15 C 49/2020

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Vladimírem Doležalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně IČO sídlem adresa , číslo obec zastoupené advokátem titul jméno příjmení , IČO sídlem adresa , číslo obec proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného , okres obec o zaplacení 1 056 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 456 Kč a částku 27,68 Kč.</b> <b>II. Soud zamítá žalobu na zaplacení částky 600 Kč a částky 37,32 Kč.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> Předmětem řízení byl nárok žalobkyně uplatněný rozkazní žalobou, podanou ke zdejšímu soudu dne 27. května 2020, ve znění jejího doplnění ze dne 26. února tr., na zaplacení částek 1 056 Kč a 65 Kč. Částka 1 056 Kč představovala jednak nedoplatek pojistného 456 Kč, žalovaného za období od 2. července do 17. října 2019 a dále upomínací poplatky v částkách 300 Kč a 300 Kč za upomínky k placení pojistného ze dne 26. listopadu 2019 a 15. ledna 2020. Částka 65 Kč představovala úrok z prodlení z těchto částek za období od 19. října 2019 do 27. května 2020. Podle tvrzení žalobkyně uzavřeli dne [datum] účastníci pojistnou smlouvu [číslo] [anonymizováno] [název smlouvy] [anonymizováno 6 slov] o závazku žalobkyně poskytnout žalovanému v případě nahodilé pojistné události pojistné plnění a závazku žalovaného platit žalobkyni pojistné, s pojistným za pojistné období ve výši 1 544 Kč splatným ročně vždy k 02.

7. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 2. července 2019. Ohledně žalovaných poplatků žalobkyně odkazovala na [článek, odstavec] [anonymizována dvě slova] všeobecných pojistných podmínek, podle nichž má pojistitel právo na náklady spojené s vymáháním pojistného a sazebníku poplatků. Žaloba na zaplacení úroku z prodlení nebyla blíže vysvětlena. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a nedostavil se ani k nařízenému jednání, stejně jako žalobkyně a její zástupce, když pouze neúčast strany žalující byla předem omluvena. Soud při hodnocení žalovaného nároku vycházel ze skromného žalobního (skutkového) tvrzení o tom, že smlouva měla zřejmě upravovat pojištění majetku žalovaného a jeho odpovědnosti za škodu. Na základě dokazování pak soud souladně s tím zjistil, že mezi účastníky byla v den uváděný žalobkyní sjednána výše uvedená smlouva, která obsahovala ujednání o pojištění domácnosti, mobilního telefonu a odpovědnosti v běžném občanském životě. Žalobkyně byla ve smlouvě označena jako pojistitel a žalovaný jako pojistník a pojištěný. Sjednáno bylo pojistné v celkové uváděné výši za pojistné období. Nad rámec žalobních tvrzení pak soud zjistil, že bylo sjednáno pololetní pojistné období a že pojištění bylo sjednáno od [datum]. Soud dále vycházel z tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaný nezaplatil žalované pojistné, poplatky, ani žalovaný úrok z prodlení, když žalovaný v tomto směru neuváděl tvrzení o případném opaku, ačkoli mu tuto povinnost předepisuje § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ OSŘ“). Lze souhlasit s právním hodnocením žalobkyně o tom, že, že mezi účastníky byla sjednána pojistná smlouva. Vztah účastníků smlouvy se s ohledem na zjištění obsah smlouvy řídil § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ OZ“). Z dané smlouvy byla žalobkyně povinna vyplatit pojistnou částku oprávněné osobě. Žalovaný byl pak povinen hradit pojistné do konce pojištění. Doba pro placení pojistného nebyla účastníky sjednána. Lhůta pro zaplacení pojistného tedy byla stanovena § 2783 odst. 2 OZ na první den pojistného období. Pojištění trvalo také v době, za kterou se žalobkyně domáhala zaplacení pojistného. Její nárok na zaplacení pojistného za žalovanou dobu trvání pojištění v uváděném období v poměrné výši 456 Kč je tedy důvodný. Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním tohoto peněžitého závazku, má žalobkyně právo nejen na zaplacení tohoto nedoplatku pojistného, ale také na úhradu úroku z prodlení z této částky za požadované období podle § 1970 odst. 2 OZ ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě výrokem I. vyhověl i v tomto rozsahu. Lhůta pro splnění uložené povinnosti byla stanovena podle § 160 odst. 1 OSŘ. Výrokem II. pak soud zamítl žalobu na zaplacení poplatků v celkové výši 600 Kč, neboť žalobkyně netvrdila, že by se žalovaný k placení v tomto směru zavázal. S ohledem na spotřebitelský charakter smlouvy účastníků totiž nelze ve smyslu § 1817 OZ požadovat po žalovaném další platbu, než kterou byl povinen platit na základě hlavního závazku. Pokud se snad žalobkyně domáhala náhrady nákladů na uplatnění pohledávky ve smyslu § 513 OZ, resp., náhrady toho, oč se měl zmenšit majetek žalobkyně v důsledku vymáhání žalované jistiny ve smyslu § 2913 odst. 1 OZ, pak žalobkyně nevysvětlila, jaké náklady jí takto vznikly a žádné náklady ani nedoložila. Nebylo tedy možné na základě uplatněných skutkových tvrzení zjistit právní normu, z níž by žalovaná povinnost v tomto rozsahu vyplývala. Pokud byl nárok na zaplacení částky 600 Kč hodnocen jako nedůvodný, bylo nutné výrokem II. zamítnout také žalobu na zaplacení úroku z prodlení z této částky s ohledem na akcesoritu tohoto příslušenství k úročené jistině. O náhradě nákladů soud rozhodl výrokem III. v souladu s § 142 odst. 2 OSŘ, podle kterého je kritériem poměr procesního úspěchu ve věci. V daném případě převážně procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly a proto soud nepřiznal právo na jejich náhradu žádnému z účastníků.