15 C 99/2020

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Mgr Ing Vladimírem Doležalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupené advokátem titul . jméno příjmení , IČO , sídlem adresa , číslo obec proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného , okres obec o zaplacení 9 001 Kč s příslušenstvím

I. Soud zamítá žalobu na zaplacení částky 9 001 Kč s úrokem z prodlení 8,5 % z této částky za období od 15. září 2019 do zaplacení. <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> Předmětem řízení byl nárok žalobkyně uplatněný rozkazní žalobou, podanou ke zdejšímu soudu dne [datum], ve znění doplnění žaloby ze dne 16. prosince 2020, na zaplacení částky 9 001 Kč s příslušenstvím podle výroku

I. Žalovaná jistina představovala nedoplatek pojistného za dobu od 8. června 2018 do 14. září 2019. K odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že účastníci uzavřeli dne 8. června 2018 pojistnou smlouvu [číslo] ve znění dodatku o poskytnutí slevy na pojistném, a to za účelem sjednání pojistného produktu. Předmětem pojištění bylo vozidlo OPEL, [registrační značka]. V uvedené smlouvě se žalobkyně měla zavázat pro případ vzniku nahodilé události poskytnout žalovanému ve sjednaném rozsahu pojistné plnění a žalovaný se pak měl zavázat platit žalobkyni pojistné. Pro pojistné období bylo stanoveno pojistné na částku 11 437 Kč s roční splatností a počátek pojištění byl stanoven ke dni 8. června 2018. Žalovaný však neuhradil pojistné splatné dne 8. června 2018. Smlouva měla být uzavřena distančně přijetím nabídky žalobkyně uhrazením první splátky pojistného. Žaloba na zaplacení úroku z prodlení nebyla blíže vysvětlena. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a nedostavil se ani k nařízenému jednání, stejně jako žalobkyně a její zástupce, když pouze neúčast strany žalující byla předem omluvena. Na základě dokazování soud nezjistil, že by žalobkyní tvrzená povinnost žalovaného platit pojistné právě ve výši 11 437 Kč byla mezi účastníky sjednána. Žalobkyně k prokázání všech svých tvrzení označila důkazy, které byly zjevně vyhotoveny jen žalobkyní. Z upomínek žalobkyně, či jiné společnosti, jež jménem žalobkyně jednala, lze zjistit pouze to, že takové upomínky byly vyhotoveny, případně, že nějaká zásilka byla odeslána. Soud proto důkazní návrhy v tomto směru nevyslyšel. Podstatné pro rozhodnutí tak byly důkazy, označené žalobkyní jako pojistná smlouva, resp. dodatek k této smlouvě a přehled předpisů a plateb. Ani jedna z těchto písemností nebyla opatřena podpisem žalovaného, který by ve smyslu § 565 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ OZ“) potvrzoval správnost údajů na písemnostech uvedených. Přehled předpisů a plateb nebyl jakkoli autorizován ani původcem písemnosti. Tyto důkazy (důkazní prostředky) proto nepřesvědčily soud o správnosti jejich obsahu. Soud dále vycházel z tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaný nezaplatil žalované pojistné, když žalovaný v tomto směru neuváděl tvrzení o případném opaku, ačkoli tato povinnost by jej jinak (v případě placení) tížila podle § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen„ OSŘ“). Shora uvedené tvrzené ujednání, resp. jeho část, týkající se pojištění, by skutečně bylo možné souladně s žalobkyní hodnotit jako pojistnou smlouvu ve smyslu § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ OZ“). K tomu, aby předmětná smlouva žalovaného zavazovala k placení pojistného ve smyslu § 2758 odst. 1 OZ, bylo ovšem nutné zjistit, že se žalovaný k placení konkrétního pojistného sjednáním smlouvy zavázal. Protože podpis žalovaného na písemné smlouvě chybí a žalobkyně neoznačila žádný relevantní důkaz k tvrzení, že bylo včas zaplaceno alespoň první pojistné, nemohl soud ani uzavřít, že by došlo k uzavření smlouvy podle § 2758 odst. 2 OZ přijetím nabídky pojistitele včasným zaplacením pojistného. Protože se žalobkyně domáhala zaplacení žalované částky 9 001 Kč právě z důvodu nesplnění sjednané povinnosti žalovaným a protože soud takové ujednání nezjistil, byl nucen žalobu na zaplacení této částky výrokem I. zamítnout pro neunesení důkazního břemene. Nebylo-li zjištěno prodlení s plněním jistiny peněžité povinnosti, není možné dovozovat vznik nároku na placení úroku z prodlení. Žaloba tak byla stejným výrokem zamítnuta i v tomto rozsahu. Výrokem II. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení v souladu s § 142 odst. 1 OSŘ, podle kterého je kritériem pro přiznání náhrady nákladů řízení úspěch ve věci. V daném případě byl zcela procesně úspěšný žalovaný. Tomu však žádné náklady nevznikly a proto soud nepřiznal právo na jejich náhradu žádnému z účastníků.