17 C 418/2024

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Oswaldovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 13 628 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 652 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z této částky od 12. 11. 2023 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do nároku žalobkyně na zaplacení částky 7 976 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 6 611,20 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 17 718,75 Kč, s úrokem ve výši 21 % ročně z částky 7 899,87 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a co do rozdílu zákonného úroku z prodlení z částky 7 899,87 Kč ve výši 7,50 % ročně od 28. 9. 2023 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení, jak byl přiznán ve výroku I. tohoto rozsudku, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky uvedené v předmětu řízení tohoto rozsudku s tím, že žalovaný uzavřel dne , datum, s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČ , IČO, , smlouvu o půjčce č. , číslo, , na jejímž základě byla žalovanému v den uzavření smlouvy poskytnuta půjčka ve výši 11 000 Kč. Žalovaný se půjčku zavázal vrátit ve , počet, týdenních splátkách po 422 Kč spolu s částkou 7 976 Kč, zahrnující součet kapitalizovaných úroků za dobu trvání smlouvy v částce 1 049 Kč, odměnu za administrativní zpracování půjčky v částce 1 760 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 167 Kč. Poslední splátka byla stanovena na , datum, , žalovaný však nehradil řádně a včas. Žalovaný uhradil pouze částku 5 348 Kč. Pohledávka byla právní předchůdkyní žalobkyně na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupena žalobkyni, která se domáhala zaplacení dlužné částky ve výši 13 628 Kč sestávající se z jistiny ve výši 7 899,87 Kč, poplatku 5 728,13 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 17 718,75 Kč (vyčíslený úrok ve výši 21 % ročně vypočtený z dlužné jistiny 7 899,87 Kč od 19. 3. 2013 do 27. 9. 2023), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 6 611,20 Kč (vyčíslený úrok ve výši 7,50 % ročně vypočtený z dlužné jistiny 7 899,87 Kč od 28. 9. 2012 do 27. 9. 2023) a dále úroku z částky 7 899,87 Kč ve výši 21 % ročně od 28. 9. 2023 do zaplacení a úroku z prodlení z částky 7 899,87 Kč ve výši 7,50 % ročně od 28. 9. 2023 do zaplacení. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k plnění.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen OSŘ), bez nařízení jednání.

3. Z žalobkyní doložených listin zjistil soud následující skutkový stav.Z uvedené smlouvy o půjčce má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o půjčce č. , číslo, , na jejímž základě byla žalovanému v den uzavření smlouvy poskytnuta půjčka ve výši 11 000 Kč. Žalovaný se půjčku zavázal vrátit ve , počet, týdenních splátkách po 422 Kč spolu s částkou 7 976 Kč, zahrnující součet kapitalizovaných úroků za dobu trvání smlouvy v částce 1 049 Kč, odměnu za administrativní zpracování půjčky v částce 1 760 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 167 Kč. Poslední splátka byla stanovena na , datum, , žalovaný však nehradil řádně a včas. Žalovaný uhradil pouze částku 5 348 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , s účinností od 27. 9. 2023 včetně její přílohy a potvrzení o úplatě má soud za prokázané, že žalobkyně je ve věci aktivně legitimována. Z oznámení o postoupení pohledávek adresovaného žalované ve spojení s dokladem o odeslání ze dne 27. 10. 2023 má soud za prokázané, že žalovaná byla prokazatelně informována o svém závazku, kdy v tomto oznámení byla rovněž uvedena lhůta k zaplacení pohledávek, a to 10 dnů od data doručení. Z předžalobní výzvy ze dne 30. 7. 2024 ve spojení s podacím lístkem z následujícího dne je prokázáno odeslání předžalobní výzvy k plnění. Žalobkyně uváděla, že žalovaný uhradil částku 5 348 Kč.

4. Právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou uzavřela smlouvu o půjčce dle § 657 a 658 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen OZ), za použití zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru. Podle těchto smlouvou o půjčce věřitel přenechává dlužníkovi věci určitého druhu, a dlužník se zavazuje po uplynutí dohodnuté doby vrátit věřiteli věci stejného druhu, v daném případě finanční prostředky. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytl žalovanému finanční částku, kterou se žalovaný zavázal vrátit. Svou povinnost však řádně nesplnil. Soud však žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku stanovil pouze co do částky 5 652 Kč, a to z následujících důvodů. Soud se zejména zabýval tím, zda je žalobkyně oprávněna požadovat úhradu požadovaných poplatků. Soud posuzoval předmětnou smlouvu komplexně a všechna ujednání hodnotil v jejich vzájemných souvislostech, v provázanosti a i v souvislosti k dopadům, které uvedený obchod má. Předně je třeba uvést, že byl úrok sjednán v pevné výši 1 049 Kč za dobu trvání smlouvy, tedy cca 10 měsíců, byl však sjednán spolu s dalšími poplatky, konkrétně poplatkem za zpracování půjčky ve výši 1 760 Kč, dále s poplatkem ve výši 5 167 Kč za hotovostní inkaso splátek, což dle názoru soudu není nic jiného, než další úrok v pevné výši (soud považuje za úrok veškeré náklady, které musí být vynaloženy a smlouva mohla být uzavřena), takže výše úroku dosahuje částky 7 976 Kč. Dále byl ještě sjednán úrok ve výši 21 % ročně. Dle názoru soudu jde v daném případě jednoznačně o smlouvu uzavřenou v rozporu s dobrými mravy, neboť výše úroku činí přes 72 % u smlouvy uzavřené na 10 měsíců. I za situace, kdy by se mělo jednat u částky 7 976 Kč o smluvní úrok sjednaný podle § 658 OZ, byl by takový úrok sjednán ve výši výrazně přesahující obvyklou úrokovou míru při uzavírání úvěrových smluv, tedy analogicky i smluv o půjčce, s bankovními instituty (která činila kolem 9 %) a v daném případě by se opět jednalo o neplatné ujednání, a to pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 39 OZ. Judikatura soudů považuje za nepřiměřenou a odporující dobrým mravům takovou výši úroku, která podstatně přesahuje výši úroku v době jejího sjednání obvyklou (př. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Podstatným přesahem je zpravidla takový přesah, který původní veličinu navyšuje o desítky procent. Podstatný přesah obvyklé úrokové sazby může být sice ještě odůvodněn rizikovostí dané transakce, zejména s ohledem na osobu, které peněžní prostředky poskytuje, ta však v daném případě z ničeho nevyplývá ani k tomuto žalobkyně ničeho netvrdila. Proto soud dospěl k závěru, že je smlouva neplatná. Vzhledem k tomu, že právní předchůdkyně žalobkyně započítávala platby žalovaného právě také na poplatek, který byl, jak uvedeno výše, posouzen jako neplatné ujednání, byly platby uhrazené žalovanou na poplatky započteny soudem na samotnou jistinu. Žalobkyně si započtením úhrad na poplatky počínala neoprávněně, soud proto přiznal žalobkyni nárok na zaplacení rozdílu od skutečně poskytnuté jistiny 11 000 Kč a žalovaným fakticky uhrazené částky 5 348 Kč, tedy 5 652 Kč. Protože žalovaný neplnil řádně a včas své peněžité závazky, dostal se do prodlení a žalobkyni vzniklo také právo na úrok z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ve výši žalobkyní požadované, ovšem až od doby, která plyne z oznámení o postoupení pohledávek adresovaného žalovanému a odeslané dne 27. 10. 2023, neboť až z tohoto má soud za prokázané, že žalovaná byla prokazatelně informována o svém závazku, kdy v tomto oznámení byla rovněž uvedena lhůta k zaplacení pohledávky, a to 10 dnů od data doručení, kdy soud ve smyslu ust. § 573 OZ vycházel z domněnky dojití výzvy dne 1. 11. 2023. Při zohlednění dní, po které se nedoručuje a stanovené 10 ti denní lhůty k plnění, proto připadá první den prodlení žalovaného na 12. 11. 2023. Při posuzování těchto smluv soud vycházel z právního názoru z rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 19. 7. 2017, č. j. 25 Co 132/2017 – 77, rovněž č. j. 25 Co 360/2020-84 a č. j. 25 Co 84/2021-120, týkajících se nepřiměřené výše úroků a poplatků za poskytnutí peněžních prostředků, přičemž tato skutečnost vede k posouzení předmětných smluv jako smluv neplatných.

4. Nárok na úhradu ostatních žalobou uplatněných nároků nevznikl, protože byly nárokovány na základě smluvních ujednání smlouvy, která byla shledána absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy. Ve zbývajícím rozsahu soud proto výrokem II. žalobu pro nedůvodnost a absenci právního základu zamítl.

5. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 OSŘ, kdy soud v případě částečného úspěchu náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. V daném řízení byl více úspěšný žalovaný (při součtu žalobkyní požadovaného příslušenství pohledávky), u kterého však soud žádné vzniklé náklady nezjistil, proto bylo rozhodnuto, jak uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.