17 C 104/2020

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Vladimírem Doležalem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupené titul jméno příjmení, IČO sídlem adresa, číslo obec proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 2 345,80 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 289,77 Kč.

II. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku 5 192 Kč. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně uplatněný rozkazní žalobou, podanou ke zdejšímu soudu dne datum, na zaplacení částky 2 345,80 Kč jakožto ceny plynu v množství 72 m3, odebraného neoprávněně žalovanou bez sjednání patřičné smlouvy v domě na adrese v záhlaví uvedeného bydliště v době od datum. datum do datum. K zaplacení této částky byla žalobkyně marně před podáním žaloby žalobkyní vyzvána doporučenou upomínkou ze dne datum a následně zástupcem žalobkyně výzvou ze dne datum. Korespondence měly být žalované zaslána na adresu ulice a číslo v obec, kde mělo k neoprávněnému odběru a distribuce plynu dojít, když podle sdělení majitele nemovitosti měla žalovaná užívat předmětnou nemovitost – odběrné místo po celou dobu tohoto neoprávněného odběru. Podle žalobkyně se tak korespondence žalobkyně dostala do dispoziční sféry žalované, která měla možnost se s nimi seznámit. Stejnou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení z uvedené částky za období od datum do zaplacení, aniž by tento nárok blíže vysvětlila. Podáním ze dne datum vzala žalobkyně žalobu zpět ohledně žalované jistiny s odůvodněním, že tato částky byla na její účet zaplacena dne datum. Pro chování žalované žádala žalobkyně zastavení řízení v tomto rozsahu. Soud proto řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil výrokem I. usnesení ze dne 19. listopadu 2020, čj. 17 C 104/2020 – 47. Žalobkyně nadále trvala na zaplacení úroku z prodlení, který vyčíslila do datum v částce 289,77 Kč. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a bez omluvy se nedostavila ani k jednání nařízenému na den datum. datum anonymizováno. Na tomto jednání žalobkyně doplnila, že žalovaná byla k placení jistiny vyzvána doručením faktury s vyúčtováním škody, k čemuž došlo přede dnem datum. Po provedeném dokazování soud žalobě v rozsahu po částečném zastavení řízení vyhověl. Zjistil totiž skutečnosti uváděné žalobkyní, přičemž zaplacení původně žalované jistiny je ve smyslu § 2054 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ OZ“) uznáním i zbytku dluhu, tj. žalovaných úroků z prodlení. Výrokem II. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení v souladu s § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen„ OSŘ“), podle kritéria procesního úspěchu ve věci, ve spojení s § 146 odst. 2 OSŘ podle kritéria zavinění zastavení řízení. Částečné zastavení řízení zavinila žalovaná splněním důvodně žalované pohledávky v době po podání žaloby a ve zbytku byla procesně úspěšná žalobkyně. Proto žalobkyni svědčí právo na plnou náhradu nákladů řízení vynaložených k účelnému uplatnění jejího práva před soudem. Žalobkyně požadovala ze svých nákladů nahradit výdaje za soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměnu svého zástupce v částce po 1 000 Kč za každý ze čtyř úkonů právní služby spočívajících v převzetí a přípravě zastoupení, dvou písemných podání: kvalifikovaná předžalobní výzva a žaloba a v částečném zpětvzetí žaloby a v částce 300 Kč za účast na jednání před soudem. Dále žádala paušální náhradu provozních výdajů zástupce žalobkyně za tyto čtyři úkony po 300 Kč, náhradu hotových výdajů spojených s cestou zástupce žalobkyně na jednání před soudem v částce 560 Kč, náhradu za ztrátu času tohoto zástupce na této cestě v částce 1 200 Kč a zřejmě náhradu odvodu daně z přidané hodnoty v poměru 21 % z nahrazovaných výdajů svého zástupce. Žalobkyně vynaložila (resp. lze očekávat, že vynaloží) k účelnému uplatnění svého práva před soudem v souladu s § 137 a ve smyslu § 142 odst. 1 OSŘ tyto náklady na: Soudní poplatek v částce 400 Kč podle § 137 OSŘ. Odměnu svého zástupce, který je advokátem, podle § 137 OSŘ, počítanou za dva úkony právní služby (1. převzetí a příprava zastoupení a 2. sepis žaloby) po 200 Kč a za dva úkony právní služby (3. sepis částečného zpětvzetí žaloby a 4. účast na jednání před soudem dne 2. června tr.) po 1 000 Kč, tj. celkem 1 400 Kč (v souladu se stanoviskem Nejvyššího soudu České republiky vyjádřeným v rozsudku ze dne 15. května 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010, zveřejněným ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 73/2013, část občanskoprávní a obchodní; všechna zde citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na www.nsoud.cz), podle § 14b ve spojení s § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Provozní výdaje zástupce žalobkyně v paušální výši za první dva zohledněné úkony právní