Okresní soud v Chebu · Rozsudek

16 C 19/2023

č. j. 16 C 19/2023-64

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-06-28 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSCH:2023:16.C.19.2023.3

Citované zákony (10)

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní JUDr. Annou Veselou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o vyloučení věcí z výkonu rozhodnutí

I. Z exekuce ve věci oprávněné [pojišťovna], proti povinnému [jméno] [příjmení], vedené soudním exekutorem Mgr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Šumperk, pod sp. zn. [spisová značka], jsou ze soupisu movitých věcí vyloučeny tyto položky: -) Položka [číslo]: LCD TV Sencor velká + [příjmení] -) Položka [číslo]: LCD TV Sencor malá -) Položka [číslo]: notebook Lenovo -) Položka [číslo]: tiskárna HP -) Položka [číslo]: šicí stroj Privileg -) Položka [číslo]: PC sestava -) Položka [číslo]: PC sestava.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] částku 9 366 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby z exekuce prodejem movitých věcí povinného byly vyloučeny položky uvedené pod bodem I. výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že movité věci jsou ve vlastnictví žalobkyně, která již dne 16. 11. 2022 navrhla jejich vyškrtnutí ze soupisu movitých věcí pojatých do protokolu o soupisu movitých věcí ze dne 14. 11. 2022, když k nim předložila důkazy prokazující její vlastnické právo. Usnesením Exekutorského úřadu Šumperk, Mgr. [jméno] [příjmení], ze dne 22. 12. 2022, sp.zn. [spisová značka], byly movité věci tam specifikované vyškrtnuty ze soupisu movitých věcí, ve zbylém rozsahu, tedy ve vztahu k movitým věcem, které jsou specifikovány pod bodem I. výroku tohoto rozsudku, byl návrh žalobkyně zamítnut s odůvodněním, že z dokladů předložených žalobkyní nevyplývalo její vlastnické právo k předmětným věcem. Žalobkyně své vlastnické právo k předmětným movitým věcem prokazuje doklady o jejich koupi, čestnými prohlášeními, popř. výslechy svědků. Žalobkyně navíc žila s povinným jako druh a družka do května roku 2013, od té doby s povinným nežije a nesdílí s ním společnou domácnost. S ohledem na ukončení soužití s povinným, podávala k Okresnímu soudu v Chebu návrh na úpravu poměrů k jejich společným dětem, opatrovnický spis je veden pod sp.zn. 0 P 4/2014.

2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že s žalobou nesouhlasí, nárok žalobkyně neuznává ani částečně. Žalovaná má za to, že soudní exekutor v rámci rozhodování o vyškrtnutí věcí ze soupisu žalobkyní předložené důkazy posoudil řádně a u věcí, u nichž bylo zřejmé vlastnické právo žalobkyně, rozhodl o jejich vyškrtnutí. Dle žalované je nepravděpodobné, že by žádná z movitých věcí nalezená v předmětném bytě nepatřila povinnému. Z žalobkyní předložených důkazů její vlastnické právo k věcem nevyplývá, zejména u dokladů, na nichž není uvedeno jméno a částky byly hrazeny hotově. Pokud by soud dospěl k opačnému závěru, navrhla, aby žalobkyni nebyla přiznána náhrada nákladů řízení, neboť je zde okolnost zvláštního zřetele hodná, když žalobkyně řadu dokladů a důkazů přiložila až nyní k žalobě.

3. K jednáním nařízeným na den 29. 5. 2023 a 28. 6. 2023 se žalovaná bez omluvy nedostavila, bylo proto v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) jednáno a rozhodnuto v nepřítomnosti žalované.

