Okresní soud v Chebu · Rozsudek

15 C 393/2021

č. j. 15 C 393/2021-18

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-05-11 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSCH:2022:15.C.393.2021.1

Citované zákony (6)

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Vladimírem Doležalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupené údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného hlášen na adrese ohlašovny adresa ohlašovny anonymizována čtyři slova o zaplacení 3 500 Kč s příslušenstvím I. Soud zamítá žalobu na zaplacení částky 3 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z této částky za období od 28. října 2016 do zaplacení. <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> Žalobou, doručenou zdejšímu soudu formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne 23. srpna 2021, se žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 3 500 Kč jakožto nevráceného úvěru. Podle žalobkyně uzavřel žalovaný dne [datum] [anonymizováno] se společností [právnická osoba], [IČO], (dále jen„ úvěrující“) smlouvu o spotřebitelském úvěru. Úvěrující poskytla úvěr ze svého účtu na účet žalovaného č. [bankovní účet]. Úvěr měl být splacen do [datum] [anonymizováno], což žalovaný nesplnil. Žalobkyně měla nabýt pohledávku na vrácení úvěru proti žalovanému na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené s úvěrující dne [datum]. Stejnou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení podle výroku I., aniž by tento nárok blíže odůvodnila. Před samotným projednáním věci se soud zabýval tím, zda je s ohledem na neznámý pobyt žalovaného a jeho procesní pasivitu pro další vedení řízení nebytné chránit procesní zájmy žalovaného ustanovením opatrovníka postupem podle § 29 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen„ OSŘ“). Soud přitom v průběhu řízení nezjistil, že by se žalobkyně, nebo jiná osoba snažily právě s ohledem na tuto skutečnost získat pro sebe neoprávněnou výhodu. Proto s odkazem na ustanovení § 18 odst. 1 věta první OSŘ soud procesní zastupování žalovaného nezajišťoval, neboť kvalifikované zastoupení účastníka, který nemá zájem v řízení aktivně bránit svá práva, na náklady státu a z ingerence soudu by bylo porušením zásady rovnosti účastníků, zakotvené v § 18 odst. 1 OSŘ. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a stejně jako žalobkyně a její zástupce se nedostavil k jednání před soudem, nařízenému na den 11. května tr., když pouze neúčast žalobkyně byla předem omluvena. Soud nemohl žalobě vyhovět pro nedostatek zjištění ve vztahu k aktivní věcné legitimaci žalobkyně. Žalobkyně tvrdila, že smlouva, z níž žalované nároky dovozuje, byla uzavřena (zřejmě ještě předtím sjednána) s jinou osobou, než postupitelkou žalovaných pohledávek a že tato jiná osoba jí své pohledávky ze smlouvy měla postoupit. Ohledně jakýchkoliv skutkových tvrzení, přesněji právních hodnocení žalobkyně o uzavření smlouvy o postoupení pohledávek, však žalobkyně neoznačila žádné důkazy. Soud proto v tomto směru nemohl učinit žádná skutková zjištění, neboť žalovaný neoznačil žádná z žalobních tvrzení za nesporná. Jediný důkazní návrh směřoval ke zjištění majitele bankovního účtu uváděného žalobkyní a k prokázání převodu peněz na tento účet. To ovšem samostatně k vyhovění žalobě vést nemohlo. Proto soud dokazování ani v navrhovaném rozsahu neprováděl. Vzhledem k tomuto procesnímu stavu soudu nezbylo, než výrokem I. žalobu na plnění povinností žalovaného, sjednaných podle žalobních tvrzení s jinou osobou, než s žalobkyní v souladu s § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ OZ“) zamítnout pro neunesení důkazního břemene, tížícího žalobkyni podle § 120 odst. 1 OSŘ, jak je ostatně žalobkyni jistě známo také z ustálené rozhodovací praxe zdejšího v jiných věcech, kde se domáhala obdobného plnění (z mnoha viz např. sp. zn. 10 C 227/2020, 11 C 380/2020, 12 C 442/2020, 15 C 185/2020, 17 C 120/2020 a řadu dalších). S ohledem na akcesoritu úrokového příslušenství k žalované jistině, byla stejným výrokem zamítnuta také žaloba na placení úroku z prodlení. Výrokem II. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení v souladu s § 142 odst. 1 OSŘ, podle nějž je kritériem pro přiznání náhrady nákladů řízení procesní úspěch ve věci. Protože zcela procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly, nepřiznal soud právo na náhradu procesních nákladů žádnému z účastníků.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.