17 C 39/2025

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Oswaldovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 10 929 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 929 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15,00 % ročně od 17. 11. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokáta žalobkyně.

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku, a to z titulu neuhrazeného pojistného ze smlouvy o , pojištění, č. , číslo, ze dne , datum, . Žalobkyně uváděla, že počátek pojištění byl sjednán na , datum, . Žalovaný se zavázal hradit pojistné ve výši 14 523 Kč ročně s tím, že splatnost pojistného byla k prvnímu dni příslušného pojistného období. Žalovaný pojistné řádně a včas nehradil, pojistná smlouva proto zanikla ke dni 16. 11. 2023. Žalobkyně požadovala doplatit poměrné pojistné, když za dobu trvání pojistné smlouvy pak byly při zohlednění nájezdu počtu kilometrů žalovanému předepsány platby v celkové výši 32 736 Kč, žalovaným pak byla uhrazena pouze částka 21 857 Kč, rozdíl činí 10 929 Kč. Předžalobní upomínka byla žalované odeslána, přesto nebyl dluh stran žalované uhrazen.

2. Žalovaný se během řízení k věci nevyjádřil, při splnění podmínek bylo ve věci rozhodnuto bez jednání podle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen OSŘ) na základě žalobkyní předložených listin.

3. Soud má z pojistné smlouvy č. , číslo, o pojištění vozidla za prokázané, že žalovaný s žalobkyní sjednal pojištění vozidla tovární značky , tovární značka, , reg. zn. , registrační značka, , na základě pojistné smlouvy se žalovaný zavázal hradit pojistné ve výši 6 469 Kč ročně s předpokládaným ročním nájezdem 5 000 km. Žalovanému bylo za prvé pojistné období doúčtováno pojistné v částce 1 134 Kč, neboť nedodal stav tachometru a dopočet pojistného do úrovně odpovídající nejvyššímu možnému nájezdu (v daném případě 25 000 km) v souladu s čl. , číslo, Podmínek pojištění žalobkyně. Za dobu trvání pojistné smlouvy pak byly při zohlednění nájezdu počtu kilometrů žalovanému předepsány v dalším období platby v celkové výši 32 736 Kč, žalovaným pak byla uhrazena pouze částka 21 857 Kč, rozdíl činí 10 929 Kč, sestávající z poměrné části pojistného a poplatku za upomínku žalobkyně k zaplacení v částce 50 Kč. Soud má též za prokázané, že žalovaný neuhradil dlužné pojistné ani na základě písemné upomínky, kterou byl žalovaný informována o výši dluhu a následcích při jeho neuhrazení. Předžalobní výzva k plnění byla žalovanému odeslána dne 3. 10. 2024, což je zřejmé z potvrzení o podání zásilky. Ani poté nebyl dluh splacen, soud proto považuje podání žaloby jako důvodné. Povinnost tvrzení stanovená ustanovením § 101 odst. 1 písm. a) OSŘ a povinnost důkazní stanovená ustanovením § 120 odst. 1 OSŘ ohledně zaplacení celého dluhu leží na žalovaném, kdy však žádná z těchto povinností nebyla splněna, proto soud vycházel ze shora uvedených tvrzení žalobkyně ve spojení s žalobkyní předloženými důkazy.

4. Účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu dle § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a § 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Nárok žalobkyně odpovídá ust. § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., dle kterého má pojistitel právo na úhradu pojistného. Poplatek ve výši 50 Kč za zaslání upomínky k úhradě dlužné částky má podklad v sazebníku žalobkyně a je dle názoru soudu přiměřeným a účelně vynaloženým nákladem žalobkyně na vymáhání dlužné částky představujícím příslušenství této pohledávky ve smyslu ustanovení § 513 OZ. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj závazek neuhradil včas, dostal se do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalovaném úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.

5. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí dle § 142 odst. l OSŘ vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 800 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) po 300 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 AT a 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 AT. Ustanovení § 14b AT aplikoval soud proto, že žaloba byla soudem vyhodnocena jako žaloba podaná na ustáleném vzoru, když z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyně uplatňuje nárok ze shodného titulu opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.