17 C 336/2025

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Oswaldovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 14 388 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 14 388 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 12 600 Kč ve výši 12 % ročně od 5. 6. 2025 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení ve výroku I. tohoto rozsudku uvedené částky s příslušenstvím, když žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, , právnická osoba, , dne , datum, smlouvu o úvěru č. , číslo, , na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému revolvingový úvěr ve výši 14 000 Kč. Žalovaný však finanční prostředky poskytnuté právní předchůdkyní žalobkyně v pravidelných měsíčních splátkách nesplácel, proto byl úvěr ke dni 4. 6. 2025 zesplatněn. Žalobkyně se domáhala úhrady jistiny ve výši 12 600 Kč a částky 1 788 Kč představující úrok. Žalobkyně s její právní předchůdkyní uzavřela smlouvu o postoupení pohledávek dne , datum, . Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. K soudem nařízenému jednání se žalobkyně ani žalovaný nedostavili.

3. Žalobkyně požadovala zaplacení výše uvedené částky s příslušenstvím s tím, že s žalovaným uzavřela její právní předchůdkyní smlouvu o úvěru podle ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, avšak k důkazům navrhla toliko, aby bylo soudem vyžádáno vyjádření od , peněžní ústav, , zda byla dne , datum, provedena uvedená platba na žalobkyní specifikovaný účet a zda byl majitelem a disponentem žalobkyní specifikovaného účtu žalovaný, další důkazy navrženy nebyly. Soud proto usnesením ze dne 25. 2. 2026, č. j. 17 C 336/2025-17, vyzval žalobkyni k označení důkazů k prokázání svých žalobních tvrzení a doložila listiny. Na výzvu soudu nebylo reagováno, soud proto rovněž nařídil jednání, v rámci něhož měl v úmyslu žalobkyni poučit dle příslušných ustanovení zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen OSŘ) k označení důkazů prokazujících, že žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, k označení důkazů, že došlo k uzavření smlouvy o úvěru, k označení důkazů prokazujícího, že byly poskytnuty finanční prostředky a v jaké výši, a rovněž žalobkyni poučit o následcích nesplnění této výzvy ve smyslu § 118a OSŘ. Žalobkyně ani její právní zástupce se však nedostavili k nařízenému jednání soudu a připravili se tak o možnost poučení dle ust. § 118a OSŘ. Poučení o neunášení důkazního břemene se přitom poskytuje právě při jednání, jak plyne z ustálené judikatury a dále z dikce citovaného ustanovení. Závěr o neunesení důkazního břemene, soud může učinit toliko při samotném jednání, když důkazy nelze hodnotit dříve, než byly provedeny. Soud tak dospěl k závěru, že nemá za prokázané, že žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, ani že došlo k uzavření smlouvy o úvěru, ani to, že finanční prostředky byly žalovanému poskytnuty žalobkyní v jí tvrzené výši, proto, vzhledem k vývoji řízení a zejména pak konaného jednání, soud zamítl pro nadbytečnost návrh žalobce na vyžádání informace od , peněžní ústav, , kdo byl majitelem a disponentem výše uvedeného bankovního účtu. Závěrem soud dodává, že k označení důkazů je každý žalobce povinen využít v textu formuláře návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu část C, přičemž žalobkyně zde, vyjma jednoho důkazu výše uvedeného, žádný další neuvedla. Nenavržené důkazy soud v civilním sporném řízení zásadně provádět nesmí, zvlášť v případě, kdy by tím v rozporu se zásadou rovnosti a zásadou projednací zvýhodnil odborně zastoupeného profesionála proti nezastoupenému laickému spotřebiteli. Soud si přitom nemůže svévolně vybírat, které z přiložených listin (viz bod H návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, který žádné důkazní návrhy obsahovat nemůže) k důkazu provede a které nikoliv. Ze všech výše uvedených důvodů byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta, stejně jako ze shodných důvodů v mnoha dalších řízeních vedených u zdejšího soudu.

4. Výrokem II. soud pak rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, a to v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 OSŘ., když plně procesně úspěšný byl žalovaný. Žalovaný však žádné náklady neuplatňoval a dle názoru soudu mu ani žádné nevznikly.