16 C 187/2025

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní JUDr. Annou Veselou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupené Jméno Zástupce , IČO IČO Zástupce advokátem sídlem Jméno advokáta A /8, Jméno advokáta B , Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované státní občanka Slovenské republiky naposledy bytem Adresa žalované zastoupená opatrovnicí Jméno opatrovnice , IČO IČO opatrovnice sídlem Adresa opatrovnice o zaplacení 66 691,04 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 31 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z uvedené částky za dobu od 2. 5. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 35 691,04 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 200,75 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 4 357,06 Kč, úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 31 000 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení a co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni rozdíl mezi úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 31 000 Kč za dobu od 28. 1. 2025 do zaplacení a úrokem z prodlení přiznaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku, zamítá.

III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku s příslušenstvím uvedenou pod bodem I a II. výroku tohoto rozsudku, tedy zaplacení částky 66 619,04 Kč složené jednak z nevráceného úvěru 31 000 Kč (žalobkyní označováno také jako jistina) a jednak poplatků 35 691,04 Kč. Stejnou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované dále zaplacení úroku v poměru 14,75 % z nevráceného úvěru 31 000 Kč za období od 21. 5. 2024 do zaplacení, který kapitalizovala do 27. 1. 2025, v částce 4 357,06 Kč. Stejnou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši z nevráceného úvěru 31 000 Kč za období od 21.5. 2024 do zaplacení, který kapitalizovala do 27. 1. 2025 v částce 3 200,75 Kč. Platební povinnosti žalované dovozovala žalobkyně ze Smlouvy o úvěru č. , číslo, uzavřené dne 20. 8. 2022 mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, , (dále jen „úvěrující“) a žalovanou. Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut úvěr 31 000 Kč, který se žalovaná měla zavázat vrátit a zaplatit úvěrující dále souhrnný poplatek 37 842 Kč. To vše měla žalovaná splácet v 21 měsíčních splátkách po 3 279 Kč do 20. 5. 2024. Žalovaná úvěrující dosud nezaplatila žalovanou částku. S ohledem na nesplnění peněžité povinnosti žalované se žalobkyně dále domáhala zaplacení uvedeného úroku z prodlení. Svou aktivní legitimaci pak žalobkyně zdůvodnila smlouvou o postoupení pohledávek, kterou měla uzavřít dne 27. 1. 2025 s účinností ke dni 27. 1. 2025, s úvěrující, na jejímž základě jí byly žalované pohledávky postoupeny.

2. V daném případě jde s ohledem na státní občanství žalované o řízení s cizím prvkem. Protože naposledy zjištěné bydliště žalované bylo na území České republiky, vyplývá mezinárodní příslušnost zdejšího soudu z čl. 4 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Zdejší soud tedy přistoupil k projednání věci.

3. Rozhodným právem pro posouzení věci je v souladu s čl. 6 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), právo České republiky, neboť obvyklé bydliště žalovaného bylo na území České republiky.

4. Žalovaná prostřednictvím své opatrovnice namítala, že výše žalovaného poplatku včetně příslušenství převyšuje žalovanou jistinu, resp. poskytnutý spotřebitelský úvěr. Z tohoto důvodu žalovaná namítala neplatnost smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru pro rozpor s dobrými mravy. Neplatnosti smlouvy o úvěru se žalovaná dovolávala také z důvodu nedostatečného prověření, zda byla žalovaná schopna úvěr splácet s ohledem na skutečnost, že z její strany nebylo ničeho uhrazeno. Žalovaná prostřednictvím své opatrovnice navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu.

5. Žalobkyně i žalovaná daly souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), bez nařízení jednání.

