17 C 78/2020

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Mgr Milanem Homolkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví <b>I. Podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitým věcem par. č. st. [anonymizováno] o výměře 238 m², jejíž součástí je rodinný dům [adresa], a par. [číslo] o výměře 1372 m², zapsaných v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek] a [katastrální uzemí], se zrušuje.</b> <b>II. Nemovité věci par. č. st. [anonymizováno] o výměře 238 m², jejíž součástí je rodinný dům [adresa], a par. [číslo] o výměře 1372 m², zapsané v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek] a [katastrální uzemí], se přikazují do výlučného vlastnictví žalobkyně [celé jméno žalobkyně], [rodné číslo], bytem [adresa žalobkyně].</b> <b>III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na vyrovnání podílů částku 90 771,30 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby soud zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitým věcem par. č. st. [anonymizováno] o výměře 238 m², jejíž součástí je rodinný dům [adresa], a par. [číslo] o výměře 1372 m², zapsaných v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek] a [katastrální uzemí]. Současně navrhla vypořádání tak, že nemovité věci budou přikázány do jejího výlučného vlastnictví a žalovanému vyplatí vypořádací podíl. Zároveň požadovala vypořádání vzájemných finančních závazků mezi ní a žalovaným. V této souvislosti požadovala vypořádat úvěr, který účastníci měli na pořízení předmětných nemovitostí, a investice, které do nemovitosti uskutečnila. Žalobu odůvodnila tím, že jsou se žalovaným podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitých věcí, kdy sama má podíl ve výši 3/4 a žalovaný vlastní podíl ve výši 1/4. Společné užívání nemovité věci vedlo mezi účastníky k neshodám. Žalobkyně se o nemovité věci stará, sama hradí hypotéku a nemovitosti sama užívá.

2. Žalovaný souhlasil se zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví, ale požadoval vyplatit jednu polovinu hodnoty, neboť v nemovitosti žil se žalovanou 9 let a platil hypotéku.

3. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky nemovitých věcí par. č. st. [anonymizováno] o výměře 238 m², jejíž součástí je rodinný dům [adresa], a par. [číslo] o výměře 1372 m², zapsaných v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek] a [katastrální uzemí]. Žalobkyně vlastní podíl ve výši 3/4 a žalovaný je vlastníkem podílu ve výši 1/4. Hodnota nemovité věci činí 2 700 000 Kč. Vztahy mezi účastníky jsou špatné. Žalobkyně předmětné nemovitosti užívá. Žalobkyně také sama splácí úvěr, který si účastníci společně vzali na pořízení nemovitých věcí. Ke dni 30. 6. 2019 činil zůstatek úvěru částku 2 204 795,81 Kč. Žalobkyně provedla investice do rodinného domu ve výši 132 119 Kč.

4. Skutečnosti ohledně podílového spoluvlastnictví účastníků a výše jejich podílů jsou prokazovány výpisem z katastru nemovitostí. Hodnota nemovité věci je prokazována znaleckým posudkem [číslo] [jméno] [příjmení]. Špatná úroveň vztahů mezi účastníky vyplývá z vlastní komunikace mezi nimi. Skutečnost, že žalobkyně sama splácí úvěr vyplývá především z výpisu z účtu žalobkyně. Zůstatek výše úvěru je prokazován potvrzením banky. Investice žalobkyně do domu vyplývají z faktur [právnická osoba], s.r.o., [právnická osoba], a [právnická osoba] Tyto důkazy na sebe navazují, doplňují se, nejsou mezi nimi podstatné rozpory a uvedené skutečnosti jednoznačně prokazují. O hodnověrnosti těchto důkazů neměl soud žádné pochybnosti, když jejich hodnověrnost nebyla zpochybňována ani účastníky řízení.

5. Podle § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ ObčZ“), nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Podle § 1143 ObčZ nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Podle § 1144 odst. 1 věta prvá ObčZ je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci. Není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům (§ 1147 věta prvá ObčZ).

6. Z celého řízení i provedeného dokazování bylo zřejmé, že dohoda mezi účastníky o zrušení a vypořádání jejich podílového spoluvlastnictví není možná. V tomto směru je naprosto nepodstatné, kdo je viníkem situace. Přitom je situace mezi spoluvlastníky taková, že další setrvání ve spoluvlastnickém vztahu není ku prospěchu věci, navíc minimálně žalobkyně nechce v takovém vztahu pokračovat. Z toho důvodu soud rozhodl podle § 1143 ObčZ o zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků k nemovitým věcem par. č. st. [anonymizováno] o výměře 238 m², jejíž součástí je rodinný dům [adresa], a par. [číslo] o výměře 1372 m², zapsaným v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek] a [katastrální uzemí], jak je uvedeno ve výroku I.

