20 C 12/2021

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Mgr. Robertem Plášilem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa zastoupený obecným zmocněncem příjmení jméno příjmení , LL.M., příjmení , datum narození bytem adresa o zaplacení částky 7 239,20 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 7 239,20 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z uvedené částky za dobu od 30. 10. 2020 do zaplacení se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení k rukám zástupce žalovaného částku 3 317 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou dne 30. 10. 2020 po jejím částečném zpětvzetí, o kterém bylo rozhodnuto usnesením nadepsaného soudu ze dne 12. 4. 2022, č. j. 20 C 12/2021-93, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 7 239,20 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z uvedené částky za dobu od 30. 10. 2020 do zaplacení, a to z titulu pohledávky společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [obec] (dále jen„ zapůjčitel“) za žalovaným, vzniklé na základě nesplacené zápůjčky žalovaným ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 30. 3. 2015 (dále také„ smlouva o zápůjčce“), podle níž zapůjčitel žalovanému poskytl částku 10 000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti při uzavírání smlouvy a kterou se zavázal zapůjčiteli splatit spolu s úroky ve výši 23,72 % ročně v kapitalizované výši 1 400 Kč, s poplatkem za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a s poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč v 58 měsíčních splátkách po 300 Kč s tím, že poslední splátka byla stanovena na den 9. 5. 2016, když pohledávka zapůjčitele byla následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 postoupena žalobkyni.

2. Žalovaný se prostřednictvím svého zástupce k žalobě vyjádřil v odporu proti původně ve věci vydanému platebnímu rozkazu a v přípisu ze dne 7. 1. 2021, v nichž navrhl žalobu zamítnout a přiznat tomuto právo na náhradu nákladů řízení, zejména namítal absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce z důvodu nezpůsobilosti žalovaného k právním úkonům, tvrdil, že žalovaný neví, o tom, že by zápůjčku sjednal a že by obdržel peníze, nakonec rozporoval tvrzení žalobkyně, že tato posoudila úvěruschopnost žalovaného z výplatních pásek a pracovní smlouvy žalovaného, když tento pro těžkou mentální retardaci, jíž trpí a pro níž mu bylo doporučeno zbavení způsobilosti k právním úkonům, léta nepracuje. V podání ze dne 26. 1. 2021 pak žalovaný prostřednictvím svého zástupce vznesl námitku promlčení žalovaného nároku.

3. K odporu žalovaného žalobkyně poukázala na datum uzavření smlouvy o zápůjčce s tím, že vzhledem k absenci skutečností, ze kterých by vyplývalo, že žalovaný nebyl v době uzavření smlouvy schopen platně tuto uzavřít, na žalobě nadále trvala. K námitce promlčení uvedla, že žalovaný na pohledávky hradil i po uplynutí doby řádného trvání smlouvy o zápůjčce a každou takovou platbou uznal svůj dluh a od každé takové platby se prodlužovala promlčecí doba vždy o 10 let podle § 2054 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).

4. Soud má po provedeném dokazování, realizovaném v rámci jednání konaném dne 12. 4. 2022, k němuž se nikdo za stranu žalovanou nedostavil, ze žalobkyní a žalovaným předložených a dále uvedených písemných důkazních prostředků za prokázané, že dne 30. 3. 2015 uzavřel zapůjčitel se žalovaným smlouvu nazvanou jako„ smlouva o půjčce“ [číslo] jejímž obsahem byl závazek zapůjčitele poskytnout žalovanému částku 10 000 Kč v hotovosti při uzavírání smlouvy, kterou se žalovaný zavázal splatit spolu s další částkou ve výši 7 400 Kč, sestávající z úroků v kapitalizované výši 1400 Kč, z poplatku za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a z poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč, v 58 týdenních splátkách po 300 Kč, celkem tak měl zapůjčiteli uhradit částku 17 400 Kč. Na splátkách bylo dle žalobních tvrzení uhrazeno toliko 8 000 Kč. Svoji pohledávku za žalovaným zapůjčitel postoupil žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019. Současně má soud za prokázané, že žalovaný je osobou, jejíž omezení svéprávnosti je zdejším soudem projednáváno v řízení vedeném pod sp. zn. 21 Nc 32002/2021, kdy zřejmá nezpůsobilost k realizaci právních jednání byla u žalovaného dána i v době uzavírání smlouvy o zápůjčce, žalovaný podle znaleckého posudku znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne 27. 11. 2021 v době uzavření smlouvy o zápůjčce, shodně jako nyní, trpěl poruchou, která není jen přechodná, a to těžkou mentální retardací, pro kterou nebyl schopen hájit své zájmy či odhadnou důsledky eventuálně uzavřené smlouvy o úvěru.

