Okresní soud v Chebu · Rozsudek

20 C 12/2022

č. j. 20 C 12/2022-16

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-04-27 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSCH:2022:20.C.12.2022.2

Citované zákony (8)

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Mgr. Robertem Plášilem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného hlášený k trvalému pobytu anonymizována tři slova , PSČ obec o zaplacení částky 11 800 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 6 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 1 338,72 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % z částky 6 800 Kč za dobu od 20. 7. 2021 do zaplacení a částky 111 Kč a 5 000 Kč, se zcela zamítá.

II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou dne 25. 11. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 1 338,72 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % z částky 6 800 Kč za dobu od 20. 7. 2021 do zaplacení a částky 111 Kč a 5 000 Kč, vše z titulu čerpaného a žalovaným nesplaceného úvěru, poskytnutého mu právním předchůdcem žalobkyně – společností [právnická osoba] [IČO], sídlem [adresa], jenž následně pohledávku za žalovaným smluvně postoupil žalobkyni.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, při splnění podmínek bylo ve věci rozhodnuto bez jednání podle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).

3. Při uvedené procesní pasivitě žalovaného, kterého rovněž tíží povinnost tvrzení a břemeno důkazní podle § 101 odst. 1 o. s. ř. a který nevyvracel žalobní tvrzení, zjistil soud ze žalobkyní předložených a dále popsaných písemných důkazních prostředků skutkový stav spočívající v tom, že dne 4. 5. 2018 uzavřel právní předchůdce žalobkyně se žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytl žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet spolu s úroky ve výši 28 % ročně, spolu s poplatkem za uzavření smlouvy ve výši 400 Kč, jež byl splatný ihned při podpisu smlouvy, dále spolu s poplatkem za správu úvěru ve výši 2 200 Kč a spolu s poplatkem za hotovostní výběr splátek ve výši 1 900 Kč, a to v rámci 13 měsíčních splátek po 1 300 Kč, celkem tak měl spolu se zmíněným poplatkem za uzavření smlouvy uhradit 17 300 Kč Součástí smlouvy je rovněž ujednání o tom, že v případě prodlení žalovaného s úhradou splátek úvěru či zesplatnění jistiny je tento povinen uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, s níž je v prodlení, přičemž souhrn uplatněné smluvní pokuty nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny. Žalovaný nevyvracel žalobní tvrzení o tom, že na splátkách včetně administrativního poplatku ve výši 400 Kč uhradil celkem toliko 10 100 Kč Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 19. 7. 2021 byla pohledávka právního předchůdce žalobkyně (kdy část jeho závodu byla převedena ve prospěch [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [IČO]) postoupena právě žalobkyni, jež před podáním žaloby vyzvala žalovaného k dobrovolné úhradě jeho dluhu výzvou ze dne 6. 9. 2021 a předžalobní výzvou ze dne 18. 10. 2021.

4. Právní vztah mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným by bylo namístě posoudit jako právní vztah vycházející z uzavřené smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), vycházeje z obsahu této smlouvy, určující vzájemná práva a povinnosti stran smlouvy, pak z těchto ustanovení rovněž vychází povinnost žalovaného vrátit poskytnuté finanční prostředky a zaplatit sjednané úroky vč. nákladů za vedení úvěrového účtu. Přestože samotná smlouva formulářového předtištěného typu, do které byly vepsány osobní údaje o žalovaném, o výši úvěru, o výši a sestavě tzv. poplatku, o celkové částce, jež měla být žalovaným zaplacena a o výši a počtu měsíčních splátek, v rámci nichž se tak má stát, je co do obsahu i co do formy smlouvou transparentní, nadepsaný soud vycházel při jejím hodnocení mimo jiné z rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 18. 5. 2021, č. j. 64 Co 101/2021-87, z rozsudků téhož soudu ze dne 24. 2. 2021, č. j. 25 Co 27/2021-124, ze dne 6. 1. 2021, č. j. 25 Co 360/2020-84 či z rozsudku ze dne 16. 9. 2020, č. j. 25 Co 209/2020-66, týkajících se obdobných věcí a obdobné právní kvalifikace, ve shodě s těmito a dále může soud konstatovat, že v případě poskytnuté jistiny měl tuto žalovaný žalobkyni splatit v období krátce převyšujícím 1 rok spolu s další částkou ve výši 7 300 Kč, tedy jistiny navýšené o 73 %, což je výše, která se naprosto vymykala výši úrokových sazeb i výši roční procentní sazbě nákladů zápůjček či úvěrů, za jaké i v době realizace půjčky byly na bankovním trhu poskytovány spotřebitelské zápůjčky a úvěry; ostatně sám právní předchůdce žalobkyně roční procentní sazbu nákladů kvantifikoval hodnotou 189,38 %. Nelze odhlédnout od skutečnosti, že v případě uzavřené smlouvy se jedná o typickou smlouvu uzavřenou se spotřebitelem podle § 1810 a násl. o. z., konkrétně o smlouvu o finanční službě podle § 1841 a násl. o. z., přičemž podle § 1813 o. z. má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele, to neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. V souhrnu tak soud uzavřenou smlouvu, ve směru k žalovanému výrazně značně nevýhodnou, hodnotí jako smlouvu, která se zjevně příčí dobrým mravům, jak předpokládá ust. § 580 o. z., tedy jako smlouvu neplatnou a v návaznosti ust. § 588 o. z. potud, že k takové neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu osoby, která se má neplatnosti dovolávat, totiž zde osoby žalovaného. V takovém případě má žalobkyně toliko právo na vydání toho, co právní předchůdce žalobkyně sám plnil na základě smlouvy, která nebyla platná. Pokud právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 10 000 Kč a žalovaný na svém dluhu uhradil 10 100 Kč, soud žalobu zcela zamítl, když v případě neplatné smlouvy nelze žalovaným realizované splátky započítávat na úhradu čehokoliv jiného než poskytnuté jistiny.

5. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., žalovaný sice byla ve věci více úspěšný a měl by právo na úhradu poměrné části nákladů řízení, na jeho straně však soud žádných nákladů řízení neshledal.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.