15 C 445/2024

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Vladimírem Doležalem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupené Jméno Zástupce , IČO IČO Zástupce advokátem sídlem sídlo zástupce proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bydliště nezjištěno hlášen k pobytu na adrese sídla MěÚ města město o zaplacení 31 394 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 18 034 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % z této částky za období od 9. července 2024 do zaplacení.

II. Soud zamítá žalobu na zaplacení 1 966 Kč, 4 894 Kč, 6 500 Kč a 2 500 Kč s úrokem z prodlení 15 % z částky 26 500 Kč za období od 22. srpna 2023 do 8. července 2024 a z částky 8 466 Kč za období od 9. července 2024 do zaplacení a ve výši 2,25 % z částky 18 034 Kč za období od 10. srpna 2024 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku 168,50 Kč. Žalobou, doručenou zdejšímu soudu formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne 4. září 2024, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení 31 394 Kč, představující nevrácenou zápůjčku 20 000 Kč, poplatek 6 500 Kč za poskytnutí zápůjčky a smluvní pokutu 4 894 Kč s účelně vynaloženými náklady v souvislosti s prodlením (písemné výzvy) v celkové výši 2 500 Kč a s úrokem z prodlení podle výroků I. a

II. K odůvodnění žaloby uvedla, že dne , datum, uzavřeli účastníci smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě měla žalobkyně poskytnout žalovanému 20 tis. Kč zasláním na bankovní účet. Žalovaný se měl zavázat za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek 6 500 Kč. Zápůjčka a poplatek byly splatné dne 21. srpna 2023. Žalovaný podle žalobkyně zápůjčku nevrátil v celé výši, když uhradil pouze 1 966 Kč, které žalobkyně započítala na smluvní pokutu 6 860 Kč, sjednanou jako poměr 0,1 % denně z částky 20 tis. Kč od 22. srpna 2023 do 30. června 2024 v čl. 2.3 uvedené smlouvy. Žalobkyně dále popsala průběh sjednání smlouvy. K tomu mělo dojít dálkově prostřednictvím webové stránky žalobkyně a vepsáním PINu, který byl předtím odeslán na telefonní číslo , tel. číslo, . Tento PIN byl podle žalobkyně prostým elektronickým podpisem žalovaného. K účelně vynaloženým nákladům dále žalobkyně uvedla odkaz na čl. 2.3 smlouvy a data odeslání písemných výzev, a to 8. a 28. srpna, 4. a 20. září a 5. října 2023. S ohledem na prodlení žalovaného byl žalován úrok z prodlení v zákonné výši.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a stejně jako žalobkyně a její zástupce se nedostavil k jednání před soudem, nařízenému na den 28. dubna tr., když pouze neúčast žalující strany byla předem omluvena.Před samotným projednáním věci se soud zabýval tím, zda je s ohledem na neznámý pobyt žalovaného a jeho procesní pasivitu pro další vedení řízení nebytné chránit procesní zájmy žalovaného ustanovením opatrovníka postupem podle § 29 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „OSŘ“). Soud přitom v průběhu řízení nezjistil, že by se žalobkyně, nebo jiná osoba snažily právě s ohledem na tuto skutečnost získat pro sebe neoprávněnou výhodu. Proto soud s odkazem na ustanovení § 18 odst. 1 větu první OSŘ procesní zastupování žalovaného nezajišťoval, neboť kvalifikované zastoupení účastníka, který nemá zájem v řízení aktivně bránit svá práva, na náklady státu a z ingerence soudu by bylo porušením zásady rovnosti účastníků, zakotvené v § 18 odst. 1 OSŘ.Po dokazování soud nezjistil, že by došlo ke sjednání žalobkyní tvrzené smlouvy mezi účastníky o zápůjčce, poplatku, smluvní pokutě, či náhradě nákladů. V souladu se žalobním tvrzením se na písemném vyhotovení smlouvy v rubrice podpisu žalovaného nacházela jen řada čísel, nikoli jedinečný identifikační znak, který by bylo možné připsat pouze žalovanému. Pokud ovšem nebyla písemnost žalovaným vlastnoručně podepsána a žalovaný v řízení ani jinak neosvědčoval správnost jejího obsahu, nemohl soud z obsahu této soukromé písemnosti při zjišťování skutkového stavu vycházet ve smyslu § 565 zákona č. 89/212 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“) a v souladu s § 120 odst. 3 věta druhá OSŘ. K prokázání tvrzení o průběhu kontraktace přitom žalobkyně žádné důkazy zjevně (důkazní návrhy byly vesměs obecné, k více žalobním tvrzením) neoznačila. Žalobkyně tedy nijak neprokazovala, že to byl právě žalovaný, kdo vyplnil příslušné dokumenty na jejích webových stránkách, kdo měl sdělit žalobkyni identifikační údaje žalovaného a kdo nakonec obdržel číselnou řadu, kterou mělo být potvrzeno sjednání smlouvy.Ze základu