16 C 165/2016
č. j. 16 C 165/2016-307
V PLATNOSTICitované zákony (3)
Plný text
Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Homolkou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce bytem adresa žalobce a svědkyně zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa svědka, žalované a svědka zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 350 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal, aby mu žalovaná zaplatila částku 350 000 Kč s příslušenstvím, se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 190 400 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované [příjmení] [jméno] [příjmení].</b> <b>III. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Chebu náhradu nákladů řízení zálohovaných státem ve výši 4 774 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobce se žalobou domáhal, aby mu žalovaná zaplatila částku 350 000 Kč s příslu-šenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že dne 24. 6. 2014 při léčebné proceduře poskytované žalovanou v rámci hotelového komplexu Hotel Kossuth & Romania v [obec] při slézání z masážního stolu upadl a utrpěl zranění spočívající v poranění páteře (zlomeninu bederního obratle). Toto zranění si vyžádalo hospitalizaci, nasazení tříbodového korzetu a francouzských holí a řadu lékařských zákroků. Žalovaná odpovídá za škodu, neboť provozuje v rámci provozu hotelu za úplatu i léčebné procedury a je tedy dána odpovědnost za škodu z provozu. Žalobce požaduje částku 50 256 Kč za vytrpěné bolestné a 300 000 Kč za ztížení společenského uplatnění.
2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Své stanovisko odůvodnila tím, že žádnou svou zákonnou povinnost nezanedbala. Připustila, že žalobce si skutečně v jejím hotelovém zařízení způsobil zranění. Toto zranění si ovšem způsobil zcela sám, neboť neuposlechl výzvy zaměstnanců žalované a z lehátka slezl, ačkoliv byl upozorněn, aby tak nečinil. Zranění si způsobil sám vlastní neopatrností a vlastním pochybením, kdy nerespektoval pokyny zaměstnanců žalované. Žalovaná vynaložila veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke škodě nedošlo.
3. Okresní soud v Chebu již jednou ve věci rozhodl, když rozsudkem ze dne 26. 9. 2017, č. j. 16 C 148/2017-118 žalobu zamítl. K odvolání žalobce se žalobou zabýval Krajský soud v Plzni, který usnesením ze dne 26. 9. 2018, č. j. 18 Co 181/2018-189 rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Ve svém usnesení odvolací soud konstatoval, že škoda na zdraví žalobce nevznikla provozní činností ve smyslu § 2924 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ ObčZ“), ale je třeba ji posoudit podle obecných ustanovení o náhradě újmy. Skutkový stav nebyl zjištěn dostatečným způsobem, zejména nebyly odstraněny rozpory ve výpovědích svědků a nebyl také zjištěn mechanismus a způsob vzniku zranění žalobce. Nebylo také zjištěno, zda masér [celé jméno svědka] nabízel pomoc při slézání z lehátka, kterou žalobce odmítal, nebo zda se dokonce masér již nenacházel v místnosti, když žalobce slézal z lehátka. Teprve poté, co soud odstraní, nebo se pokusí odstranit, rozpory ve výpovědích žalobce a slyšených svědků, bude moci posoudit, zda masér zachoval takový stupeň bedlivosti, který lze po něm vzhledem ke konkrétní časové a místní situaci rozumně požadovat.
4. Podle § 2900 ObčZ vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo vlastnictví jiného.
5. Podle § 2910 ObčZ škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takého práva.
6. Podle § 2912 ObčZ dá-li škůdce najevo zvláštní znalost, dovednost nebo pečlivost, nebo zaváže-li se k činnosti, k níž je zvláštní znalosti, dovednosti nebo pečlivosti zapotřebí, a neuplatní-li tyto zvláštní vlastnosti, má se za to, že jednal nedbale.
7. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce absolvoval dne 24. 6. 2014 v zařízení provozovaném žalovanou, a to v Hotelu Kossuth & Romania v [obec] masáž plosky nohou. Nebylo ani zpochybňováno tvrzení žalobce, že při slézání z masážního lehátka došlo k pádu žalobce, jehož následkem došlo ke zranění páteře žalobce, a to ke zlomenině bederního obratle.
