16 C 43/2026

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní JUDr. Annou Veselou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupené Jméno Zástupce , IČO IČO Zástupce advokátkou sídlem tamtéž proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 13 230 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z uvedené částky za dobu od 28. 7. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 6 230 Kč a co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni rozdíl mezi úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 9 800 Kč za dobu od 18. 3. 2024 do zaplacení a úrokem z prodlení přiznaným ve výroku pod bodem I. tohoto rozsudku, zamítá.

III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částky uvedené pod bodem I. a II. výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , (dále jen „právní předchůdkyně“) uzavřela s žalovanou dne 16. 11. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , číslo, , na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr v celkové výši 7 000 Kč na dobu neurčitou. Žalovaná se zavázala splácet každý měsíc úrok přirostlý za uplynulé období s tím, že jistinu mohla splatit kdykoliv za doby trvání smlouvy. Smlouva o úvěru byla uzavřena v elektronické podobě. Žalovaná úvěr čerpala, neplnila však svou povinnost jej řádně a včas splácet. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 6. 2025 byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, , která jí smlouvou o postoupení pohledávek postoupila dne 10. 6. 2025 na žalobkyni. Žalovaná dlužnou částku ani přes výzvu žalobkyně nezaplatila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Žalobkyně i žalovaná daly souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), bez nařízení jednání.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil soud následující závěr o skutkovém stavu ve věci. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , číslo, vyplývá, že tuto uzavřely dne 16. 11. 2023 společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, a žalovaná. Z obsahu smlouvy vyplývá závazek uvedené společnosti poskytnout žalované úvěr ve výši 7 000 Kč a závazek žalované tento vrátit spolu s úroky ve výši 40 % měsíčně přirostlými měsíčně k jistině do doby vrácení jistiny. Z obsahu smlouvy bylo dále zjištěno, že výši RPSN činí 5521,54 %. Z obsahu smlouvy bylo dále zjištěno, že pro případ prodlení žalované byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % za každý den prodlení a bylo ujednáno právo uvedené společnosti na náhradu účelně vynaložených nákladů. Uvedená společnost se zavázala poskytnout úvěr bezhotovostně na účet č. , č. účtu, . Z listiny označené jako Potvrzení o platbě vyplynulo, že byla z účtu , č. účtu, poukázána částka 7 000 Kč na účet uvedený v úvěrové smlouvě. Ze sdělení , právnická osoba, . vyplynulo, že majitelkou shora uvedeného účtu je žalovaná a dne 16. 11. 2023 byla na tento účet připsána z účtu právní předchůdkyně žalobkyně částka 7 000 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 6. 2025 byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, , která jí smlouvou o postoupení pohledávek postoupila dne 10. 6. 2025 na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 20. 7. 2025 a téhož dne byla žalovaná vyzvána k zaplacení předmětné pohledávky předžalobní výzvou, kdy tyto písemnosti byly žalované zaslány dne 23. 7. 2025, jak vyplynulo z potvrzení o podání zásilky.

5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

7. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Shora zjištěný skutkový stav soud po právní stránce posoudil následovně. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o.z., nicméně soud shledal, že předmětná úvěrová smlouva je absolutně neplatná, neboť se zjevně příčí dobrým mravům. K tomuto závěru vedly soud následující skutečnosti. Smluvní strany si v úvěrové smlouvě sjednaly 40 % měsíčně z jistiny. Přestože je sjednaný úrok nepřiměřeně vysoký, nepůsobí neplatnost smlouvy jako celku sám o sobě, nýbrž ve spojení s dalšími smluvními ujednáními sankční povahy. Předně je třeba zmínit, že žalovaná je pro případ prodlení stižena smluvní pokutou, která je stanovena na horní hranici zákonné přípustnosti, určené v § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. A nelze opomenout ani právo právní předchůdkyně na úhradu účelně vynaložených nákladů. Soud s ohledem na nepřiměřeně vysoký úrok a další ujednání sankční povahy (náklady související s vymáháním pohledávky), které smlouva obsahuje, uzavřel, že se předmětná úvěrová smlouva zjevně příčí dobrým mravům, a proto je absolutně neplatná ve smyslu § 588 o.z., kdy soud k takové neplatnosti přihlédne i bez návrhu.

9. Úvěrová smlouva byla soudem shledána jako neplatná, nicméně shora uvedenými důkazy má soud za prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč. S ohledem na absenci právního základu, na jehož podkladě byly peněžní prostředky žalované poskytnuty, posoudil soud nárok žalobkyně podle ustanovení o bezdůvodném obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o.z. (jak sama žalobkyně navrhovala, pokud by soud nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu uzavřené smlouvy o úvěru neměl za prokázaný). Vzhledem k tomu, že žalovaná obdržela peněžní prostředky na podkladě neplatné úvěrové smlouvy, získala majetkový prospěch plněním bez právního důvodu ve smyslu § 2991 odst. 2 o.z., čímž se na úkor žalobkyně, která prokázala svoji aktivní legitimaci na podkladě shora uvedené postupní smlouvy, ve smyslu citovaného ustanovení obohatila, a je podle § 2991 odst. 1 o.z. povinna žalobkyni vydat to, oč se obohatila. Žalovaná na poskytnutou jistinu neplnila ničeho. Soud proto žalovanou zavázal k zaplacení částky 7 000 Kč, která odpovídá získanému majetkovému prospěchu na straně žalované. Žalobkyni vzniklo rovněž právo na úrok z prodlení podle § 1970 o.z., neboť se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu. Soud tak žalobě vyhověl i co do úroku z prodlení, který žalobkyni přiznal v jí požadované výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., za dobu od 28. 7. 2025 do zaplacení. Žalobkyně totiž prokázala, že dne 20. 7. 2025 zaslala žalované předžalobní výzvu, v níž žalovanou vyzvala k plnění, a to ve lhůtě tří dnů od doručení předmětné výzvy. Výzva byla žalované doručena v souladu s § 573 o.z. třetí pracovní den po odeslání, tedy 23. 7. 2025. Tímto dnem počala žalované běžet lhůta k plnění. Od 28. 7. 2025 nastalo prodlení na straně žalované, proto byl žalobkyni přiznán úrok z prodlení od tohoto data. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. stanovena v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

10. Výrokem pod bodem II. pak soud ve zbývajícím rozsahu žalobu, s ohledem na právní posouzení uzavřené smlouvy jakožto neplatného právního jednání, jako nedůvodnou zamítl.

11. Výrokem III. soud rozhodl o náhradě nákladů ve smyslu § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého je kritériem poměr procesního úspěchu ve věci. Protože poměr úspěchu a neúspěchu účastnic byl obdobný, soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádné z účastnic.