20 C 14/2021

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Mgr Robertem Plášilem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení částky 15 599,75 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 421,68 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z uvedené částky za dobu od 31. 7. 2017 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 5 045,41 Kč s úroky ve výši 2 174,95 Kč, s úroky ve výši 28 % ročně z částky 5 346,78 Kč za dobu od 25. 6. 2019 do zaplacení a co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni rozdíl mezi úrokem z prodlení tak, jak žalobkyně požadovala žalobou podanou dne 30. 10. 2020 a úrokem z prodlení tak, jak byl žalobkyni přiznán dle výroku pod bodem I. tohoto rozsudku, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 626,32 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z uvedené částky za dobu od 31. 8. 2017 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 4 506,34 Kč s úroky ve výši 1 238,01 Kč, s úroky ve výši 21 % ročně z částky 5 961,53 Kč za dobu od 25. 6. 2019 do zaplacení a co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni rozdíl mezi úrokem z prodlení tak, jak žalobkyně požadovala žalobou podanou dne 30. 10. 2020 a úrokem z prodlení tak, jak byl žalobkyni přiznán dle výroku pod bodem III. tohoto rozsudku, se žaloba zamítá.

V. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou dne 30. 10. 2020 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 7 467,09 Kč s úroky za dobu od 18. 1. 2018 do 24. 6. 2019 ve výši 2 174,95 Kč, s úroky ve výši 28 % ročně z částky 5 346,78 Kč za dobu od 25. 6. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení za dobu od 31. 7. 2017 do 24. 6. 2019 ve výši 837,41 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 346,78 Kč za dobu od 25. 6. 2019 do zaplacení, vše z titulu pohledávky společnosti právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (dále jen„ zapůjčitel“) za žalovanou, vzniklé na základě první nesplacené zápůjčky žalovanou, když pohledávka zapůjčitele byla následně postoupena žalobkyni.

2. Dále se stejnou žalobou žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 8 132,66 Kč s úroky za dobu od 4. 7. 2018 do 24. 6. 2019 ve výši 1 238,01 Kč, s úroky ve výši 21 % ročně z částky 5 961,53 Kč za dobu od 25. 6. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení za dobu od 31. 8. 2017 do 24. 6. 2019 ve výši 884,89 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 961,53 Kč za dobu od 25. 6. 2019 do zaplacení, rovněž vše z titulu pohledávky stejné společnosti právnická osoba, za žalovanou, vzniklé na základě druhé nesplacené zápůjčky žalovanou, když i tato pohledávka byla posléze postoupena žalobkyni.

3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, při splnění podmínek bylo ve věci rozhodnuto bez jednání podle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).

4. Soud pak za popsané procesní pasivity žalované, kterou rovněž ve smyslu § 101 odst. 1 o. s. ř. tíží povinnost tvrzení a břemeno důkazní a která v žádném směru nevyvracela žalobní tvrzení, ze žalobkyní předložených písemných důkazních prostředků zjistil v případě prvé nesplacené zápůjčky skutkový stav odpovídající žalobním tvrzením a spočívající v tom, že dne 23. 11. 2016 uzavřel zapůjčitel se žalovanou smlouvu nazvanou jako smlouva o zápůjčce číslo podle níž žalované poskytl částku 8 000 Kč, kterou žalovaná převzala v hotovosti při uzavírání smlouvy a kterou se zavázala zapůjčiteli splatit spolu s tzv. poplatkem ve výši 7 145 Kč, odpovídajícím úrokům ve výši 28 % ročně v kapitalizované výši 1 379 Kč, poplatku za„ zpracování a doručení“ ve výši 1 100 Kč a poplatku za„ komfortní a flexibilní splácení“ ve výši 4 666 Kč v 59 týdenních splátkách po 253 Kč spolu se 60. splátkou ve výši 218 Kč, celkem tak měla zapůjčiteli uhradit částku 15 145 Kč s tím, že poslední splátka byla stanovena na den 17. 1. 2018. Žalovaná splátky řádně nehradila, svoji pohledávku za žalovanou zapůjčitel postoupil žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019, což zapůjčitel žalované oznámil podáním z téhož dne. Pokud žalobkyně ve shodě s výstupem zapůjčitele následně vyčíslila dluh žalované tak, že odpovídá částce jistiny poskytnuté částky ve výši 5 346,78 Kč a části poplatku ve výši 2 120,31 Kč, když naopak žalovaná na svém dluhu uhradila celkem 5 578,32 Kč, a úrokům a úroku z prodlení kapitalizovaných ke dni postoupení pohledávky shora popsanými částkami, pak ani toto žalovaná nevyvracela.