4. Ze spisu Exekutorského úřadu Šumperk, soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení], sp.zn. [spisová značka], má soud za prokázáno, že na návrh žalované byla proti povinnému [jméno] [příjmení] usnesením Okresního soudu v Chebu ze dne 31. 7. 2012, č.j. [číslo jednací], nařízena exekuce k vymožení pohledávky žalované ve výši 4 638 Kč s příslušenstvím a nákladů nalézacího řízení. Provedením exekuce byl pověřen soudní exekutor Mgr. [jméno] [příjmení]. Exekučním příkazem Exekutorského úřadu Šumperk, Mgr. [jméno] [příjmení], soudního exekutora, ze dne 20. 2. 2013, č.j. [číslo jednací], bylo k uspokojení pohledávky žalované, nákladů nalézacího řízení, nákladů exekučního řízení a nákladů soudního exekutora, rozhodnuto o provedení exekuce prodejem movitých věcí povinného. Z protokolu o soupisu movitých věcí povinného ze dne 15. 11. 2022 bylo zjištěno, že tento byl proveden na adrese [adresa žalobkyně], a to za přítomnosti syna žalobkyně. Z přílohy k protokolu o soupisu movitých věcí ze dne 15. 11. 2022 se pak podává, že do tohoto protokolu bylo pojato 11 movitých věcí, a to, vyjma věcí uvedených pod bodem I. výroku rozsudku, Monitor AOC pojatý do soupisu pod položkou [číslo] Monitor AOC pojatý do soupisu pod položkou [číslo] Monitor AOC pojatý do soupisu pod položkou [číslo] Sony ps4 a ovladač pojatý do soupisu pod podložkou [číslo]. Z návrhu žalobkyně na vyškrtnutí movitých věcí z exekuce podle § 68 odst. 1 exekučního řádu se pak podává, že k prokázání svého vlastnického práva k věcem pojatým do soupisu movitých věcí předložila soudnímu exekutorovi doklady, faktury s tím, že některé doklady dodá, popř. požádá prodejce o vystavení jejich duplikátu, vlastnické právo k televizi a tiskárně HP bude schopna prokázat výpovědí svědků. Z usnesení Exekutorského úřadu Šumperk, Mgr. [jméno] [příjmení], soudního exekutora, ze dne 22. 11. 2022 se podává, že žalovaná byla tímto usnesením vyzvána, aby se vyjádřila k podanému návrhu žalobkyně, a to ve lhůtě 7 dnů od doručení návrhu. Usnesením Exekutorského úřadu Šumperk, Mgr. [jméno] [příjmení], soudního exekutora, ze dne 22. 11. 2022, č.j. [číslo jednací], bylo rozhodnuto tak, že se ze soupisu movitých věcí vyškrtávají movité věci shora specifikované (položka [číslo] soupisu), ve zbývajícím rozsahu, tedy ve vztahu k položkám uvedeným pod bodem I. výroku tohoto rozsudku byl návrh zamítnut. Z odůvodnění vyplývá, že se žalovaná ke dni, kdy bylo soudním exekutorem rozhodováno, k návrhu nevyjádřila, soudní exekutor tak návrh posoudil na základě předložených důkazů a dospěl k závěru o důvodnosti podaného návrhu toliko k věcem shora uvedeným, ve vztahu k věcem uvedeným pod bodem I. výroku tohoto rozsudku dospěl k závěru, že vlastnické právo žalobkyně nebylo prokázáno. Žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení s odkazem na judikaturu Ústavního soudu ČR (usnesení ze dne 23. 10. 2012 sp.zn. II. ÚS 2560/12, nález ze dne 9. 6. 2009 sp.zn. III. ÚS 292/07).

5. Z opatrovnického spisu Okresního soudu v Chebu sp.zn. [spisová značka] vyplývá, že žalobkyně podala ke zdejšímu soudu dne 7. 1. 2014 návrh na úpravu poměrů k nezletilým dětem, v němž mj. uvedla, že s otcem nezletilých dětí (povinným) nežije od listopadu 2013 ve společné domácnosti. Ze zprávy opatrovníka Městského úřadu Mariánské Lázně ze dne 13. 3. 2014 pak vyplývá, že opatrovníkem bylo zjištěno, že nezletilé děti žijí s matkou v bytě na adrese [adresa žalobkyně]. Děti se stýkají s otcem pravidelně, je-li matka o víkendu v práci, jsou děti u otce. Se zprávou opatrovníka pak koresponduje odůvodnění rozsudku Okresního soudu v Chebu ze dne 7. 5. 2014, č.j. [číslo jednací].

6. Z účtenky za hotové [číslo] vyplývá, že dne 19. 7. 2006 byl zakoupen šicí stroj za pořizovací cenu 2 999 Kč. Z prodejky za hotové znějící na jméno žalobkyně vyplývá, že dne 21. 7. 2020 byly v prodejně elektrospotřebičů [jméno] [příjmení] zakoupeny elektrospotřebiče, a to mj. televize značky Sencor, za pořizovací cenu 5 999 Kč. Z faktury ze dne 22. 12. 2018 znějící na jméno žalobkyně vyplývá zakoupení komponentů do počítače a jeho montáž u společnosti [webová adresa] v celkové výši 18 670 Kč Cena byla zaplacena dne 22. 12. 2018 v hotovosti na prodejně.