8. Po provedeném dokazování má soud dále za prokázané, že dne 24. 6. 2014 se žalobce podrobil reflexní masáži plosky nohou, kterou mu v zařízení žalované poskytoval masér [celé jméno svědka]. Tomuto masérovi se v průběhu masáže udělalo nevolno, proto masáž přerušil a místnost opustil. V místnosti zůstal se žalobcem a jeho manželkou druhý masér [celé jméno svědka], který v uvedený okamžik masíroval manželku žalobce. Masáž byla prováděna tzv. na sucho, tj. bez použití oleje, emulze nebo jiného obdobného prostředku. Při slézání z masážního lehátka žalobce upadl a přivodil si zranění páteře, konkrétně zlomeninu bederního obratle. Následně byl žalobce rychlou záchrannou službou převezen do nemocnice v [obec], kde se podrobil konzervativní léčbě spočívající v použití tříbodového korzetu a francouzských holí. Následně ovšem žalobce absolvoval další léčbu, včetně rehabilitací a lázeňské léčby. Jeho zdravotní potíže stále přetrvávají.
9. Skutečnost, že masáž plosky nohou prováděl žalobci masér [celé jméno svědka] vyplývá z výpovědi tohoto maséra, který byl opakovaně vyslýchán ve věci jako svědek. Okolnost, že se tomuto svědkovi v průběhu masáže udělalo nevolno, byla v podstatě nesporná, ale jednoznačně vyplývá z výpovědi svědků [celé jméno svědka], [celé jméno svědka] i z výpovědi jednatelky žalované. Z těchto důkazů pak vyplývá i další skutečnost, že v místnosti poté se žalobcem a jeho manželkou zůstal druhý masér [celé jméno svědka]. Zejména z výpovědí svědků [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka] vyplývá také skutečnost, že masáž plosky nohou žalobce byla prováděna bez použití oleje či emulze tak, jak se to má správně provádět. Pád žalobce nebyl nikým zpochybňován, navíc je prokazován výpovědí svědků [celé jméno svědka] a [celé jméno svědkyně], jednatelky žalované [příjmení] a předložených lékařských zpráv. Z jednotlivých lékařských zpráv jsou prokázány také skutečnosti týkající se rozsahu a způsobu žalobcova zranění, včetně následků tohoto zranění. Všechny provedené důkazy ohledně uvedených skutečností na sebe navazují, logicky se doplňují, nejsou mezi nimi podstatné rozpory a výše uvedené skutečnosti jednoznačně prokazují.
10. Soud postupoval podle pokynu odvolacího soudu a doplnil dokazování, jak stanovil odvolací soud. Zejména opětovně vyslechl jednatelku žalovaného [jméno] [příjmení] ([celé jméno svědkyně]) a svědky [celé jméno svědka] a [celé jméno svědkyně]. Dále doplnil dokazování výslechem svědků [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka]. Bohužel se nepodařilo provést doplňující výslech svědka [celé jméno svědka], který se na známých adresách nezdržuje a na telefonické předvolání nereagoval, když se má údajně zdržovat ve [příjmení] republice Německo.
11. Návrh žalobce na doplnění dokazování znaleckým posudkem ke zjištění výše újmy žalobce byl zamítnut z důvodu nadbytečnosti tohoto důkazu s ohledem na důvody uvedené níže. Ostatní důkazy provedené v řízení, které nejsou zmíněny v rozsudku, nebyly pro posouzení věci podstatné, proto se jimi soud dále nezabýval.
12. V předmětné věci bylo jednoznačně prokázáno, že došlo k pádu žalobce z masážního lehátka a v důsledku toho došlo k jeho zranění. [příjmení] mezi účastníky byl v podstatě pouze ohledně toho, zda žalovaný postupoval při masáži správně a zda zachoval dostatečnou míru své povinnosti předcházet škodám při skončení masáže, kdy žalobce slézal z masážního lehátka.
13. Předně musí soud konstatovat, že pro případnou odpovědnost žalované za zranění žalobce není podstatná okolnost, jak probíhala masáž žalobce a jeho manželky ve smyslu, zda jejich masáž dokončoval jeden masér současně u obou těchto osob nebo zda již svědkyně [celé jméno svědkyně] po indispozici maséra [celé jméno svědka] nebyla dále masírována. Ať by byla tato situace jakákoli, mělo by význam pouze na kvalitu masáže a tedy na poskytnuté služby ze strany žalované, ale nikoli na to, zda si zaměstnanci žalované počínali tak, aby nedošlo ke škodě na zdraví žalobce. Z toho důvodu se soud blíže nezabýval okolnostmi, v jakém okamžiku svědek [celé jméno svědka] ukončil masáž a zda poté svědek [celé jméno svědka] pokračoval v masáži žalobce a jeho manželky současně nebo zda k takové paralelní masáži nedošlo.
