15 C 374/2021

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Vladimírem Doležalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně IČO sídlem adresa , číslo obec zastoupené advokátem titul jméno příjmení , IČO sídlem adresa , číslo obec proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 1 834 Kč s příslušenstvím I. Soud zamítá žalobu na zaplacení částky 1 834 Kč a částky 132 Kč. <b>II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> Předmětem řízení byla žaloba na zaplacení částky 1 834 Kč, podaná ke zdejšímu soudu formu návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne 30. srpna 2021. Ta představovala podle žalobkyně nedoplatek pojistného za období od 12. července do 16. října 2020, když první pojistné bylo ve výši (zřejmě sjednáno ve smlouvě) 1 176 Kč. Účastnice totiž měly dne [datum] uzavřít prostřednictvím komunikace na dálku smlouvu zaplacením prvního pojistného. Smlouva se měla řídit zákonem č. 168/1999 Sb. a jejím předmětem bylo [typ pojištění] [anonymizována čtyři slova], přičemž smlouvou mělo být pojištěno vozidlo tovární značky [tovární značka], typ [typ], [registrační značka]. Stejnou žalobou se žalobkyně domáhala také zaplacení úroku z prodlení z tohoto pojistného v částce 132 Kč, jenž byl takto kapitalizován za období od 17. října 2020 do 30. srpna 2021. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a nedostavila se ani k nařízenému jednání, stejně jako žalobkyně a její zástupce, když pouze neúčast žalobkyně byla předem omluvena. Již ze skromných žalobních (skutkových) tvrzení je zřejmé, že ujednání účastnic nelze bez dalšího právně hodnotit jako pojistnou smlouvu. Žalobkyně totiž neuvedla, co bylo předmětem smluveného závazku tak, aby bylo možné shodně s ní učinit právní hodnocení o uzavření pojistné smlouvy. Z obchodního označení a právního hodnocení o tom, že pojištěno mělo být vozidlo nelze pochopitelně zjistit, na základě jakých skutečností (nahodilé události) by mělo být poskytnuto pojistné plnění. Žalobě tedy bylo možné vyhovět jen tehdy, pokud by soud zjistil určité ujednání žalované s žalobkyní o tom, že jí bude platit žalovanou částku. Z žalobkyní označených důkazů, resp. z označených a předložených písemných důkazních prostředků ovšem soud nezjistil jakékoli ujednání účastnic. Písemná smlouva, byť žalobkyní k důkazu označena, nebyla soudu předložena, a proto nebylo možné z ní při rozhodování vycházet. Byl předložen jen návrh takové smlouvy. Ten ovšem soud k důkazu také neprováděl, neboť tvrzení žalobkyně předkontraktační jednání nijak nevyužívala. Soud proto k důkazu provedl jen písemnost, označenou jako inkasní bilance pojistné smlouvy, obsaženou v datovém souboru s názvem [označení elektronického souboru], která by mohla být v žalobě uvedeným důkazním návrhem Přehled předepsaného a uhrazeného pojistného, když důkazní prostředek tohoto (žalobkyní označeného) názvu nebyl soudu předložen. Pokud by totiž žalovaná osvědčovala správnost údajů o dlužné částce ve smyslu § 565 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“), bylo by možné za určitých okolností vycházet z fikce hmotněprávního uznání dluhu podle § 2054 OZ. Z této elektronické písemnosti však soud nezjistil jakékoli osvědčení správnosti uváděných údajů žalovaným. Přestože tedy soud dále vycházel z tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaná nezaplatila žalobkyni částku žalovanou jako pojistné, když žalovaná v tomto směru neuváděla tvrzení o případném opaku, ačkoli tato povinnost by ji jinak (v případě placení) tížila podle § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen„ OSŘ“) nezbylo soudu než žalobu v této části výrokem I. zamítnout pro neunesení důkazního břemene, tížícího žalobkyni ve smyslu § 101 odst. 1 OSŘ. Žalobkyně se totiž domáhala zaplacení žalované jistiny zjevně na základě smluvního ujednání, jež nebylo soudem zjištěno. Nebyla-li žaloba na zaplacení jistiny shledána důvodnou, nelze žalobkyni přiznat ani žalovaný úrok z prodlení. Jestliže totiž nebylo zjištěno prodlení s plněním jistiny peněžité povinnosti, není možné dovozovat vznik s tím odvozeného práva na náhradu nákladů a na další úrokové příslušenství nezjištěné pohledávky, když žalobkyně neuvedla, že by se jednalo o příslušenství jiné pohledávky. Proto stejným výrokem došlo k zamítnutí žaloby i v této části. Výrokem II. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení v souladu s § 142 odst. 1 OSŘ, podle kritéria procesního úspěchu ve věci. Zcela procesně úspěšné žalované žádné náklady nevznikly, a proto soud nepřiznal právo na jejich náhradu žádné z účastnic.