7. Z e-mailové korespondence mezi [celé jméno svědka] a žalobkyní se podává, že dne 21. 5. 2018 a 22. 5. 2018 byly z e-mailové adresy [celé jméno svědka] zaslány žalobkyni tři e-mailové zprávy, z nichž vyplývá, že [celé jméno svědka] objednal dne 21. 5. 2018 u [právnická osoba] komponenty do počítače v celkové výši 22 882 Kč. Následujícího dne byla tato objednávka předána dopravci a doručována na adresu [adresa svědka].

8. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] vyplynulo, že tento pro žalobkyni zakoupil komponenty do počítače, z nichž následně sestavil počítač. Komponenty objednal na své jméno a na svoji adresu, dopravci zaplatil penězi, které mu dala žalobkyně. Vybavuje si cenu zhruba 22 000 Kč. Po sestavení počítače přijel žalobkyni zabudovat počítač domů, pamatuje si, že počítač byl určen pro syna žalobkyně ke studijním účelům. Bližší detaily si již nevybavuje. Potvrdil však, že mezi ním a žalobkyní proběhla e-mailová korespondence ohledně zakoupení komponentů. U sebe v počítači tuto korespondenci nenašel, neboť si nechává maximálně 1 rok až 2 roky starou korespondenci kvůli reklamacím. Až na základě následné korespondence s žalobkyní zjistil, že pro žalovanou skutečně sestavoval počítač, což následně uvedl i do čestného prohlášení. S žalobkyní byl v kontaktu pouze za účelem sestavení počítače a pak v lednu tohoto roku, kdy ho žalobkyně oslovila v souvislosti s tímto řízením.

9. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka], bratra žalobkyně, vyplynulo, že své sestře (žalobkyni) pomáhal odvézt televizi, kterou si zakoupila u pana [příjmení]. Televizi zaplatila žalobkyně, byla černá, značku si již nevybavuje, této si nevšímal. Pokud jde o tiskárnu, tu si žalobkyně zakoupila později, domnívá se, že to bylo v roce 2019 v prodejně Planeo v [obec]. Byl u toho, když žalobkyně tiskárnu platila a viděl, jak si nese krabici s tiskárnou. Tuto již odvážela sama. Tiskárnu spolu nevybírali, cenovou relaci tiskárny ani její značku neví. Dále uvedl, že sestra (žalobkyně) bydlí v domácnosti pouze s dětmi. Zhruba před 10 lety se rozešla s otcem dětí, od té doby žije sama. Potvrdil, že televizi i tiskárnu žalobkyně zakupovala v době, kdy již s otcem dětí nežila.

10. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] vyplývá, že tuto uzavřela dne 4. 7. 2016 žalobkyně se [právnická osoba] [příjmení] [jméno], jednající v České republice prostřednictvím [právnická osoba], [IČO], a na jejím základě uvedená společnost poskytla žalované úvěr ve výši 10 300 Kč na zakoupení předmětu financování, a to Lenovo IdeaPad G50-80.

11. S ohledem na skutečnost, že do soupisu movitých věcí byl pod položkou [číslo] pojat notebook značky HP, byla žalobkyně vyzvána k doplnění důkazních návrhů k prokázání tvrzení, že je vlastnicí notebooku značky HP, neboť ze shora uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterou žalobkyně označila k prokázání svého vlastnického práva k předmětnému notebooku, vyplývá, že úvěrem byl financován notebook značky Lenovo, nikoli značky HP. Žalobkyně k výzvě soudu doplnila, že vlastnila toliko jeden notebook, a to notebook značky Lenovo, a je přesvědčena, že ze strany vykonavatelů došlo k chybnému zápisu značky notebooku. S ohledem na uvedené navrhla, aby si soud vyžádal popis, popř. fotografie notebooku od Exekutorského úřadu Šumperk. Soud návrhu žalobkyně vyhověl, jednání odročil a vyžádal navrhované důkazy. Při odročeném jednání pak soud doplnil dokazování o vyjádření soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Šumperk, ze dne 6. 6. 2023 a fotografie notebooku pojatého do soupisu movitých věcí, z nichž vyplynulo, že zajištěný notebook je skutečně značky Lenovo, když tento byl v příloze protokolu o soupisu chybně označen jako notebook značky HP.

