OSŘ, podle kterého je kritériem poměr procesního úspěchu ve věci. Protože poměr procesního úspěchu účastnic byl přibližně stejný, ponese každá z nich své procesní náklady sama.