7. Spolu se zrušením podílového spoluvlastnictví musí soud provést jeho vypořádání. Způsoby vypořádání uvedené v ustanovení § 1144 a 1147 ObčZ mají své stanovené pořadí, které musí být respektováno. Soud tak není vázán návrhem na vypořádání označeným v žalobě. Prvním a přednostním způsobem vypořádání je rozdělení věci. Z povahy předmětné věci (pozemky s rodinným domem) je zřejmé, že reálné rozdělení předmětné věci, zejména s ohledem na související rodinný dům, není možné. Z toho důvodu se soud zabýval přikázáním nemovité věci do výlučného vlastnictví jednoho z účastníků za přiměřenou náhradu druhému z účastníků. Při tomto způsobu vypořádání vezme soud v úvahu různá kritéria. Jedním z takových kritérií je velikost podílů, užívání společné věci apod. V předmětné věci má žalobkyně větší podíl na nemovitých věcech, a to ve výši 3/4, navíc v domě bydlí, proto soud přikázal nemovité věci do výlučného vlastnictví žalobkyně.

8. Z toho důvodu pak má žalovaný nárok na náhradu za svůj podíl. Hodnota spoluvlastnického podílu ve výši 1/4 činí dle závěrů znaleckého posudku částku 675 000 Kč. Ohledně hodnoty věci soud vycházel ze závěrů znaleckého posudku předloženého žalobkyní, když závěry znalkyně jsou podle soudu natolik přesvědčivé, že posudek považuje za správný. Žalobkyně současně uplatňovala své finanční nároky vůči žalovanému z titulu dluhu na společném hypotéčním úvěru, který žalobkyně sama hradí a je připravena tento dluh vůči finančnímu ústavu převzít a dále hradit. Výše zůstatku hypotéčního úvěru ke dni 30. 6. 2019 činil 2 204 795,81 Kč (aktuálnější údaj o zůstatku hypotéčního úvěru nebyl soudu předložen). Zůstatek tohoto hypotéčního úvěru je třeba považovat za dluh spojený s vypořádávanými nemovitými věcmi, když se k němu účastníci zavázali z důvodu pořízení předmětných nemovitých věcí. Je logické, aby tento dluh nadále hradil ten z účastníků, který se stane výlučným vlastníkem nemovitých věcí. Z toho důvodu je třeba zůstatek hypotéčního úvěru započíst proti hodnotě nemovitých věcí. Z toho pak vyplývá, že k vypořádání zůstává hodnota ve výši 495 204,19 Kč (2 700 000 Kč - 2 204 795,81 Kč). Dále žalobkyně investovala do zhodnocení nemovitých věcí a na jejich rekonstrukci částku 132 119 Kč (oprava střechy, včetně komína, vodovodního řadu a vodárny, elektroinstalace). Tyto investice je třeba také započíst na vypořádávanou hodnotu, neboť díky ním došlo ke zvýšení hodnoty nemovitých věcí. Po jejich započtení činí hodnota k vypořádání částku 363 085,19 Kč (495 204,19 Kč - 132 119 Kč). Žalovaný byl vlastníkem podílu ve výši 1/4 nemovitých věcí, takže má nárok na 1/4 z této částky, proto soud žalobkyni uložil, aby žalovanému na úhradu podílu vyplatila právě částku 90 771,30 Kč (1/4 z 363 085,19 Kč).

9. K ostatním důkazům, které byly v tomto řízení provedeny a které nejsou uvedeny výše, soud při rozhodování ve věci nepřihlížel, neboť pro posouzení věci nebyly podstatné s ohledem na uvedené závěry soudu.

10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 150 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ OSŘ“), kdy soud v tomto řízení spatřuje důvody hodné zvláštního zřetele k tomu, aby náhrada nákladů řízení nebyla přiznána. Tyto důvody spočívají především v charakteru sporu, kdy legitimováni k podání žaloby byli oba účastníci řízení a oba svým chováním zavinili soudní řízení, když vypořádání podílového spoluvlastnictví neprovedli dohodou, přitom nakonec obě strany požadovaly zrušit a vypořádat jejich spoluvlastnictví.