17 C 7/2018

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Vladimírem Doležalem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně a žalovaného proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 58 516 Kč s příslušenstvím I. Soud zamítá žalobu na zaplacení částky 58 516 Kč s příslušenstvím. <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> Žalobou, doručenou zdejšímu soudu formou návrhu na vydání platebního rozkazu dne 31. května 2018, ve znění doplnění žaloby ze dne 8. srpna 2018, se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení pohledávky v celkové výši 58 516 Kč, představující nedoplatek vyúčtování služeb poskytnutých žalovanému v letech 2013 až 2017, jakožto vlastníku bytu [číslo] v domě [adresa] v [obec] a k ní náležejícího spoluvlastnického podílu na společných částech domu a pozemku o velikosti podílu [velikost podílu] (dále jen„ předmětný byt“). Podle žalobce byl žalovaný povinen hradit zálohy na služby spojené s užíváním bytu a platby za správu domu a pozemku, což neučinil právě ve výši žalované jistiny. Stejnou žalobou se žalobce také domáhal zaplacení příslušenství, jak uvedeno v žalobě. Žalovaný k žalobě uvedl, že žalované pohledávky byly uspokojeny více než v poměru 61 % v insolvenčním řízení, v němž bylo povoleno jeho oddlužení. Po splnění schváleného oddlužení měl být zproštěn povinnosti k placení všech dluhů. Po dokazování soud zjistil z usnesení [název soudu] ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka], že byl zjištěn úpadek žalovaného a že insolvenční soud povolil řešení úpadku oddlužením. Z usnesení stejného (insolvenčního) soudu ze dne [datum] [anonymizována dvě slova], č. j. [insolvenční spisová značka], pak soud zjistil, že insolvenční soud vzal na vědomí splnění oddlužení v uvedené věci a přiznal dlužníku – žalovanému osvobození od placení pohledávek v rozsahu uvedeném v § 414 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), (dále jen„ IZ“). Již z uvedeného je zřejmé, že žalobě nebylo možné vyhovět. Pokud totiž žalované pohledávky měly, nebo měly být přihlášeny do insolvenčního řízení a insolvenční soud přiznal žalovanému osvobození od placení těchto pohledávek, nemůže se žalobce úspěšně domáhat před soudem jejich uspokojení. Nemá tedy již význam to, zda některé z žalovaných pohledávek, alespoň zčásti zanikly jejich uspokojením a celou žalobu bylo nutné (výrokem I.) jako nedůvodnou zamítnout. Výrokem II. pak soud v souladu s § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen„ OSŘ“) nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků, neboť zcela procesně úspěšný žalovaný žádnou takovou náhradu nežádal.