15 C 48/2026

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Vladimírem Doležalem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupené Jméno Zástupce, IČO IČO Zástupce, advokátem sídlem sídlo zástupce proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 117 592,27 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částky 116 092,27 Kč, 10 021,98 Kč a 505,30 Kč s úrokem ve výši 11,5 % z částky 116 092,27 Kč za období od 16. prosince 2025 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % z částky 116 092,27 Kč za období od 16. prosince 2025 do zaplacení.

II. Soud zamítá žalobu na zaplacení 1 500 Kč.

III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku 52 895 Kč. Žalobou, doručenou zdejšímu soudu formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne 6. ledna tr., se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení nesplacené části 116 092,27 Kč jistiny úvěru, poplatků 1 500 Kč, úroku 10 021,98 Kč a úroku z prodlení 505,30 Kč s poměrným úrokovým příslušenstvím podle výroku

I. K odůvodnění žaloby uvedla, že dne datum účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru, podle níž žalobkyně poskytla žalovanému úvěr 136 697 Kč a žalovaný se zavázal jej vrátit a zaplatit úrok 11,5 % za 96 měsíců, to vše ve splátkách po 2 243 Kč měsíčně, které byly splatné vždy 20. dne kalendářního měsíce od 20. července 2023. Protože žalovaný podle smlouvy úvěr nesplácel, požadovala žalobkyně v souladu s úvěrovými podmínkami po žalovaném dopisem ze dne 22. října 2025 okamžité splacení dluhu do 10. prosince 2025. Žalovaný však nic nezaplatil a dluží žalobkyni žalované pohledávky s tím, že poplatky byly žalovány za odeslání upomínek ze dne 16. a 26. května a 25. června 2025, vždy po 500 Kč a úrokové příslušenství bylo kapitalizováno do 15. prosince 2025. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a bez předchozí omluvy se nedostavil ani k jednání před soudem. Po dokazování soud z písemné smlouvy účastníků zjistil žalobkyní uváděné ujednání o poskytnutí úvěru a placení úroku z výpisů z účtů pak také převod úvěrované částky ve prospěch žalovaného podle této smlouvy. Význam důkazu výpisem z účtu hodnotil Krajský soud v Plzni, jakožto soud odvolací, opakovaně (viz např. rozsudek ze dne 6. srpna 2024, čj. 64 Co 286/2024-99, ve věci vedené před zdejším soudem pod sp. zn. 15 C 145/2023; rozsudek ze dne 19. března 2024, čj. 64 Co 54/2024-69. ve věci vedené před zdejším soudem pod sp. zn. 15 C 87/2023; anebo rozsudek ze dne 20. září 2023, čj. 25 Co 152/2023-77, jakožto soudu odvolacího ve věci vedené před zdejším soudem pod sp. zn. 15 C 315/2022) jako dostačující k prokázání tvrzení o finanční transakci. Soud ovšem nezjistil, že by se žalovaný zavázal k placení poplatků za upomínky, resp. že by žalobkyně výslovně souhlasil s těmito platbami. Příslušný výňatek ze sazebníku, z nějž měly poplatky pramenit, totiž nebyl žalovaným nijak potvrzován a zůstává tedy také nejisté, zda jde vůbec o relevantní přílohu, na níž smlouva účastníků odkazuje. Bez patřičného důkazního návrhu také zůstalo tvrzení o odeslání upomínek, za které žalobkyně žalovala placení poplatků po 500 Kč. Soud dále vycházel z toho, že žalovaný nezaplatil žalobkyni pohledávky v žalovaném rozsahu, neboť žalovaný v rozporu s § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „OSŘ“) nezaplatil tvrzení o opaku, tedy o pozitivní skutkové okolnosti. Výrokem I. soud vyhověl žalobě na placení nedoplatku úvěrové jistiny, úroku a úroku z prodlení. Právo žalobkyně na vrácení úvěru a placení sjednaného úroku je zakotveno v § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „OZ“). Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním tohoto peněžitého dluhu podle §§ 1968 a 1970 OZ, tedy neplnil v době sjednané či žalobkyní stanovené podle § 1958 OZ, je dále povinen podle § 1970 OZ zaplatit žalobkyni také úrok z prodlení, jehož žalovaná výše odpovídá § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Výrokem II. pak soud zamítl žalobu na zaplacení poplatků, neboť nezjistil splnění podmínky stanovené v § 1817 OZ, tedy výslovný souhlas žalovaného s k těmto dalším platbám, jež nebyly hlavním smluvním závazkem a protože žalobkyně neprokázala naplnění skutkové podstaty poplatku, tedy odeslání každé příslušné upomínky žalovanému. Žaloba v této části tedy byla zamítnuta pro neunesení důkazního břemene, jež žalobkyni tížilo podle § 120 odst. 1 OSŘ. Výrokem III. soud v souladu s § 142 odst. 2 ve spojení s § 146 odst. 2 OSŘ přiznal převážně procesně úspěšné žalobkyni právo na plnou náhradu nákladů řízení vynaložených k účelnému uplatnění jejího práva před soudem, neboť její procesní neúspěch (podle výroku II.) byl jen nepatrný. Žalobkyně vynaložila (resp. lze očekávat, že vynaloží) k účelnému uplatnění svého práva před soudem ve smyslu § 142 odst. 1 OSŘ tyto účtované náklady na: Soudní poplatek v částce 4 704 Kč; Odměnu svého zástupce, která je advokátem, počítanou v souladu s § 151 odst. 2 OSŘ podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za pět úkonů právní služby (1. převzetí a příprava zastoupení, 2. sepis žaloby, 3. a 4. účast na jednáních před soudem ve dnech 25. května a 20. července tr. a 5. sepis výzvy k placení před podáním žaloby, jakožto procesního výdaje podle závěrů vyjádřených např. v odůvodnění usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 17. října 2022, čj. 10 Co 283/2022-35, jakožto soudu odvolacího ve věci vedené před zdejším soudem pod sp. zn. 15 C 281/2021, nebo ze dne 21. dubna 2026, čj. 18 Co 82/2026-41, vydané ve věci vedené před zdejším soudem pod sp. zn. 15 C 284/2025) po 5 820 Kč podle § § 7 a § 11 odst. 1 advokátního tarifu; Provozní výdaje tohoto zástupce nahrazované v paušální výši po 450 Kč za každý z uvedených úkonů právní služby ve smyslu § 13 odst. 4 advokátního tarifu, a to v souladu se závěry vyjádřenými např. v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. dubna 2001, sp. zn. 29 Cdo 196/2001, (všechna zde citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na www.nsoud.cz); Náhradu 3 000 Kč za promeškaný čas strávený podzástupcem žalobkyně cestami ze svého sídla k uvedeným jednáním před soudem, která odpovídá § 14 odst. 1 a odst. 3 advokátního tarifu, a to v souladu se závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. dubna 2001, sp. zn. 29 Cdo 196/2001; Hotový výdaj 6 628 Kč podle § 137 odst. 1 OSŘ za cestu podzástupce žalobkyně ze svého sídla k uvedeným jednáním před soudem osobním motorovým vozidlem, která odpovídá § 30 a § 32 vyhlášky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve spojení s § 157 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, při průměrné spotřebě 5,3 l BA95 na 100 km vždy na trase 354 km dlouhé a podle § 157 odst. 4 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb. ve spojení s § 1 písm. b) a § 4 vyhlášky č. 573/2025 Sb.; Náhradu odvodu daně z přidané hodnoty z odměny a paušálních náhrad zástupce žalobkyně ve výši 21 % podle § 137 odst. 1 a 3 písm. a) OSŘ a § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, zaokrouhleno podle § 146 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. Z těchto nákladů je žalovaný povinen žalobkyni nahradit požadovaných 52 895 Kč. O splatnosti k rukám zástupkyně žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 OSŘ. Lhůta pro splnění této povinnosti byla také stanovena podle § 160 odst. 1 OSŘ. Proti tomuto rozhodnutí je možné podat odvolání ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím soudu zdejšího do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí (§ 204 odst. 1 OSŘ). Nesplní-li povinný dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.