6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , číslo, bylo zjištěno, že tato byla uzavřena dne 20. 8. 2022 mezi společností , právnická osoba, , a žalovanou, a na jejím základě se uvedená společnost zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 31 000 Kč a žalovaná se zavázala uhradit žalobkyni spolu s jistinou souhrnný poplatek ve výši 37 842 Kč, tedy celkovou částku 68 842 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 3 279 Kč. Dle předmětné smlouvy činí úrok 86 % a RPSN činí 137,50 %. Z obsahu smlouvy vyplývá, že žalované byla při uzavření smlouvy poskytnutá celá výše úvěru, a to částka 31 000 Kč, kdy převzetí finančních prostředků žalovaná svým podpisem stvrdila. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, včetně seznamu postupovaných pohledávek, ze dne 27. 1. 2025, vyplývá, že žalobkyni byly s účinností ke dni 27. 1. 2025 postoupeny pohledávky, které jsou předmětem tohoto řízení. Žalobkyně vyzvala žalovanou před podáním žaloby k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 16. 4. 2025, která byla žalované zaslána dne 16. 4. 2025, jak vyplynulo z podacího lístku.

7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

9. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Shora zjištěný skutkový stav soud po právní stránce posoudil následovně. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne 20. 8. 2022 uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o.z., nicméně soud shledal, že předmětná úvěrová smlouva je absolutně neplatná, neboť se zjevně příčí dobrým mravům. K tomuto závěru vedly soud následující skutečnosti. Smluvní strany si v úvěrové smlouvě sjednaly poplatek za poskytnutí peněžních prostředků ve výši 37 842 Kč. Soud se zabýval právní povahou tohoto poplatku a shledal, že se nejedná o poplatek odpovídající reálně poskytnutým službám, nýbrž jde o odměnu za poskytnutí peněžních prostředků. Přestože je sjednaný poplatek (úrok) nepřiměřeně vysoký, nepůsobí neplatnost smlouvy jako celku sám o sobě, nýbrž ve spojení s dalšími smluvními ujednáními sankční povahy. Předně je třeba zmínit, že žalovaná je pro případ prodlení stižena smluvní pokutou, která je stanovena na horní hranici zákonné přípustnosti, určené v § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud s ohledem na extrémně vysoký úrok a další ujednání, které smlouva obsahuje, uzavřel, že se předmětná úvěrová smlouva zjevně příčí dobrým mravům, a proto je absolutně neplatná ve smyslu § 588 o.z., kdy soud k takové neplatnosti přihlédne i bez návrhu.

11. Protože soud shledal absolutní neplatnost uzavřené smlouvy, posoudil soud nárok žalobkyně, která prokázala svoji aktivní legitimaci postupní smlouvou, podle ustanovení o bezdůvodném obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o.z. Vzhledem k tomu, že žalované byly peněžní prostředky poskytnuty v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaná svým podpisem stvrdila, a žalovaná ani její opatrovnice převzetí peněž nijak nerozporovaly, dospěl soud k závěru, že žalovaná získala majetkový prospěch plněním bez právního důvodu ve smyslu § 2991 odst. 2 o.z., čímž se na úkor žalobkyně ve smyslu citovaného ustanovení obohatila, a je podle § 2991 odst. 1 o.z. povinna žalobkyni vydat to, oč se obohatila. Žalovaná na svém dluhu, dle tvrzení žalobkyně, neuhradila ničeho. Žalovanou nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by něčeho uhradila, proto soud zavázal žalovanou k zaplacení částky 31 000 Kč, která odpovídá získanému majetkovému prospěchu na straně žalované. Žalobkyni vzniklo rovněž právo na úrok z prodlení podle § 1970 o.z., neboť se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu. Soud proto žalobě vyhověl i co do úroku z prodlení, který žalobkyni přiznal v jí požadované výši, dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., za dobu 2. 5. 2025 do zaplacení. Žalobkyně totiž prokázala, že dne 16. 4. 2025 zaslala žalované oznámení o postoupení pohledávky včetně výzvy k plnění. Ve výzvě byla žalované poskytnuta lhůta k plnění do 1. 5. 2025. Od 2. 5. 2025 tak nastalo prodlení na straně žalované, proto byl žalobkyni přiznán úrok z prodlení od tohoto data. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. stanovena v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

12. Výrokem pod bodem II. pak soud zamítl žalobu ve zbylém rozsahu, neboť uplatněné nároky vyplývají ze smlouvy, která je absolutně neplatná.

13. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Vzhledem k tomu, že větší úspěch ve věci měla žalovaná, na jejíž straně soud nezjistil vznik nákladů řízení, rozhodl tak, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.