16 C 251/2025

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní JUDr. Annou Veselou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bydliště nezjištěno hlášen k pobytu na adrese ohlašovny Anonymizováno , okres Cheb o zaplacení částky 49 610,48 Kč s Anonymizováno

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částky 49 610,48 Kč a 7 356,33 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 47 908,48 Kč za období od 7. 6. 2025 do zaplacení a s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 47 908,48 Kč za období od 28. 5. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 1 985 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku s příslušenstvím uvedenou pod bodem I. výroku tohoto rozsudku. Žalovaná částka byla složená z nevráceného úvěru 47 908,48 Kč (žalobkyní označováno také jako jistina) a smluvní pokuty 1 500 Kč a pojistného 202 Kč. Stejnou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném dále zaplacení úroku v poměru 19,99 %, (20. 1. 2025 do 27. 5. 2025) resp. 8,25 % (od 11. 5. 2020 do 31. 10. 2025) a 9 % (1. 5. 2020 do 10. 5. 2020) z nevrácené části jistiny za období od 1. 5. 2020 do zaplacení, který kapitalizovala do 27. 5. 2025 v částce 7 356,33 Kč. Stejnou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši z nevráceného úvěru 47 908,48 Kč za období od 7. 6. 2025 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 11. 9. 2019 smlouvu o úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výše 100 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr s poplatkem za poskytnutí/zprostředkování úvěru ve výši 2 000 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 2 477 Kč (skládající se ze splátky pojištění, jistiny a úroku 19,99 % ročně) od 20. 10. 2019. V souladu se smluvním ujednáním bodu 5. Smlouvy má žalobkyně nárok požadovat náklady účelně vynaložené na vymáhání a smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každou opožděnou splátku či platbu. Podle bodu 5. Smlouvy a bodu 6.

2. Úvěrových podmínek, může žalobkyně v případě, že je žalovaný v prodlení se splacením jakékoliv splátky jistiny, úroků či jiných poplatků či příslušenství úvěru nebo je v prodlení s úhradou jakéhokoliv jiného závazku vůči žalobkyni, celý úvěr zesplatnit a požadovat tak uhrazení celé dlužné částky najednou. Opakovaným prodlením s úhradou splátek se žalovaný dopustil závažného porušení smluvních povinností, proto žalobkyně přistoupila v souladu s ujednáním čl. 5 Úvěrové smlouvy dne 28. 5. 2025 k zesplatnění úvěru, což bylo žalovanému sděleno zesplatňujícím dopisem ze dne 28. 5. 2025. Žalovaný dlužnou částku ani přes předžalobní upomínku nezaplatil.

2. Žalovaný se k žalobě ani jejímu doplnění nevyjádřil.

3. Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), bez nařízení jednání.

4. Před samotným projednáním věci se soud zabýval tím, zda je s ohledem na neznámý pobyt žalovaného a jeho procesní pasivitu pro další vedení řízení nebytné chránit procesní zájmy žalovaného ustanovením opatrovníka postupem podle § 29 odst. 3 o.s.ř. Soud přitom v průběhu řízení nezjistil, že by se žalobkyně, nebo jiná osoba snažily právě s ohledem na tuto skutečnost získat pro sebe neoprávněnou výhodu. Proto s odkazem na ustanovení § 18 odst. 1 věta první o.s.ř. soud procesní zastupování žalovaného nezajišťoval, neboť kvalifikované zastoupení účastníka, který nemá zájem v řízení aktivně bránit svá práva, na náklady státu a z ingerence soudu by bylo porušením zásady rovnosti účastníků, zakotvené v § 18 odst. 1 o.s.ř.

5. Na základě zjištění učiněných z žalobkyní předložených písemných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci. Žalovaný uzavřel s žalobkyní dne 11. 9. 2019 úvěrovou smlouvu, a to elektronickou formou, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezhotovostní úvěr ve výši 100 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit spolu s jistinou dále poplatek za poskytnutí/zprostředkování úvěru ve výši 2 000 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 2 477 Kč (skládající se ze splátky pojištění, jistiny a úroku 19,99 % ročně) od 20. 10. 2019. Z potvrzení o vyplacení úvěru č. , číslo, vyplývá, že žalovanému byla částka 100 000 Kč vyplacena na účet uvedený ve smlouvě pod variabilním symbolem , var. symbol, . Vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou sjednaných splátek (20. 2. 2025, 20. 3. 2025 a 20. 4. 2025) byla žalovanému v souladu se smlouvou naúčtována smluvní pokuta ve výši 3x500 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ještě předžalobní výzvou ze dne 28. 5. 2025, která byla žalovanému zaslána dle podacího lístku dne 29. 5. 2025. Povinnost tvrzení stanovená § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. a povinnost důkazní stanovená § 120 odst. 1 o.s.ř., ohledně splácení úvěru, resp. jiné skutečnosti, která by vyvracela nárok žalobkyně, leží na žalovaném, který však žádnou z těchto povinností nesplnil, a proto má soud za prokázané, že splátky úvěru neuhradil tak, jak je uvedeno v žalobě.

6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Shora uvedený skutkový stav soud po právní stránce posoudil následovně. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o.z., na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč a žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí/zprostředkování úvěru ve výši 2 000 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 2 477 Kč (skládající se ze splátky pojištění, jistiny a úroku 19,99 % ročně) od 20. 10. 2019. Žalovaný úvěr čerpal, neuhradil jej řádně a včas. Žalobkyně v řízení prokázala, že s žalovaným uzavřela úvěrovou smlouvu a že podle této bylo žalovanému plněno. Povinnost tvrzení a povinnost důkazní ohledně splacení takto vzniklých závazků, případně ohledně jiných skutečností oslabujících či vyvracejících nároky žalobkyně spočívala na žalovaném, který však v řízení zůstal zcela nečinný, proto soud žalobou uplatněným nárokům vyhověl v rozsahu uplatněné jistiny, sjednaného úroku, poplatků, úroku z prodlení dle ustanovení § 1970 o.z. ve výši stanoveném ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po zesplatnění a dále v rozsahu uplatněné smluvní pokuty dle ustanovení § 2048 o.z., přičemž její výše je v souladu s omezením vyjádřeném v § 122 odst. 2, odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Soud tedy uzavírá, že podanou žalobu shledal důvodnou, a proto jí v plném rozsahu vyhověl.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v částce 1 985 Kč, tedy ve výši zaplaceného soudního poplatku. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 o.s.ř.