15 C 397/2022

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Vladimírem Doležalem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně státní občanka stát bytem Adresa žalobkyně zastoupena advokátkou Jméno advokátky , IČ IČO advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného státní občan stát bytem Adresa žalovaného zastoupen advokátem Jméno advokáta , IČ IČO advokáta sídlem Adresa advokáta o vypořádání společného jmění manželů

I. Soud vypořádává společné jmění manželů účastníků tak, žea) přikazuje do vlastnictví žalobkyně pozemky v obci , město, , které jsou v katastru nemovitostí evidovány jako stavební parcela , číslo, , jejíž součástí je stavba domu čp. , číslo, a stavební parcela , číslo, , jejíž součástí je stavba garáže bez čísla popisného či evidenčního, to vše v katastrálním území a obci , městob) přikazuje do vlastnictví žalovaného- podíl o velikosti jedné poloviny ze spoluvlastnictví nebytového prostoru č. , číslo, v domě čp. , číslo, v , město, , který se nachází na pozemku s číslem stavební parcely , číslo, , spolu se spoluvlastnickým podílem o velikosti , číslo, na společných částech domu čp. , číslo, a na pozemku st. , číslo, , to vše evidováno v katastru nemovitostí v katastrálním území a obci , město- byt č. , číslo, v domě čp. , číslo, v , město, , části , město, , který se nachází na pozemku s číslem stavební parcely , číslo, , spolu se spoluvlastnickým podílem o velikosti , číslo, na společných částech domu čp. , číslo, a na pozemku st. , číslo, , to vše evidováno v katastru nemovitostí v katastrálním území , město, , obci , město, .

II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni k rukám zástupkyně žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku 120 939 Kč.

1. Žalobou, doručenou zdejšímu soudu dne 7. října 2022, se žalobkyně domáhala vypořádání společného jmění manželů, zahrnující nemovitosti podle výroku I. s ohledem na zánik manželství účastníků rozvodem podle rozsudku zdejšího soudu ze dne , datum, , čj. , číslo jednací, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzní ze dne , datum, , čj. , číslo jednací, . Podle žalobkyně získali účastníci vlastnické právo k těmto nemovitostem v průběhu jejich manželství. Původně žalobkyně navrhovala, aby do jejího vlastnictví byly přikázány nemovitosti v , adresa, podle výroku I. písm. a) a do vlastnictví žalovaného aby byl přikázán nebytový prostor a aby bylo účastníkům uloženo darovat byt v , město, synovi účastníků. Žalobkyně poukazovala na to, že to byl právě žalovaný, kdo zaviněně porušoval manželská práva žalobkyně a neplnil své manželské povinnosti, jak bylo zjištěno v řízení o rozvodu jejich manželství. Proto by měla z vypořádání získat hodnotnější majetek. Vypořádání společného jmění manželů by mělo být provedeno podle , stát, zákona o rodině a manželství s ohledem na státní občanství účastníků. Na prvním jednání před soudem dne 5. června 2023 žalobkyně ohledně bytu v , město, navrhla, aby byl přikázán do spoluvlastnictví účastníků a před vyhlášením rozsudku žalobkyně navrhla vypořádat majetek podle výroku I.

2. Žalovaný potvrdil nabytí předmětných nemovitostí v době trvání manželství. Nesouhlasil však se způsobem vypořádání. Navrhoval blíže nespecifikované asymetrické rozdělení nemovitostí ve svůj prospěch, neboť žalobkyně se o nabytí nemovitostí na rozdíl od žalovaného nezasloužila, když vykonávala jen domácí práce v nevýznamném rozsahu. Žalovaný nesouhlasil ani s tím, že by zavinil rozvrat manželství. Navíc to byl právě žalovaný, kdo finančně podporoval děti účastníků na studiích. Před vyhlášením rozsudku žalovaný navrhoval, aby vypořádávaný majetek byl rozdělen tak, že byt v , město, a podíl na nebytovém prostoru by byl přikázán žalovanému a nemovitosti v , adresa, by byly přikázány do spoluvlastnictví účastníků.

3. Ohledně ceny předmětných nemovitostí žalobkyně uvedla, že nemovitosti v , adresa, uvedené ve výroku I. písm. a) mají hodnotu 3,5 mil. Kč s ohledem na to, že v domě čp. , číslo, jsou ve špatném stavu rozvody vody. elektřiny a odpady. Podle žalobkyně má byt v , město, hodnotu 1,72 mil. Kč a polovina nebytového prostoru v , adresa, hodnotu 2,4 mil. Kč. Podle žalovaného je cena nemovitostí v , adresa, ,9 mil. Kč, cena bytu v , město, 250 tis. Kč a cena podílu na nebytovém prostoru v , adresa, ti. Kč.