12. Podle § 267 o. s. ř právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona.

13. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně prokázala, že jí k movitým věcem specifikovaným pod bodem I. výroku rozsudku svědčí vlastnické právo, tedy takové právo, které nepřipouští výkon rozhodnutí ve smyslu § 267 o. s. ř. Vlastnické právo žalobkyně k televizi značky LCD Sencor a dálkový ovladač (položka [číslo]) bylo prokázáno především prodejkou za hotové ze dne 21. 7. 2020, z níž je patrné nejen zakoupení televize uvedené značky, ale i to, že kupující byla právě žalobkyně. Tento důkaz pak ve spojení se skutečností, že žalobkyně s povinným nežije ve společné domácnosti od konce roku 2013, jak bylo prokázáno opatrovnickým spisem zdejšího soudu sp.zn. 0 P 4/2014 i výpovědí svědka [celé jméno svědka] (k jehož věrohodnosti se soud blíže vyjádří níže), vede soud k jednoznačnému závěru o vlastnickém právu žalobkyně k předmětné věci. Vlastnické právo žalobkyně k LCD TV Sencor (položka [číslo]) bylo prokázáno výpovědí svědka [celé jméno svědka]. Soud důkladně hodnotil věrohodnost tohoto svědka, a to i s přihlédnutím k příbuzenskému vztahu svědka a žalobkyně, nicméně v průběhu řízení ani během výslechu svědka nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by věrohodnost svědka snižovaly. Svědek uvedl, kde byla předmětná televize zakoupena, potvrdil, že ji skutečně kupovala žalobkyně a svědek jí pomohl televizi odvézt. Ví, že byla černá, bližší detaily si nepamatoval, ani značku televize si již nevybavil. Vzhledem k tomu, že od zakoupení předmětné televize uběhlo již zhruba 8 let, je přirozené, že si svědek s tak velkým časovým odstupem nevybavil všechny detaily předmětné události. To, že si svědek nevybavil značku televize, byť právě tato informace je pro žalobkyni klíčová, vede soud k přesvědčení, že svědek po pravdě uvedl, co si pamatoval, a co již nikoliv, nesnažil se účelově tvrdit. Soud má za to, že na podkladě výpovědi svědka ve spojení s tím, že žalobkyně s povinným nežije od konce roku 2013, jak vyplývá mj. z opatrovnického spisu zdejšího soudu, lze považovat vlastnické právo žalobkyně i ve vztahu k této položce za prokázáno. K obdobným závěrům pak soud dospívá i ve vztahu k tiskárně HP (položka [číslo]). Svědek [celé jméno svědka] potvrdil, že byl s žalobkyní v prodejně, kde si tiskárnu zakoupila. Svědek uvedl název prodejny, vybavil si zhruba dobu, kdy byla tiskárna zakoupena a potvrdil uhrazení její kupní ceny žalobkyní. Bližší detaily si již nevybavil, a to ani značku zakoupené tiskárny. Ohledně hodnocení věrohodnosti výpovědi svědka odkazuje soud na již výše uvedené, když i v této části výpovědi má soud za to, že svědek po pravdě uvedl, co si pamatoval, a co již nikoliv, účelově netvrdil. Pokud jde o notebook značky Lenovo, vlastnické právo žalobkyně bylo prokázáno úvěrovou smlouvou ze dne 4. 7. 2016 uzavřenou mezi žalobkyní a shora uvedenou společností, z níž jednoznačně vyplývá, že předmětem financování byl právě notebook uvedené značky. Pokud jde o šicí stroj značky Privileg (položka [číslo]), soud má vlastnické právo žalobkyně prokázáno účtenkou o jeho zakoupení ze dne 19. 7. 2006. Žalobkyně měla tento v dispozici i po ukončení soužití s povinným, lze tak mít ve spojení s předloženou účtenkou důvodně za to, že jí k šicímu stroji skutečně svědčí vlastnické právo. Vlastnické právo žalobkyně k PC sestavě uvedené pod položkou [číslo] vyplývá z faktury vystavené společností [webová adresa], když tato je vystavena na jméno žalobkyně, vyplývá z ní zakoupení komponentů, jejich následná montáž, konfigurace počítače a rovněž úhrada ceny dne 22. 12. 2018. A konečně vlastnické právo k PC sestavě uvedené po položkou [číslo] má soud za prokázáno výpovědí svědka [celé jméno svědka], s níž koresponduje e-mailová komunikace mezi svědkem a žalobkyní. Svědek vypověděl, že pro žalobkyni objednal a zakoupil komponenty do počítače a z nich následně složil počítač s tím, že komponenty zaplatil z peněz, které mu dala žalobkyně. Uvedl přibližnou dobu zakoupení komponentů, s níž pak koresponduje písemná komunikace mezi svědkem a žalobkyní. Svědek věrohodně zdůvodnil, proč u sebe v počítači korespondenci mezi ním a žalobkyní zprvu nenašel. Výpověď svědka hodnotil soud jako věrohodnou, když v průběhu řízení ani během výslechu svědka nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by věrohodnost svědka snižovaly. Soud tak uzavírá, že žalobkyně prokázala své vlastnické právo ke shora uvedeným položkám, proto bylo žalobě v celém rozsahu vyhověno a shora uvedené položky byly vyloučeny z exekuce.