služby po 100 Kč a za zbylé dva zohledněné úkony právní služby po 300 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu; celkem 800 Kč (v souladu se závěry vyjádřenými například v usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 19. dubna 2001, sp. zn. 29 Cdo 196/2001). Náhradu za promeškaný čas strávený zástupcem (podzástupcem) žalobkyně cestou k jednáním ve věci před soudem v účtované výši 1 200 Kč podle § 14 advokátního tarifu (v souladu se závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. dubna 2001, sp. zn. 29 Cdo 196/2001). Náhradu cestovních výdajů jako hotového výdaje podle § 137 odst. 1 OSŘ v účtované výši 560 Kč za cestu k jednání před soudem dne 2. června tr. zástupce (podzástupce) žalobkyně vlakem v souladu s § 30 a § 32 vyhlášky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, která odpovídá § 157 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Náhradu odvodu daně z přidané hodnoty z odměny a náhrady výdajů zástupkyně žalobkyně ve výši 21 % podle § 137 odst. 1 a 3 písm. a) OSŘ a § 47 odst. 1 písm. a) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty; zaokrouhleno podle § 146 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. Celkem se jedná o částku 5 192 Kč O splatnosti k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 OSŘ Lhůta pro splnění této povinnosti byla také stanovena podle § 160 odst. 1 OSŘ. Další žádanou náhradu, jež se týká nákladů za úkon právní služby zástupce žalobkyně, spočívající ve výzvě k plnění adresované žalované a učiněné před zahájením řízení, nelze zohlednit. V daném případě je totiž zřejmé, že náklady na výzvu před podáním žaloby učiněnou advokátním zástupcem žalobkyně nebyly vynaloženy účelně s ohledem na předchozí dvě tvrzené neúspěšné výzvy k placení činěné žalobkyní, která jako společnost zabývající se vymáháním náhrady škody z neoprávněných odběrů energií, je jistě schopna sama vyzvat své dlužníky k placení jejich dluhů. V tomto směru lze odkázat na shodné závěry, vyjádřené například v odůvodnění usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 28. června 2016, čj. 25 Co 192/2016 - 62, vydaného jakožto soudem odvolacím ve věci vedené před zdejším soudem pod sp. zn. 15 C 325/2014, usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 3. srpna 2017, čj. 25 Co 208/2017 - 94, vydaného jakožto soudem odvolacím ve věci vedené před zdejším soudem pod sp. zn. 15 C 272/2015, usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 15. ledna 2016, čj. 25 Co 445/2015 - 55, vydaného jakožto soudem odvolacím ve věci vedené před zdejším soudem pod spisovou značkou 15 C 166/2014, či usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 20. ledna 2016, čj. 25 Co 427/2015 - 47, vydaného jakožto soudem odvolacím ve věci vedené před zdejším soudem pod spisovou značkou 15 C 157/2014. S ohledem na zjevně jiné právní hodnocení žalobkyně ohledně aplikace právní úpravy pro rozhodnutí náhradě nákladů řízení, je nakonec nutné doplnit také vysvětlení důvodu použití ustanovení § 14b advokátního tarifu. To vyplývá z toho, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (§ 14b odst. 1 písm. a) advokátního tarifu), v řízení je předmětem řízení peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč (§ 14b odst. 1 písm. b) advokátního tarifu) a v řízení byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení (§ 14b odst. 1 písm. c) advokátního tarifu). Protože ve smyslu závěrů vyjádřených v usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 29. prosince 2016, sp. zn. 17 Co 281/2016, (uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 53/2018, část občanskoprávní a obchodní, dostupném například také na https://www.fulsoft.cz/33/53-2018-sb-rozh-uniqueidOhwOuzC33qe_hFd_-jrpTj2qk2bXruFjmjgpDIsxw-qVdaLTRYHm) nedošlo při činnosti advokátního zástupce žalobkyně k podrobné individualizaci případu v žalobě, nebo zjevné aktivní účasti tohoto zástupce na shromažďování podkladů (např. zadávání posudků, zajišťování svědků), není důvod paušální náhradu přiznávat podle jiné právní normy. Nalézacímu soudu je z vlastní činnosti známo, že žalobkyně v podstatě stejnými žalobami uplatňuje své nároky na zaplacení pohledávek z náhrady škody v obdobných případech, které se liší jen označením žalovaného, výší škody, splatností a pochopitelně s ohledem na různé plnění platebních povinností žalovanými i žalovanou částkou. Odůvodnění žalobních návrhů je však jinak stejné. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 OSŘ), neboť předmětem řízení již od počátku byla částka nepřevyšující 10 tis. Kč a přípustnost odvolání proto nelze dovozovat ani proti výroku II., byť ten se týká i rozhodnutí o částečném zastavení řízení. Každá jiná úvaha by totiž popřela smysl úpravy přípustnosti odvolání v bagatelních věcech podle § 202 odst. 2 OSŘ. Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.