4. Účastníci se shodli na tom, že nemovitosti v , adresa, dílem užívá žalobkyně ke svému bydlení a dílem je část domu pronajímána účastníky k provozu restaurace. Nebytový prostor v , adresa, , kde byl dříve obchod, využívá žalovaný ke svému bydlení a byt v , město, je účastníky pronajímán k bydlení za 8 tis. Kč měsíčně. Podle žalovaného ovšem nájem z tohoto bytu není placen přímo, ale je použit s jeho souhlasem přímo nájemci k opravám bytu. Soud vzal tyto skutečnosti za své skutkové zjištění ve smyslu § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „OSŘ“).

5. Účastníci se shodli dále na tom, že nemovitosti tvořící nyní vypořádávaný majetek byly jimi pořízeny za trvání manželství. V této souvislosti žalovaný sice namítal, že ohledně nemovitostí v , adresa, sám splácel úvěr na jejich pořízení ve výši cca 4,68 mil. Kč, nedovedl však již doložit jiný původ splacených peněz, než z výnosů nájemného společných nemovitostí podle tvrzení žalobkyně. Jeho námitka tedy nemůže být významná, jak je také vysvětleno níže při právním hodnocení zjištěných skutečností.

6. Po dokazování soud ze zápisu kanceláře soudního vykonavatele soudního obvodu , název, ze dne , datum, s protokolem o potvrzení se závazkem k plnění z téhož dne zjistil, že žalovaný financoval nákup pozemku o rozloze 134 m2 s domem v , adresa, s tím, že poskytl jiné ženě jménem , jméno FO, , narozené v roce , rok, , bytem , adresa, , užívací právo k těmto nemovitostem bez možnosti jejich převodu či zatížení s tím, že v případě příkazu žalovaného k prodeji nemovitostí nemá uživatelka právo na uplatnění vážnějších podmínek. Z emailové korespondence ze , datum, soud zjistil, že žalovaný posílal milostná sdělení stejné ženě a z fotoalba předloženého žalobkyní soud zjistil pořízení stylizovaných fotografií žalovaného a této ženy ve svatebním oblečení. Z toho je zřejmé nejen to, že žalovaný udržoval již v době trvání manželství milostný poměr s jinou ženou, ale také to, že disponoval obsahově s vlastnickým (formálně s právem osobního užívání) právem k pozemku s domem v , adresa, ) bez souhlasu žalobkyně. Námitky žalovaného ohledně tohoto zjištění jsou buď bezvýznamné, nebo nevěrohodné, a proto nemohly výše uvedený skutkový závěr ovlivnit (viz níže).

7. Žalovaný jednak namítal, že zmíněná žena není jeho manželka, nýbrž jen přítelkyně, které se snažil pomoci spoluprací na svatbě, ovšem jen předstírané kvůli rodičům přítelkyně. Ti totiž byli v té době vážně nemocní a potěšilo je zjištění, že jejich dcera je tímto způsobem životně zajištěná. Pro toto řízení ovšem není významné, zda , jméno FO, je či není manželkou žalovaného. Naopak je důležité, že s touto ženou žalovaný udržoval zjevně milenecký vztah již v době trvání manželství s žalobkyní. Intenzitu mimomanželského vztahu žalovaného potvrzují jeho emailové zprávy, o nichž žalovaný prohlásil, že si jejich napsání již nepamatuje. Tedy své autorství nepopřel a nevyhranil se ani k obsahu dopisů. Ve spojení s ostatními provedeným důkazy, zápisem soudního vykonavatele a fotoalbem, se tedy jeví jako hraničící s jistotu pravdivost hodnocení žalobkyně o mimomanželském poměru žalovaného s touto ženou. Ostatně také v řízení o rozvodu manželství účastníků, jež bylo před zdejším soudem vedeno pod sp. zn. , spisová značka, , soud ve stejném obsazení dospěl ke stejnému skutkovému závěru o manželské nevěře žalovaného, jež byla příčinou rozvratu manželství účastníků, byť tehdy identita objektu nevěry žalovaného nebyla pro potřeby rozvodového řízení blíže zkoumána.

8. Další námitka žalovaného spočívala v tom, že , jméno FO, je do žalovaného jen zamilovaná a protože je z bohatého prostředí, hodlala si jej „koupit“ tím, že mu předala peníze na zakoupení pozemku s domem, kde by žalovaný vystupoval jako vlastník jen na oko. Tomu ovšem neodpovídá obsah ujednání obou zainteresovaných, podle nějž je to naopak poskytovatelka peněz, pro níž bylo vytvořeno pouze užívací právo v domě a na pozemku žalovaného, zatímco bez vůle žalovaného nemůže dojít k dalšímu zcizení či zatížení nemovitostí. Verze žalovaného se jeví jako nepravděpodobná také s ohledem na postupné změny vysvětlovacích variant, jež žalovaný soudu v této souvislosti poskytoval, vždy podle aktuálního stavu zjištění při dokazování.

