16 C 86/2026

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní JUDr. Annou Veselou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupené Jméno Zástupce , IČO IČO Zástupce advokátem sídlem Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bydliště nezjištěno hlášen k pobytu na adrese ohlašovny Anonymizováno , okres Cheb o zaplacení 16 422,60 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 16 422,60 Kč s úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky 5 442,96 Kč za dobu od 18. 3. 2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 442,96 Kč za dobu od 18. 3. 2022 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku s příslušenstvím uvedenou pod bodem I. výroku tohoto rozsudku, tedy zaplacení částek 5 442,96 Kč (žalobkyní označováno také jako jistina), 2 751,04 Kč (poplatky za poskytnutí a správu úvěru), 7 028,60 Kč (smluvní pokuta) a 1 200 Kč (sankční poplatky). Stejnou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši z nevrácené zápůjčky 5 442,96 Kč za období od 18. 3. 2022 do zaplacení a úroku 11,75 % z nevrácené zápůjčky 5 442,96 Kč za období od 18. 3. 2022 do zaplacení. Platební povinnosti žalovaného ve vztahu k žalovaným částkám dovozovala žalobkyně ze smlouvy o zápůjčce č. , číslo, uzavřené dne 28. 7. 2017 mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, , (dále jen „věřitelka“) a žalovaným. Podle této smlouvy měla věřitelka poskytnout žalovanému 50 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit a zaplatit věřitelce poplatek ve sjednané výši 47 664 Kč, to vše ve 24měsíčních splátkách po 4 070 Kč. Žalovaný zaplatil na svůj dluh celkem částku 89 470 Kč. Žalovaný však věřitelce dosud nezaplatil žalovanou částku jistiny a poplatků a smluvní pokuty. S ohledem na nesplnění peněžité povinnosti žalovaného se žalobkyně dále domáhala zaplacení uvedeného úroku z prodlení z nevrácené zápůjčky. Svou aktivní legitimaci pak žalobkyně zdůvodnila smlouvou o postoupení pohledávek, kterou uzavřela dne 28. 1. 2022, s účinností ke dni 1. 2. 2022, s věřitelkou, na jejímž základě jí byly žalované pohledávky postoupeny. Žalobkyně dále popsala postup při posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvu žalobkyně nezaplatil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Před samotným projednáním věci se soud zabýval tím, zda je s ohledem na neznámý pobyt žalovaného a jeho procesní pasivitu pro další vedení řízení nebytné chránit procesní zájmy žalovaného ustanovením opatrovníka postupem podle § 29 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“). Soud přitom v průběhu řízení nezjistil, že by se žalobkyně, nebo jiná osoba snažily právě s ohledem na tuto skutečnost získat pro sebe neoprávněnou výhodu. Proto s odkazem na ustanovení § 18 odst. 1 věta první o.s.ř. soud procesní zastupování žalovaného nezajišťoval, neboť kvalifikované zastoupení účastníka, který nemá zájem v řízení aktivně bránit svá práva, na náklady státu a z ingerence soudu by bylo porušením zásady rovnosti účastníků, zakotvené v § 18 odst. 1 o.s.ř.

4. Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a o.s.ř., bez nařízení jednání.

5. Ze smlouvy o zápůjčce č. , číslo, bylo zjištěno, že tato byla uzavřena dne 28. 7. 2017 mezi věřitelkou a žalovaným, a na jejím základě se věřitelka zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 50 000 Kč a žalovaný zavázal řádně a včas tyto peníze věřitelce vrátit a zaplatit za to sjednaný poplatek ve výši 47 664 Kč, a to v 24měsíčních splátkách po 4 070 Kč. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené Smlouvy byla ze strany věřitelky postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022, a to s účinností ke dni 1. 2. 2022. Žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 21. 3. 2025, která byla žalovanému zaslána téhož dne, jak vyplynulo z potvrzení o podání.

6. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

7. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

8. Podle § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Shora zjištěný skutkový stav soud po právní stránce posoudil následovně. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 28. 7. 2017 uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu § 2390 o.z., nicméně soud shledal, že předmětná smlouva je absolutně neplatná, neboť se zjevně příčí dobrým mravům. K tomuto závěru vedly soud následující skutečnosti. Smluvní strany si v úvěrové smlouvě sjednaly poplatek za poskytnutí peněžních prostředků ve výši 47 664 Kč. Soud se zabýval povahou tohoto poplatku a shledal, že se nejedná o poplatek odpovídající reálně poskytnutým službám, nýbrž jde o odměnu za poskytnutí peněžních prostředků, a tedy o úrok. Přestože je sjednaný poplatek (úrok) nepřiměřeně vysoký, nepůsobí neplatnost smlouvy jako celku sám o sobě, nýbrž ve spojení s dalšími smluvními ujednáními sankční povahy. Předně je třeba zmínit, že žalovaný je pro případ prodlení stižen smluvní pokutou, která je stanovena na horní hranici zákonné přípustnosti, určené v § 122 zákona o spotřebitelském úvěru. Nelze opomenout ani právo žalobkyně na úhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s upomínám ve výši 1 000 Kč za upomínku. S ohledem na vysoký úrok, uvedená smluvní ujednání a s přihlédnutím ke skutečnosti, že žalobkyně není v případě porušení povinnosti stižena žádnou sankcí, soud uzavřel, že se předmětná smlouva zjevně příčí dobrým mravům, a proto je dle § 588 o.z. absolutně neplatná, kdy soud k takové neplatnosti přihlédne i bez návrhu.

10. Protože soud shledal absolutní neplatnost uzavřené smlouvy, posoudil soud nárok žalobkyně podle ustanovení o bezdůvodném obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o.z. Vzhledem k tomu, že žalovaný obdržel peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč na podkladě neplatné smlouvy, získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu ve smyslu § 2991 odst. 2 o.z., čímž se na úkor žalobkyně ve smyslu citovaného ustanovení obohatil, a je podle § 2991 odst. 1 o.z. povinen žalobkyni vydat to, oč se obohatil. Žalovaný na svém dluhu, dle tvrzení žalobkyně, uhradil částku 89 470 Kč. Jelikož žalovaný již žalobkyni zaplatil částku 89 470 Kč, je nárok žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení zcela uspokojen. Soud proto žalobu zamítl, neboť uplatněné nároky vyplývají ze smlouvy, která je absolutně neplatná.

11. Výrokem II. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kritéria procesního úspěchu ve věci. Protože zcela procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly, nepřiznal soud právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.