14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně měla ve věci plný úspěch a zároveň nebyly soudem shledány důvody zvláštního zřetele, pro které by bylo možné aplikovat § 150 o. s. ř. Předně soud odkazuje na usnesení Ústavního soudu ze dne 3. 3. 2020 sp.zn. III. ÚS 64/20, v němž Ústavní soud setrval i v případě excindačních sporů na závěru, že základní zásadou, která ovládá rozhodování o náhradě nákladů civilního sporného procesu, je zásada úspěchu ve věci vyjádřená v § 142 odst. 1 o. s. ř. Pokud pak žalovaná uvádí, že žalobkyně řadu dokladů a důkazů přiložila až nyní k žalobě, nikoliv dříve k návrhu na vyškrtnutí, a proto žalovaná nemohla posoudit podrobněji vlastnické právo žalobkyně dříve, a tudíž má za to, že je na místě, aby žalobkyně nebyla přiznána náhrada nákladů řízení, neboť se jedná o okolnost hodnou zvláštního zřetele, soud se s tímto argumentem žalované neztotožňuje. Žalobkyně se domáhala vyloučení věcí z exekuce a soud excindační žalobě vyhověl na základě důkazů (vyjma výslechu svědků, byť nutno podotknout, že žalobkyně výslech svědků navrhovala, nicméně svědky nekonkretizovala, a smlouvy o úvěru ze dne 4. 7. 2016), které žalobkyně předkládala již v řízení před soudním exekutorem. Nelze přisvědčit žalované, že dříve nemohla podrobněji posoudit vlastnické právo žalobkyně, když z exekučního spisu je patrné, že žalovaná ani u těch položek, u nichž soudní exekutor dospěl k jednoznačnému závěru o vlastnickém právu žalobkyně a na tomto podkladě vyškrtl tam specifikované věci ze soupisu, nenavrhla jejich vyškrtnutí z exekuce. Žalovaná byla přitom vyzvána, aby se k podanému návrhu žalobkyně v rámci exekučního řízení vyjádřila, ta však zůstala zcela nečinná. Za daných okolností soud neshledal důvody pro aplikaci § 150 o. s. ř. Soud pak nad rámec uvedeného podotýká, že jednání konané dne 29. 5. 2023 bylo odročeno pro pochybení zaměstnance Exekutorského úřadu Šumperk, když došlo k chybnému zápisu značky notebooku. K odročení jednání (a vzniku dalších nákladů řízení žalobkyně) by zcela jistě nedošlo, pokud by k tomuto pochybení ze strany zaměstnance Exekutorského úřadu Šumperk nedošlo.

15. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 9 366 Kč Náklady řízení tvoří jednak soudní poplatek ve výši 2 000 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna zástupkyně žalobkyně, která je advokátkou, činí 3 000 Kč za 4 úkony právní služby po 750 Kč, jak bylo advokátkou požadováno, když výše odměny nepřevyšuje výši odměny podle § 9 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 7 bod 5 AT, podle § 7 a § 11 odst. 1 písm. a), d), g) AT (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, účast u jednání u Okresního soudu v Chebu dne 29. 5. 2023 a 28. 6. 2023), paušální náhrady hotových výdajů za 4 úkony právní služby celkem ve výši 1 200 Kč dle § 13 odst. 3 AT po 300 Kč. Zástupkyně žalobkyně má podle § 13 odst. 5 AT nárok na úhradu cestovného k jednání ze sídla zástupkyně žalobkyně z [obec] do sídla Okresního soudu v Chebu a zpět dne 29. 5. 2023 a 28. 6. 2023 osobním automobilem [registrační značka], celkem 132 km (jedna cesta 66 km), spotřeba vozidla 6,9 litrů nafty na 100 km, cena za 1 litr nafty 44,10 Kč podle vyhlášky č. 467/2022 Sb. a podle stejné vyhlášky sazba základní náhrady ve výši 5,20 Kč za 1 km jízdy, tedy celkem jízdné ve výši 1 080 Kč. Advokátka má též nárok na náhradu za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 písm. a) AT za 8 půlhodin po 100 Kč, tedy ve výši 800 Kč. To vše (vyjma soudního poplatku) spolu s DPH ve výši 21 %, neboť žalobkyni zastupující advokátka je registrována jako plátce DPH. Plnění povinnosti uhradit náklady řízení pak bylo žalované v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. uloženo k rukám zástupkyně žalobkyně. Lhůta k plnění byla stanovena jako třídenní podle § 160 o. s. ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.