16 C 192/2024

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní JUDr. Annou Veselou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 13 105 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 105 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 12 805 Kč za dobu od 10. 4. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně částku 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou a jejím doplněním domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku uvedenou pod bodem I. výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný coby vlastník a provozovatel vozidla registrační značky , SPZ, , VIN vozidla , VIN kód, s objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, které bylo dle příslušné evidence vedeno jako provozované, neměl pro toto vozidlo v období od 20. 6. 2023 do 2. 1. 2024 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, čímž žalovaný porušil povinnost uloženou mu zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen „POPV“). Žalobkyně proto žalovaného písemně, v souladu s § 4 odst. 6 POPV, vyzvala k úhradě příspěvku ve výši 12 805 Kč, čímž žalobkyni vznikl nárok na jeho zaplacení, když žalovanému byla písemná výzva zaslána dne 25. 1. 2024. Žalovaný příspěvek ve stanovené lhůtě ani následně na základě dalších upomínek nezaplatil, žalobkyně má proto nárok na zaplacení příspěvku ve výši 12 805 Kč a na poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě ani k jejímu doplnění nevyjádřil.

3. Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), bez nařízení jednání.

4. Vzhledem k tomu, že je v řešené věci dán mezinárodní prvek, když žalovaný je občanem Ukrajiny, bylo předně nutné posoudit, zda je v projednávané věci dána pravomoc (příslušnost) českých soudů věc projednat a rozhodnout. Protože je žalovaný občanem Ukrajiny, zabýval se soud otázkou, zda lze pro určení mezinárodní pravomoci (příslušnost) vyjít z mezinárodní smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech ze dne 28. května 2001, vyhlášené ve Sbírce mezinárodních smluv pod č. 123/2002. Dospěl však k závěru, že aplikace předmětné mezinárodní smlouvy není v řešené věci namístě, neboť jakkoli označujeme žalovaný předmět plnění jako pojistné, nejde zjevně o závazek ze smlouvy. V projednávané věci tak nelze vyjít z článku 48 předmětné mezinárodní smlouvy upravující závazkové vztahy, tento typ právních vztahů neupravuje ani jiný článek zmíněné mezinárodní smlouvy. Lze tak dovodit, že pro určení pravomoci (příslušnosti) soudů bude nezbytné vyjít ze zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, konkrétně z článku 6, dle kterého je pravomoc českých soudů dána, jestliže je podle procesních předpisů pro řízení místně příslušný soud na území České republiky, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného. V projednávané věci má žalovaný od 23. 4. 2015 evidované trvalé bydliště na adrese v záhlaví uvedené, tedy v obvodu působnosti Okresního soudu v Chebu. Soud tak dle § 6 shora citovaného zákona ve spojení s § 84 a násl. o.s.ř. uzavřel, že v řešené věci je pravomoc (příslušnost) českého soudu věc projednat a rozhodnout dána.

5. S ohledem na shora uvedená zjištění soud dále dovodil, že rozhodným právem bude podle § 24 odst. 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, právo České republiky, protože je v nejužším vztahu s žalovaným nárokem, resp. z něj přímo vychází a jiné řešení by tedy nárok žalobkyně eliminovalo. Příjemcem žalovaného plnění je navíc osoba českého práva se sídlem v České republice, i žalovaný bydlí v České republice, předmětné vozidlo je registrováno ve stejném státě a k provozu vozidla došlo také na území České republiky.

6. Z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil soud následující závěr o skutkovém stavu ve věci. Z výpisu z registru silničních vozidel vyplývá, že žalovaný byl v období od 20. 6. 2023 do 2. 1. 2024 vlastníkem a provozovatelem vozidla zn. , Anonymizováno, , registrační značky , SPZ, , VIN vozidla , VIN kód, , s objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3. Z výzvy ze dne 25. 1. 2024 vyplývá, že touto byl žalovaný žalobkyní vyzván k úhradě příspěvku do garančního fondu ve výši 12 805 Kč z důvodu, že shora uvedené vozidlo nebylo v období od 20. 6. 2023 do 2. 1. 2024, tedy po dobu 197 dnů, pojištěno ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb. Z výzvy je patrný způsob výpočtu výše příspěvku do garančního fondu. Žalovaný byl vyzván k zaplacení příspěvku do 60 dnů od doručení předmětné výzvy. Tato výzva byla žalovanému zaslána dne 25. 1. 2024, jak vyplývá z údajů od , právnická osoba, . Z upomínky ze dne 3. 5. 2024 vyplývá, že žalovaný byl touto upomínkou opětovně vyzván k zaplacení příspěvku. K zaplacení příspěvku do garančního fondu byl žalovaný vyzván ještě předžalobní výzvou ze dne 27. 5. 2024, která byla žalovanému zaslána dle podacího lístku téhož dne.

7. Podle § 1 odst. 2 písmeno b) POPV nestanoví-li tento zákon jinak, může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen „pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož odpovědnost za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona.

8. Podle § 3 odst. 2 POPV uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak.

9. Podle § 4 odst. 1 POPV, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 4 odst. 2 písmeno a) POPV osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla. Podle § 4 odst. 2 písmeno b) POPV osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Podle § 4 odst. 3 POPV, výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle § 4 odst. 4 POPV, osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.

10. Podle § 4 odst. 5 POPV, výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.

11. Podle § 4 odst. 7 POPV, výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu.

12. V daném případě dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně tvrdila a prokázala, že žalovaný byl v rozhodné době vlastníkem, provozovatelem předmětného vozidla a žalovaným nebylo tvrzeno a prokázáno, že by v předmětné době měl vozidlo pojištěné z hlediska odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Vzhledem k tomu, že vozidlo pojištěno nebylo, ač dle § 1 odst. 2 POPV pojištěno být muselo, má žalobkyně dle § 4 odst. 3 POPV vůči žalovanému právo na příspěvek, jehož výše odpovídá částce 12 805 Kč jakožto součinu počtu dnů, kdy k vozidlu nebylo sjednáno pojištění (197) a částky 65 Kč dle § 2 odst. 1 písmeno h) vyhlášky č. 205/1999 Sb., a dále nárok dle § 4 odst. 4 POPV na náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalovaný dlužnou částku i přes zaslanou výzvu a upomínky nezaplatil, soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 13 105 Kč s úrokem z prodlení. Výše úroků z prodlení byla stanovena v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

13. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla plný úspěch ve věci, ve stanovené lhůtě před podáním žaloby zaslala žalovanému výzvu k plnění, má tak vůči žalovanému právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů zastoupení žalobkyně advokátkou. V případě podané žaloby se jedná o standardní žalobu formulářového typu, kdy podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“) činí odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) po 300 Kč, dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu činí paušální náhrada k úkonům právní služby 3 x 100 Kč, vše vyjma soudního poplatku dle § 137 odst. 3 o.s.ř. spolu s DPH ve výši 21 %, neboť žalobkyni zastupující advokátka je registrována jako plátce DPH; o místě splatnosti těchto nákladů bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o.s.ř. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.