20 C 10/2021

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Mgr Robertem Plášilem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného hlášený k trvalému pobytu ulice a číslo , PSČ obec o vyklizení bytové jednotky

I. Žalovaný je povinen vyklidit a žalobci předat bytovou jednotku [číslo] ve 3. podlaží budovy [adresa] v [ulice] ulici v [obec], stojící na stavebním pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] I., a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení k rukám zástupce žalobce částku 11 534 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou dne 6. 1. 2021 se žalobce domáhal vyklizení shora ve výroku tohoto rozsudku uvedené bytové jednotky žalovaným s tím, že žalovaný tuto bytovou jednotku i přes danou výpověď z nájmu bytu nadále užívá.

2. Žalovaný se přes výzvu soudu k podané žalobě nevyjádřil, ve věci bylo při splnění podmínek rozhodnuto bez nařízení jednání podle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).

3. Soud pak za popsané procesní situace, kdy žalovaný, kterého rovněž tíží povinnost tvrzení a břemeno důkazní podle § 101 odst. 1 o. s. ř. a který v žádném směru nevyvracel žalobní tvrzení, zjistil ze žalobcem předložených a dále uvedených listinných důkazních prostředků ve shodě s obsahem žalobních tvrzení skutkový stav spočívající v tom, že dne 25. 6. 2018 uzavřely strany sporu smlouvu o nájmu výše uvedené bytové jednotky, nájemní vztah byl uzavřen na dobu neurčitou s účinností od 1. 7. 2018. Žalovaný se zavázal hradit nájemné a zálohy na služby poskytované v souvislosti s užíváním bytové jednotky. Za situace, kdy žalovaný této povinnosti po dobu více než 6 měsíců nedostál, byl dopisem žalobce ze dne 7. 4. 2020 vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 21 283 Kč, a to do 30. 4. 2020 s tím, že pokud tak neučiní, bude mu dána výpověď z nájmu bytové jednotky bez výpovědní doby podle § 2291 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Tento dopis nebyl žalovanému do jeho dispozice provozovatelem poštovních služeb dodán, neboť si jej žalovaný u provozovatele poštovních služeb nevyzvednul a dopis byl vrácen žalobkyni zpět. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj dluh neuhradil, žalobce tomuto v rámci podání ze dne 17. 6. 2020 dal výpověď z nájmu bytu bez výpovědní doby s tím, že ke dni 8. 4. 2020 dlužil žalovaný nájemné a platby za služby poskytované s užíváním bytu za měsíce září až prosinec 2019 a leden až březen 2020, dále s tím, že zcela neuhradil odpovídající platby za měsíce duben 2020 a květen 2020. V rámci této výpovědi z nájmu žalobce žalovaného vyzval k vyklizení bytové jednotky do 15. 7. 2020, současně jej poučil o tom, že má právo vznést písemné námitky proti výpovědi a ve lhůtě 2 měsíců od doručení výpovědi může navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem. Výpověď byla do dispozice žalovaného dodána provozovatelem poštovních služeb dne 1. 7. 2020, z evidenčních pomůcek soudu bylo zjištěno, že žalovaný přezkum oprávněnosti výpovědi u nadepsaného soudu v uvedené lhůtě nenavrhl.

4. Na základě výše popsaného zjištěného skutkového stavu soud uzavřel, že nájemní vztah žalovaného k předmětné bytové jednotce zanikl na základě výpovědi žalobce tak, jak předpokládá ust. § 2291 občanského zákoníku, podle kterého poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu; nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno. Žalovaný bytovou jednotku žalobci v uvedené lhůtě nepředal, tuto nyní užívá bez právního důvodu, podle § 1042 občanského zákoníku má žalobce právo domáhat se ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje. Soud proto žalobě vyhověl.

5. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., žalobce má proti žalovanému právo na plnou náhradu nákladů řízení, neboť byl ve věci zcela úspěšný. Náklady řízení žalobce zde ve shodě s jeho vyčíslením sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč a z nákladů zastoupení žalobce advokátem, kde odměna zástupce žalobce činí podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) 3 x 1 500 Kč, za uvedené 3 úkony právní služby dle § 13 cit. vyhlášky zástupci žalobce náleží náhrada ve výši dalších 3 x 300 Kč, vše vyjma soudního poplatku spolu s DPH ve výši 21 % o místě splatnosti těchto nákladů bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř.