15 C 63/2022

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Vladimírem Doležalem ve věci navrhovatelů: celé jméno manželky, rozená příjmení dne datum v obec (anonymizována dvě slova) bytem adresa manželky, okres a celé jméno manžela, narozený dne datum v obec (anonymizována dvě slova) bytem adresa manžela a manželky, okres obec o rozvod manželství

I. Soud rozvádí manželství účastníků uzavřené dne datum, zapsané v knize manželství stát. instituce pod pořadovým číslo na straně číslo ročníku rok ve svazku číslo.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Řízení, jehož předmětem byl rozvod manželství účastníků, bylo zahájeno návrhem podaným navrhovatelkou u zdejšího soudu dne 11. března tr., k němuž se navrhovatel připojil na jednání před soudem dne 26. září tr. Soud dospěl k tomuto skutkovému zjištění: Manželství účastníků bylo uzavřeno dne datum. Příčinou rozvratu manželství účastníků byla ztráta vzájemné náklonosti a citové odcizení, v důsledku čehož navrhovatelka opustila společné bydliště účastníků v měsíc roku rok. Výrokem I. soud podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ OZ“) rozvedl manželství účastníků, neboť byly splněny zákonné podmínky pro toto rozhodnutí, tedy to, že soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. To je zřejmé z toho, že účastníci navrhovali rozvod svého manželství společně a ani jeden z nich přes snahu soudu nechtěl obnovit manželské společenství (§ 687 odst. 2 OZ). Protože účastníci nejsou rodiči společného, dosud nezletilého dítěte, není překážkou rozvodu manželství podmínka, stanovená v § 755 odst. 3 OZ. Soud přitom nezjistil žádné skutečnosti, na jejichž základě by bylo možné považovat tvrzení účastníků o rozvratu jejich manželství za nepravdivé. Výrokem II. soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů, neboť podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, (dále jen„ ZŘS“) na tuto náhradu nemá podle výsledku právo žádný z účastníků řízení ve statusových věcech manželských, když soud nezjistil žádné okolnosti případu, které by odůvodnily jiné rozhodnutí o tomto právu. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 395 ZŘS). Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení (§ 759 OZ).