15 C 416/2021

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Vladimírem Doležalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem anonymizováno 5 slov zastoupené titul jméno příjmení příjmení , IČO advokátkou sídlem adresa anonymizována čtyři slova proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bydliště nezjištěno hlášen k trvalému pobytu na adrese adresa ohlašovny anonymizováno 6 slov o zaplacení 500 Kč s příslušenstvím

I. Soud zamítá žalobu na zaplacení částky 500 Kč s úrokem z prodlení 8,05 % z této částky za období od 18. června 2016 do zaplacení. <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> Předmětem řízení byl nárok žalobkyně, uplatněný rozkazní žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 2. října 2021, na zaplacení pohledávky vzniklé v důsledku přepravy žalovaného dopravním prostředkem společnosti [právnická osoba], (dále„ přepravce“) bez platného jízdního dokladu (jízdenky). Podle tvrzení žalobkyně se tak žalovaný přepravoval dne [datum] [prostředek hromadné dopravy] [číslo] mezi stanicemi [název] a [název], čímž se bezdůvodně obohatil v rozsahu jízdného dle tarifu přepravce v částce 0 Kč. V souladu s tímto tarifem přepravce vyměřil žalovanému přirážku k jízdnému ve výši 500 Kč. Tato pohledávka měla být postoupena [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], se sídlem ve [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], (dále„ postupitelka“) smlouvou s přepravcem ze dne [datum] a tato společnost ji dále měla postoupit žalobkyni smlouvou ze dne [datum]. Stejnou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení podle výroku

I. Před samotným projednáním věci se soud zabýval tím, zda je s ohledem na neznámý pobyt žalovaného a jeho procesní pasivitu pro další vedení řízení nebytné chránit procesní zájmy žalovaného ustanovením opatrovníka postupem podle § 29 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen„ OSŘ“). Soud přitom v průběhu řízení nezjistil (i s ohledem na výsledek řízení), že by se žalobkyně, nebo jiná osoba snažily právě s ohledem na tuto skutečnost získat pro sebe neoprávněnou výhodu. Proto s odkazem na ustanovení § 18 odst. 1 věta první OSŘ soud procesní zastupování žalovaného nezajišťoval, neboť kvalifikované zastoupení účastníka, který nemá zájem v řízení aktivně bránit svá práva, na náklady státu a z ingerence soudu by bylo porušením zásady rovnosti účastníků, zakotvené v § 18 odst. 1 OSŘ. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a stejně jako žalobkyně (jejíž neúčast jako jediné byla předem omluvena) a její zástupkyně, se nedostavil k nařízenému jednání. V daném případě jde o řízení s cizím prvkem, neboť žalobkyně je obchodní společnost registrovaná sídlem v zahraničí. S ohledem na pobyt žalovaného v České republice vyplývá mezinárodní příslušnost zdejšího soudu z čl. 4 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Zdejší soud tedy přistoupil k projednání věci. Rozhodným právem pro posouzení věci je právo České republiky, neboť v době vzniku závazkového vztahu, z nějž žalobkyně své právo dovozuje byli všichni jeho účastníci státní příslušností, bytem či sídlem v České republice a závazek žalovaného z tvrzené smlouvy o přepravě (viz níže) měl být také plněn na území České republiky. Účastníci si přitom nesjednali právní režim cizího práva. Pozdější změna osoby věřitele, který je zahraniční osobou, přitom nemůže být důvodem změny právního režimu původního závazku, neboť by se jednalo o změnu obsahu závazku, když právní režim má přímý vliv na obsah práv a povinností jeho účastníků. Na základě písemného oznámení o závadách a potvrzení o nedodržení SPPO, s vlastnoručním podpisem žalovaného, soud zjistil tvrzené uložení přirážky k jízdnému. Soud má dále za prokázané sjednání smlouvy o postoupení žalované pohledávky přepravcem postupitelce dne [den] (tedy nikoli žalobkyní uváděného [den]) [měsíc] [rok], a to ze samotné písemné smlouvy a její přílohy č.

1. Soud však již nezjistil další tvrzené smluvní postoupení žalobkyni. Písemná smlouva o postoupení souboru pohledávek, žalobkyní označená [název elektronického souboru] [anonymizováno 7 slov], byla vlastnoručně sice podepsána postupitelkou a žalobkyní, avšak její samostatná příloha, obsahující seznam postupovaných pohledávek, nebyla již nijak smluvními stranami autorizována. Žalobkyní připojený soubor nazvaný [název elektronického souboru] [anonymizováno 7 slov], která měla být zjevně onou přílohou smlouvy, byla soud předložena v elektronické podobě. Jednalo se o soukromou písemnost a proto ve smyslu § 565 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, bylo nezbytné, aby byla správnost jejího obsahu potvrzena tím, proti němuž je písemnost použita. To se však nestalo. Vzhledem k tomuto soudu nezbylo, než výrokem I. žalobu zamítnout pro nedostatek zjištění skutečností prokazujících aktivní věcnou legitimaci žalobkyně, ohledně nichž tížilo žalobkyni důkazní břemeno podle § 120 odst. 1 OSŘ. S ohledem na akcesoritu úrokového příslušenství k žalované jistině, byla stejným výrokem zamítnuta také žaloba na placení úroku z prodlení. Tím, že se žalobkyně nedostavila k nařízenému jednání, zbavila se zároveň výsady procesního poučení o nutnosti označit další důkazy ke svým tvrzením ve smyslu § 118a odst. 3 OSŘ, jak uzavřel také Ústavní soud České republiky například ve svém usnesení ze dne 5. ledna 2016, sp. zn. IV. ÚS 3292/15, ve věci ústavní stížnosti proti rozsudku zdejšího soudu ze dne 4. září 2015, č. j. 15 C 71/2014-37, (rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na webových stránkách http://nalus.usoud.cz Search/Search), když jiné poučení soud advokátně zastoupené účastnici zásadně neposkytuje (§ 118a odst. 4 OSŘ). Výrokem II. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení v souladu s § 142 odst. 1 OSŘ, podle kritéria procesního úspěchu ve věci. V daném případě zcela procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly, a proto soud nepřiznal právo na jejich náhradu žádnému z účastníků.