14. Soud se tedy soustředil na to, zda reflexní masáž plosky nohou byla prováděna na sucho nebo za použití emulze či jiné obdobné látky a zda zaměstnanci žalované řádně dodrželi postupy při ukončení masáže, včetně poskytnutí součinnosti při slézání žalobce z masážního lehátka. Ohledně uvedených sporných skutečností zde byly dvě skupiny důkazů. Jedna skupina svědčila tvrzení žalobce, že žalovaná nezachovala patřičnou míru pečlivosti při masáži žalobce zaměstnanci žalované. V tomto případě se jednalo o účastnickou výpověď žalobce, svědectví [celé jméno svědkyně] a [celé jméno svědka]. Druhá skupina důkazů pak odpovídala tvrzením žalované, že nezodpovědně se zachoval žalobce, který nerespektoval pokyny jejích zaměstnanců a který slézal z lehátka z vlastní iniciativy. V tomto případě šlo zejména o výpovědi svědků [celé jméno svědka], [celé jméno svědka], [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka] a výpověď jednatelky žalované [jméno] [příjmení] ([celé jméno svědkyně]).
15. Svědky, kteří byli přímo přítomni masáži a incidentu, při kterém došlo k újmě na zdraví žalobce byli pouze dva, a to [celé jméno svědkyně] a [celé jméno svědka] Tito svědci se v popisu sporné události rozcházeli. Svědkyně [celé jméno svědkyně] uvedla, že masáž plosek probíhala za použití emulze a nebyly jim poskytnuty žádné prostředky na utření nohou, proto žalobce uklouzl a spadl. Naproti tomu svědek [příjmení], že masáž byla prováděna na sucho a žalobce po skončení masáže nerespektoval pokyny, nechtěl nijak pomoci a sám vstával z lehátka a upadl. Výpověď svědkyně [celé jméno svědkyně] byla podporována výpovědí samotného žalobce a pak již jen výpovědí svědka [celé jméno svědka]. Výpověď svědka [celé jméno svědka] byla ovšem pro soud zcela nevěrohodná, a to především s ohledem na popis události tímto svědkem ohledně možného ovlivňování svědka [celé jméno svědka] ze strany jednatelky žalované. Svědek [celé jméno svědka] totiž ohledně jízdy pro svědka [celé jméno svědka] vypovídal v rozporu s tím, co bylo zachyceno soudem v protokolu o jednání ze dne 8. 6. 2017, kdy tvrdil, že mu jednatelka zavolala, aby přivezl svědka z [obec] k soudnímu jednání, že v té době byl v [obec]. Přitom z protokolu o jednání vyplývá, že v té době byl svědek [celé jméno svědka] přítomen u soudního jednání jako veřejnost a jel pro svědka do [obec] od soudu v [obec]. Jednatelka žalované pak pro něho nemohla přijet po poruše auta, neboť byla po celou dobu přítomna soudnímu jednání. Navíc tento svědek sám kontaktoval žalobce s tím, jak to bylo při cestě k soudu, až v roce 2021, přitom k události došlo již v roce 2017. Soud by předpokládal, že svědek, pokud se mu nelíbilo jednání [jméno] [příjmení], by toto sdělil okamžitě poté, co by se o takovéto skutečnosti dozvěděl, nikoli až po čtyřech letech. S ohledem na osobní spory s jednatelkou žalované pak soud tuto okolnost chápe spíše jako snahu uškodit svědkyni [příjmení] než o„ prozření“ a snahu dát průchod spravedlnosti. Z těchto všech důvodů byla pro soud výpověď svědka [celé jméno svědka] zcela nevěrohodná.
16. U svědkyně [celé jméno svědkyně] pak lze předpokládat zájem na výsledku tohoto sporu, když se ve věci jedná o odškodnění pro jejího manžela. Důvěryhodnosti výpovědi svědkyně pak nepřidává její tvrzení o tom, že masáž její a žalobce byla dokončena souběžně jedním masérem, kdy taková masáž je těžko představitelná či přímo nemožná, jak vyplývá z výpovědi dalších svědků.