popisu skutkového děje žalobkyně označila významný důkaz jen k prokázání tvrzení o odeslání (převodu) peněz. K tomu mělo dojít připsáním na účet uvedený v žalobě. Žalobkyně v podání ze dne 25. března tr. vysvětlila, že by se mělo jednat o účet žalovaného. Soud ze zprávy banky a z výpisu z účtu žalobkyně zjistil převod částky 20 tis. Kč z účtu žalobkyně na bankovní účet žalovaného v období od 14. do 31. května 2023 z účtu žalobkyně.Jestliže tedy soud nezjistil, že by se žalovaný ve vztahu k žalobkyni k čemukoli zavázal, nemohl vycházet z toho, že jej tížila smluvní povinnost platit žalobkyni hmotněprávní náklady (zřejmě náhradu těchto nákladů) a smluvní pokutu. Ohledně smluvní pokuty navíc žalobkyně ani neuvedla, jakou smluvní povinnost žalovaného měla utvrzovat. Platba 20 000 Kč ve prospěch žalovaného tedy mohla být jen obohacením žalovaného na úkor žalobkyně bez právního důvodu, které je povinen žalobkyni vydat podle § 2991 OZ. Žalobkyni tedy svědčí právo na vrácení převedené částky, z níž ovšem žalovaný již před podáním žaloby zaplatil 1 966 Kč, neboť započítání této platby na jinou, nezjištěnou pohledávku není možné. Žaloba je tedy v jistině důvodná jen ohledně částky 18 034 Kč, když ve zbytku tato pohledávky zanikla podle § 1908 odst. 1 OZ.K tomu, aby toto právo dospělo do nároku je nutná výzva k placení ve smyslu § 1958 OZ. Důkazní návrhy žalobkyně, jež bylo možné využít ke zjištění v tomto směru, se omezily jen na upomínky, jež ovšem neobsahovaly žádný doklad o doručení, či alespoň o jejich odeslání žalovanému a na předžalobní výzvu. Ta byla žalovanému odeslána k poštovní přepravě 2. července 2024. Hmotněprávní domněnka dojití žalovanému (§ 573 OZ) tedy nastala 5. července 2024 a protože podle výzvy měl žalovaný platit do tří dnů, tj. do 8. července 2024, dostal se do prodlení splacením peněžitého dluhu teprve od 9. července 2024 ve smyslu §§ 1968 a 1970 OZ. Od této doby tak bylo možné vyhovět žalobě na placení úroku z prodlení podle § 1970 OZ.Soud proto výrokem I. uložil žalovanému vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení 18 034 Kč a zaplatit jí z této částky úrok z prodlení, jehož výše podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. byla ovšem jen 12,075 %, nikoli žalovaných 15 %.Pro neunesení důkazního břemene a břemene tvrzení (ohledně žalované smluvní pokuty), jež žalobkyni tížila podle § 101 odst. 1 a § 120 odst. 1 OSŘ, pak soud výrokem I. zamítl žalobu na placení zbylých pohledávek. Protože nebylo zjištěno prodlení žalovaného s placením peněžitého dluhu ve smyslu §§ 1968 a 1970 OZ z těchto pohledávek, či dříve nebo ve výši, než podle výroku I., byla stejným výrokem zamítnuta i žaloba na placení části úroku z prodlení.Výrokem III. soud podle § 142 odst. 2 OSŘ přiznal převážně procesně úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v poměru 6 % ((18 034 + 1 849,04 = 19 883,04)/(12 860 + 3 490,17 + 868,02 + 371,84 = 17 590,03).Žalobkyně vynaložila (resp. lze očekávat, že vynaloží) k účelnému uplatnění svého práva před soudem ve smyslu § 142 odst. 1 OSŘ tyto účtované náklady na: Soudní poplatek v částce 1 356 Kč; Odměnu svého zástupce, který je advokátem, počítanou v souladu s § 151 odst. 2 OSŘ podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za tři úkony právní služby (1. převzetí a příprava zastoupení, 2. sepis výzvy k plnění a 3. sepis žaloby; podle závěrů vyjádřených v odůvodnění usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 17. října 2022, čj. 10 Co 283/2022-35, jakožto soudu odvolacího ve věci vedené před zdejším soudem pod sp. zn. 15 C 281/2021, nebo ze dne 29. června 2022, čj. 14 Co 112/2022-67, jakožto soudu odvolacího ve věci vedené před zdejším soudem pod sp. zn. 15 C 154/2020) po 300 Kč podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu; Provozní výdaje tohoto zástupce nahrazované v paušální výši po 100 Kč za uvedené úkony právní služby ve smyslu § 14b odst. 2 advokátního tarifu, a to v souladu se závěry vyjádřenými např. v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. dubna 2001, sp. zn. 29 Cdo 196/2001, (dostupném na www.nsoud.cz); Náhradu odvodu daně z přidané hodnoty z odměny a hotových výdajů zástupce žalobkyně ve výši 21 % podle § 137 odst. 1 a 3 písm. a) OSŘ a § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.Jde tedy o základ 2 808 Kč, z nějž je žalovaný povinen nahradit žalobkyni 168,50 Kč. O splatnosti k rukám žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 OSŘ. Lhůta pro splnění této povinnosti byla také stanovena podle § 160 odst. 1 OSŘ.