17 C 12/2026

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Oswaldovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 500 113,67 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 500 113,67 Kč s úrokem ve výši 5,10 % ročně z této částky od 1. 8. 2025 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 500 113,67 Kč od 1. 8. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 59 173 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby žalované bylo uloženo zaplatit jí částku uvedenou ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela dne , datum, smlouvu o stavebním spoření č. , číslo, , na jejímž základě žalovaná požádala dne , datum, žalobkyni o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebného spoření č. , číslo, do výše 600 000 Kč. Žalovaná úvěr čerpala, zavázala se jej splácet spolu s úroky v pravidelných měsíčních splátkách po 2 550 Kč měsíčně, počínaje prvním dnem čerpání meziúvěru na meziúvěrový účet č. , číslo, . Žalovaná byla povinna provádět od prvního dne následujícího od uzavření úvěrové smlouvy pravidelné měsíční vklady ve výši 1 560 Kč na vkladový účet stavebního spoření č. , číslo, . Žalovaná řádně nehradila sjednané splátky, proto žalobkyně dopisem ze dne 4. 8. 2025 oznámila žalované odstoupení od smlouvy a ke dni 31. 7. 2025 úvěr zesplatnila. Žalobkyně nárokuje zaplacení částky 500 113,67 Kč spolu se smluvním úrokem ve výši 5,10 % ročně od 1. 8. 2025 do zaplacení a rovněž zákonný úrok z prodlení ve výši 11,50 % ročně od 1. 8. 202 do zaplacení. Žalované byla zaslána předžalobní výzva.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalobkyně i žalovaná daly souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen OSŘ), bez nařízení jednání.

3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní byl soudem zjištěn skutkový stav odpovídající žalobním tvrzením, když ze smlouvy ze dne , datum, je prokázáno, že účastníci uzavřeli smlouvu o stavebním spoření , číslo, , ze smlouvy , číslo, je prokázáno, že dne , datum, byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 600 000 Kč, který žalovaná čerpala dne , datum, , úvěr byl čerpán k refinancování dluhů žalobkyně. Ze smlouvy je rovněž prokázáno, že se žalovaná zavázala splácet úvěr v pravidelných měsíčních splátkách po 2 550 Kč po dobu 132 měsíců. Žalovaná se zavázala rovněž k vkladu na účet stavebního spoření ve výši 1 560 Kč. Čerpání částek meziúvěru a úvěru, výše úhrad stran žalované vyplývá z výpisů z meziúvěrového účtu a výpisu z vkladového účtu žalované. Pro případ prodlení byl dále sjednán úrok z prodlení v zákonné výši. O zesplatnění úvěru byla žalovaná informována dopisem, jehož odeslání dotvrzuje kopie vrácené dodejky. Upomínkami ve spojení s obálkami je prokázáno, že byla žalovaná opakovaně vyzývána ke splnění jejích povinností vyplývajících ze smlouvy. Z předžalobní výzvy ve spojení s podacím archem potvrzeným stran poštovního doručovatele je prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu. Povinnost tvrzení stanovená § 101 odst. 1 písm. a) OSŘ a povinnost důkazní stanovená § 120 odst. 1 OSŘ, ohledně splácení úvěru, resp. jiné skutečnosti, která by vyvracela nárok žalobkyně, leží na žalované, která však žádnou z těchto povinností nesplnila, a proto má soud za prokázané, že úvěr neuhradila tak, jak je uvedeno v žalobě. Soud proto vycházel ze shora uvedených tvrzení žalobkyně ve spojení s žalobkyní předloženými důkazy, které na sebe navazují, logicky se doplňují, nejsou mezi nimi žádné rozpory a výše uvedené skutečnosti jednoznačně prokazují. O hodnověrnosti těchto důkazů neměl soud žádné pochybnosti.

4. Výše uvedenou smlouvu uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanou posoudil soud jako smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen OZ). Podle tohoto se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyně splnila svůj závazek, naopak žalovaná své povinnosti vyplývající ze smlouvy neplnila. Z toho důvodu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána po právu, a proto žalobě bylo vyhověno jak co do nesplacené jistiny, tak co do smluvního úroku i zákonného úroku z prodlení dle ustanovení § 1968 a násl. OZ, ve výši stanovené ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, který byl žalobkyni přiznán ve výši žalobkyní požadované. Žalovaná svým povinnostem nedostála, proto bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno. Povinnost plnit byla žalované uložena ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle ust. § 160 odst. 1 OSŘ.

5. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí podle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 20 005 Kč dle ust. § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen AT), odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) po částce 10 340 Kč dle ust. § 7 AT a 3 náhrady hotových výdajů po 450 Kč dle ust. § 13 odst. 4 AT. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně ve lhůtě dle ust. 160 OSŘ.