17. Naproti tomu výpověď svědka [celé jméno svědka] ohledně sporných tvrzení byla podporována dalšími nepřímými důkazy, zejména výpověďmi dalších svědků [celé jméno svědka], [celé jméno svědka], [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka] a výpovědí jednatelky žalované. Všichni tito svědci zcela shodně vypovídali tak, že reflexní masáž plosky nohou se provádí na sucho. V tomto byly jejich výpovědi potvrzovány také vyjádřeními svědků manželů [příjmení]. [jméno] podrobně popsal průběh masáže svědek [celé jméno svědka], včetně toho, že se masáž prováděla na sucho a že by s emulzí či olejem ani nešla pořádně provádět, neboť spočívá ve stlačování bodů na ploskách nohou. Tento svědek přitom započal s masáží žalobce a přerušil ji v jejím průběhu z důvodu své zdravotní indispozice. Jako masér byl tento svědek všemi ostatními svědky hodnocen velmi pozitivně. Ve věci byl tento svědek vyslechnut dvakrát a obě jeho výpovědi jsou konzistentní a není mezi nimi žádných podstatných rozporů. Navíc v době své druhé výpovědi již nebyl v žádném vztahu k žalované, takže neměl důvod být vůči ní jakkoli loajální a účelově vypovídat ve prospěch žalované. Jeho výpověď je pak shodná s výpovědí svědka [celé jméno svědka]. Z uvedených důvodů soud uvěřil výpovědím těchto svědků ([celé jméno svědka] a [celé jméno svědka]), kteří byli přítomni průběhu masáže žalobce a jeho manželky.
18. Na základě výše uvedeného hodnocení důkazů má soud za prokázané, že masáž plosek nohou žalobce probíhala tzv. na sucho, bez použití oleje, emulze či jiného obdobného přípravku.
19. Zcela obdobně pak lze hodnotit výpovědi uvedených svědků i co se týká okolnosti, jak žalobce slézal z masážního lehátka, kdy z výpovědi svědka [celé jméno svědka] je zřejmé, že žalobce nereagoval na nabídku pomoci ze strany tohoto svědka a vstával z lehátka sám a bez pomoci a upadl.
20. Z provedených důkazů, a to svědeckých výpovědí [celé jméno svědka], [celé jméno svědka], [celé jméno svědka] a výpovědi jednatelky žalované, je také zřejmé, že vybavení místnosti odpovídalo požadavkům na hygienu a bezpečnost, kdy nohy lehátka byly opatřeny protiskluzovými nástavci.
21. Z výše uvedených důvodů má soud za prokázané, že zaměstnanci žalované si při masáži žalobce počínali tak, aby předešli vzniku jakékoli újmy, jak předpokládá ustanovení § [číslo] ObčZ, proto soud žalobu o zaplacení částky 350 000 Kč zamítl.
22. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ OSŘ“), kdy žalovaná má právo na náhradu nákladů řízení, neboť měla ve věci zcela úspěch, kdy žaloba směřující proti ní byla zamítnuta. Náklady žalované spočívaly v nákladech na její zastoupení advokátem, a to na odměnu advokáta podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. za čtrnáct úkonů právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, další vyjádření na výzvu soudu, účast u soudního jednání dne 11. 4. 2017 od 8.30 do 13.40 hodin – 3 úkony, dne 8. 6. 2017 od 8.30 do 12.10 hodin – 2 úkony, dne 26. 9. 2017 od 8.30 do 11.15 hodin – 2 úkony a ve dnech 15. 4. 2021, 14. 10. 2021 po jednom úkonu a dne 24. 2. 2022 od 10.00 do 13.57 hodin – 2 úkony) po 9 700 Kč (z tarifní hodnoty sporu 350 000 Kč) a za čtrnáct paušálů na hotové výdaje advokáta za tyto úkony po 300 Kč. Advokát má též právo na náhradu cestovného ze sídla kanceláře v [obec] k jednání soudu v [obec] a zpět, a to k šesti jednáním, v celkové výši 11 355 Kč a náhradu za ztrátu času na cestě za 60 půlhodin po 100 Kč, tj. 6 000 Kč. Advokát má též nárok na úhradu 21 % DPH, neboť je plátcem této daně. Celkem tedy náklady žalované činily 190 400 Kč.
23. V řízení stát hradil část nákladů řízení na svědečné, které vyplatil svědkům, jež byli ve věci slyšeni. Celkem bylo ze státních prostředků takto vyplaceno 4 774 Kč O náhradě těchto nákladů řízení hrazených státem bylo rozhodnuto podle § 148 odst. 1 OSŘ, kdy stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil. Podle výsledků řízení je povinen tyto náklady zaplatit žalobce.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.