5. K výše popsanému skutkovému stavu soud s poukazem na dosavadní rozhodovací praxi v případě žalob týkajících se obdobných smluv, např. ve věci sp. zn. 20 C 69/2021, konstatuje, že vzhledem k celkové částce, která měla být v daném případě za poskytnutí zápůjčky uhrazena, odpovídající navýšení jistiny o 74 %, hodnotí výše uvedenou smlouvu jako smlouvu, která se zjevně příčí dobrým mravům, jak předpokládá ust. § 580 o. z., tedy jako smlouvu neplatnou a v návaznosti ust. § 588 o. z. potud, že k takové neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu osoby, která se má neplatnosti dovolávat. V takovém případě má po postoupení pohledávky žalobkyně podle § 2991 o. z. toliko právo na vydání toho, co zapůjčitel sám plnil na základě smlouvy, která nebyla platná. Z provedeného dokazování lez mít za to, že zapůjčitelem byla poskytnuta částka 10 000 Kč a uhrazena byla částka 8 000 Kč, žalobkyně by tak měla nárok na zaplacení rozdílové částky 2 000 Kč.

6. S ohledem na zdravotní stav žalovaného v době uzavření smlouvy o zápůjčce nabyl soud pochybnosti o tom, zda skutečně žalovaný převzal částku 10 000 Kč či tak učinila jiná osoba a dále kdo a jakým způsobem tuto částku splácel a to tím spíše, měla-li být částka splácena hotovostním způsobem a v různých platbách. Vzhledem k tomu, že žalobkyně ani přes poučení soudu podle § 118b občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) neoznačila důkazy k prokázání tvrzení, že žalovaný převzal částku 10 000 Kč v hotovosti při uzavírání smlouvy a že to byl žalovaný, kdo splácel zápůjčku, nemá soud takové tvrzení za prokázané. Žalobkyně v tomto směru pouze odkazovala na obsah čl. 5 smlouvy o zápůjčce, přičemž ani z toho nemá soud s ohledem na formulářový typ smlouvy a s ohledem na zmiňovaný zdravotní stav žalovaného v době uzavření smlouvy o zápůjčce, takové skutečnosti za prokázané. Na základě výše popsaného je zcela namístě uzavřít, že žalobkyně neprokázala, že žalovaný skutečně převzal částku 10 000 Kč a že to byl právě on, kdo by měl povinnost tuto částku (i ve zbývající nesplacené části) vrátit. Soud proto shledal nárok žalobkyně nedůvodným a žalobu zamítl.

7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého je kritériem pro přiznání náhrady nákladů řízení úspěch ve věci; žalovaný měl v této věci plný úspěch, a to včetně části týkající se částečného zpětvzetí žaloby, kde i zde došlo k zastavení řízení z důvodů na straně žalobkyně, soud proto přiznal žalovanému plnou náhradu nákladů řízení. Podle § 137 odst. 1, odst. 2 o. s. ř jsou náklady řízení zejména hotové výdaje účastníků a jejich zástupců, včetně soudního poplatku, ušlý výdělek účastníků a jejich zákonných zástupců, náklady důkazů, tlumočné, náhrada za daň z přidané hodnoty, odměna za zastupování a odměna pro mediátora podle zákona o mediaci za první setkání s mediátorem nařízené soudem podle § 100 odst. 2, přičemž odměna za zastupování patří k nákladům řízení, jen je-li zástupcem advokát nebo notář v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními právními předpisy anebo patentový zástupce v rozsahu oprávnění stanoveného zvláštními právními předpisy. Podle § 151 odst. 3 o. s. ř. účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 o. s. ř. a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Náklady žalovaného a jeho zástupce pak sestávají z paušální náhrady ve výši 4 x 300 Kč dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., odpovídající úkonům v podobě podání odporu žalovaného ze dne 7. 12. 2020, vyjádření žalovaného ze dne 7. 1. 2021, vyjádření žalovaného ze dne 26. 1. 2021, porada obecného zmocněnce s žalovaným dne 6. 12. 2020 a porada obecného zmocněnce s žalovaným dne 25. 1. 2021, celkem 1 200 Kč a podle § 13 odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. z náhrady cestovních výdajů k poradě z [obec] do [obec] a zpět dne 6. 12. 2020 osobním automobilem [registrační značka], 152 km, spotřeba paliva 8,1 litrů na 100 km (podle předpisu č. 1999 /100/, kdy pro výpočet náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty se používá 3. údaj o spotřebě uvedený v technickém průkazu), cena za 1 litr benzinu 32 Kč podle vyhlášky č. 358/2019 Sb. a podle téže vyhlášky sazba základní náhrady ve výši 4,20 Kč za 1 km jízdy, jízdné tak odpovídá částce 1 032 Kč, a dále z náhrady cestovních výdajů k poradě z [obec] do [obec] a zpět dne 25. 1. 2021 stejným osobním automobilem [registrační značka], 152 km, spotřeba paliva 8,1 litrů na 100 km, cena za 1 litr benzinu 33,80 Kč podle vyhlášky č. 589/2020 Sb. a podle téže vyhlášky sazba základní náhrady ve výši 4,40 Kč za 1 km jízdy, jízdné tak odpovídá částce 1 085 Kč. Celkové náklady řízení žalovaného takto částku 3 317 Kč.