9. Z vlastní činnosti bylo soudu známo, že manželství účastníků bylo rozvedeno výše zmíněným rozsudkem ze dne , datum, , ve spojení s potvrzujícím výše zmíněným rozsudkem odvolacího soudu ze dne , datum, .

10. Právní režim, jímž se vypořádání společného jmění manželů řídí, je podle smlouvy mezi , název, . Ohledně posouzení místní příslušnosti a procesního práva s ohledem na mezinárodní prvek v řízení lze odkázat na vysvětlení, jež bylo účastníkům již poskytnuto při odůvodnění rozsudku ze dne , datum, , čj. , číslo jednací, , kterým bylo rozvedeno manželství účastníků.11. , název, stanoví v čl. , číslo, , citace, .

12. Čl. , číslo, , název, stanoví, že , citace, :a) , citace, ;b) , citace, , Anonymizovánoc) , citace, .d) , citace, .

13. Toto znění, jež bylo zjevně známo také účastníků, neboť jej při své argumentaci požívali, bylo soudu poskytnuto v překladu do českého jazyka Ministerstvem spravedlnosti České republiky. Je tedy nutné přihlédnout k tomu, že jde o překlad , název, textu a význam pojmu rozdělení na dvě poloviny chápat v kontextu celé úpravy. Zjevně nejde o poloviny, jako dvě stejné části celku. Pak by totiž byla zcela bez významu povinnost přihlédnout k zásluhám manželů na jejich přínosu k vytvoření, udržení a rozšíření společného majetku.

14. Pro rozhodnutí soudu byly významné jen okolnosti uvedené pod písm. d) cit. ustanovení. Ostatní stíhaly oba účastníky v zásadě stejnou měrou a pro vybočení ze zásady rovnocenného rozdělení podle čl. , číslo, tedy neměly význam. Situace každého z účastníků, i ohledně výdělečné činnosti, totiž byla stejná, resp. nikdo z nich netvrdil žádné disproporce, zásluhy na majetku byly také obdobné s přihlédnutím k tomu, že žalobkyně se starala o východu společných (nyní již zletilých) dětí.

15. Podle čl. , číslo, platí, že , citace, . Podle čl. , číslo, platí, že , citace, .

16. Ze skutkových zjištění soudu je zřejmé, že tyto uvedené povinnosti žalovaný porušoval. Nejen, že zavinil rozvrat manželství tím, že navázal vztah s jinou ženou a odmítl setrvat v soužití s žalobkyní, ale zejména disponoval majetkem jistě nezanedbatelné hodnoty ve , stát, bez vědomí, a tedy bez souhlasu žalobkyně. Soud přihlédl také k tomu, že přes zavinění porušování manželských povinnosti žalovaným, to byl právě žalovaný kdo se domáhal rozvodu manželství se žalobkyní a přes její nesouhlas se rozvodu také nakonec domohl. Byla to právě žalovaná, kdo oprávněně pociťoval jednání žalovaného úkorně, když byla nezaviněně vystavena nutnosti podrobit se soudnímu řízení o rozvodu manželství a nyní řešit rozdělení společného majetku, jehož rozsah je žalovaným zastírán. Z těchto důvodů a také proto, že žalobkyně využívá nemovitosti v , adresa, ke svému bydlení, soud výrokem I. přikázal vlastnické právo k nim právě žalobkyni. Pro zjevný nepoměr hodnoty těchto nemovitostí s ostatním vypořádávaným majetkem, byly pak zbylé nemovitosti přikázány žalovanému.

17. Soud nezjistil obvyklou cenu vypořádávaných nemovitostí, avšak pro jeho rozhodnutí to ani nebylo třeba. Z odborných vyjádření o ceně nemovitostí v , adresa, a z představ účastníků o ceně je zřejmé, že hodnota nemovitostí přikazovaných žalobkyni by mohla být od 3,5 mil. Kč (podle žalobkyně) do 4,9 mil. Kč (podle žalovaného) a hodnota nemovitostí přikazovaných žalovanému od 750 tis. Kč (0,5 mil. Kč + 0,25 mil. Kč podle žalovaného) do 4,12 mil. Kč (2,4 mil. Kč + 1,72 mil. Kč podle žalobkyně). Přestože závěry žalovaného o ceně jemu přikazovaných nemovitostí jsou zjevně hluboko pod obvyklou cenou obdobných nemovitostí v , město, (jak je soudu známo z jeho vlastní činnosti, ale jde také o obecně známé skutečnosti (§ 121 OSŘ) rozeznatelné rozumem průměrného člověka (§ 4 zákona č. 89/2012 Sb.)) není ani případný rozdíl cca 4 mil. Kč důvodem pro uložení povinnosti žalobkyni k výplatě vypořádacího podílu. Jednak pro závěr o jednostranném zavinění závažného porušování manželských práv žalobkyně a manželských povinností žalovaného, k němuž soud přihlédl v souladu s čl. , číslo, . A jednak proto, že takto vypořádáván zjevně není celý společný majetek účastníků, když do něj zahrneme také dispozice žalovaného s majetkem ve , země, . Jeho hodnota bude jistě významná, neboť zmíněné nemovitosti se nacházejí v metropoli , země, , město, . Soud v tomto řízení může vypořádat jen ten majetek, který spadá do režimu společného majetku (jmění) účastníků, neboť toto řízení je vázáno dispoziční zásadou (§ 153 odst. 2 OSŘ). Ostatně i představa, že by bylo jednoduše možné zjistit veškerý majetek ve společném jmění manželů, tedy i ten, ohledně nějž je jako vlastník registrován v příslušné evidenci jen žalovaný (anebo žalobkyně) je nereálná. Pokud by v budoucnu došlo k vypořádání dalšího společného majetku, např. díky vyšetřovací aktivitě druhého manžela, pak lze očekávat, že příslušný rozhodující orgán (s ohledem na umístění zmíněných nemovitostí jím bude pravděpodobně soud , země, ) k tomuto rozsudku přihlédne.

18. Tento způsob nerovnoměrného vypořádání společného majetku, který účastníci učinili předmětem řízení, se jeví jako vhodný také proto, že to byl právě žalovaný, kdo zastíral existenci dalšího majetku a záměrně neuvedl skutečnosti potřebné pro zjištění jeho hodnoty.

19. Výrokem II. soud podle § 142 odst. 1 OSŘ přiznal zcela procesně úspěšné žalobkyni právo na plnou náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatnění jejího práva před soudem. Byť žalobkyně měnila návrh na způsob vypořádání, soud nakonec zcela vyhověl jejímu konečnému způsobu navrhovaného vypořádání. Protože jistě nic nebránilo žalovanému v tom, aby se s žalobkyní na žalovaném vypořádání dohodl i v průběhu řízení, je povinen nahradit žalobkyni její procesní náklady.

20. Žalobkyně vynaložila (resp. lze očekávat, že vynaloží) k účelnému uplatnění svého práva před soudem v souladu s § 137 a ve smyslu § 142 odst. 1 OSŘ tyto náklady: na soudní poplatek v částce 17 000 Kč; na odměnu své zástupkyně, která je advokátkou, počítanou v souladu s § 151 odst. 2 OSŘ podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za pět úkonů právní služby (1. převzetí a příprava zastoupení, 2. sepis žaloby, 3. až 5. účast na třech jednáních před soudem) po 16 820 Kč (počítáno ze základu 2,125 mil. Kč, jakožto poloviny účastníky prezentovaných nejnižších hodnot vypořádávaných nemovitostí ve výši 4,25 mil. Kč), podle § 7, ve spojení s § 8 odst. 6 a § 11 advokátního tarifu, v součtu na odměně tedy 84 100 Kč; na provozní výdaje zástupkyně žalobkyně v paušální výši po 300 Kč za prvních tři uvedené úkony a po 450 Kč za poslední dva úkony právní služby, a to podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, a to v souladu se závěry vyjádřenými v např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. dubna 2001, sp. zn. 29 Cdo 196/2001, (dostupné na www.nsoud.cz), celkem tedy na paušální náhradě 1 800 Kč; na odvod daně z přidané hodnoty z odměny a paušálních náhrad zástupkyně žalobkyně ve výši 21 % podle § 137 odst. 1 a 3 písm. a) OSŘ a § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.

21. Celkem se tedy jedná o náklady 120 939 Kč, které je žalovaný povinen žalobkyni nahradit. O splatnosti náhrady těchto nákladů k rukám zástupkyně žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 OSŘ. Lhůta pro splnění této povinnosti byla stanovena podle § 160 odst. 1 OSŘ.

22. Další žalobkyní účtované náklady na sepis doplnění žaloby doručený soudu dne 22. srpna 2023 nelze ve smyslu § 142 odst. 1 OSŘ v neprospěch žalovaného zohlednit, neboť tvrzení o ceně vypořádávaného majetku mělo být již součástí žalobního návrhu a ten měl obsahovat i návrh ve věci samé odpovídající hmotnému právu, obsažený teprve v předmětném podání.