5. Soud dále obdobně v případě druhé nesplacené zápůjčky zjistil skutkový stav rovněž odpovídající žalobním tvrzením a spočívající v tom, že dne 3. 1. 2017 došlo mezi zapůjčitelem a žalovanou k uzavření smlouvy nazvané jako smlouva o zápůjčce číslo podle které zapůjčitel poskytl žalované rovněž částku 8 000 Kč, tuto žalovaná také převzala v hotovosti při uzavírání smlouvy a zavázala se ji zapůjčiteli splatit spolu s poplatkem ve výši 6 209 Kč, odpovídajícím úrokům ve výši 21 % ročně v kapitalizované výši 1 395 Kč, poplatku za„ zpracování, doručení a flexibilní splácení“ ve výši 2 260 Kč a poplatku za„ administrativní činnost a komfortní splácení“ ve výši 2 554 Kč v 17 měsíčních splátkách po 790 Kč spolu s 18. splátkou ve výši 779 Kč, celkem tak měla zapůjčiteli uhradit 14 209 Kč s tím, že poslední splátka měla být uhrazena do 3. 7. 2018. Žalovaná splátky řádně nehradila, svoji pohledávku za žalovanou zapůjčitel postoupil žalobkyni stejnou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019, což zapůjčitel žalované oznámil podáním z téhož dne. Pokud žalobkyně ve shodě s výstupem zapůjčitele následně vyčíslila dluh žalované tak, že odpovídá částce jistiny poskytnuté částky ve výši 5 961,53 Kč a části poplatku ve výši 2 171,13 Kč, přičemž tak měla žalovaná uhradit zapůjčiteli toliko částku 4 373,68 Kč a úrokům a úroku z prodlení kapitalizovaných ke dni postoupení pohledávky shora popsanými částkami, pak ani toto žalovaná nevyvracela.

6. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovanou k dobrovolnému splnění obou jejích dluhů předžalobní výzvou ze dne 12. 3. 2020.

7. Právní vztahy mezi zapůjčitelem a žalovanou by bylo namístě posoudit jako vztahy založené uzavřenými smlouvami o zápůjčce podle § 2390 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), vycházeje z obsahu těchto smluv, určující vzájemná práva a povinnosti stran každé smlouvy (právního předchůdce žalobkyně jako zapůjčitele a žalované jako vydlužitele), pak z těchto ustanovení rovněž vychází povinnost žalované vrátit poskytnuté finanční prostředky a zaplatit sjednané úroky. Přestože popsané smlouvy formulářového předtištěného typu, do kterých byly vepsány osobní údaje o žalované o výši zápůjčky, o výši a sestavě tzv. poplatku, o celkové částce, jež měla být žalovanou zapůjčiteli zaplacena a o výši a počtu týdenních resp. měsíčních splátek, v rámci nichž se tak mělo stát, jsou co do obsahu i co do formy smlouvami transparentními, nadepsaný soud vycházel při jejich hodnocení mimo jiné z rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 19. 7. 2017, č. j. 25 Co 132/2017 – 77, ve shodě s tímto a dále může konstatovat, že na straně jedné byly v případě poskytnutých jistin sjednány úroky vyčíslené částkami 1 379 Kč a 1 395 Kč, na straně druhé byly však spolu s těmito úroky do tzv. poplatku zahrnuty další částky tak, jak popsáno výše. Posuzuje-li pak soud uzavřené smlouvy jako celek, je zřejmé, že žalovaná měla v souhrnu uhradit zapůjčiteli ohledně první zápůjčky v rámci 60 týdenních splátek jistinu navýšenou o více než 89 %, a to za období mírně přesahující období 1 roku, ohledně druhé zápůjčky v rámci 18 měsíčních splátek jistinu navýšenou o více než 77 %, což byly výše, které se naprosto vymykaly výši roční procentní sazbě nákladů půjček či úvěrů, za jaké i v době realizace zápůjček byly na bankovním trhu poskytovány spotřebitelské zápůjčky a úvěry. Nelze odhlédnout od skutečnosti, že v případě každé takto uzavřené smlouvy se jedná o typickou smlouvu uzavřenou se spotřebitelem podle § 1810 a násl. o. z., konkrétně o smlouvu o finanční službě podle § 1841 a násl. o. z., přičemž podle § 1813 o. z. má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele, to neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. V souhrnu tak soud každou uzavřenou smlouvu, ve směru k žalované výrazně značně nevýhodnou, hodnotí jako smlouvy, které se zjevně příčí dobrým mravům, jak předpokládá ust. § 580 o. z., tedy jako smlouvu neplatnou a v návaznosti ust. § 588 o. z. potud, že k takové neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu osoby, která se má neplatnosti dovolávat, totiž zde osoby žalované. V takovém případě má žalobkyně toliko právo na vydání toho, co zapůjčitel sám plnil na základě smluv, které nebyly platné, soud proto v případě prvé smlouvy žalobě vyhověl co do částky 2 421,68 Kč s úrokem z prodlení, když žalovaná uhradila zapůjčiteli částku 5 578,32 Kč, v případě druhé smlouvy soud žalobě vyhověl co do částky 3 626,32 Kč s úrokem z prodlení, když žalovaná zapůjčiteli uhradila 4 373,68 Kč, přičemž v případě neplatných smluv nelze žalovanou realizované splátky započítávat na úhradu zmíněného poplatku, výše úroku z prodlení vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části soud žalobu zamítl.

8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., žalovaná sice byla ve věci úspěšnější a měla by právo na úhradu poměrné části nákladů řízení, na její straně však žádných nákladů řízení nebylo shledáno. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím soudu podepsaného. Nesplní-li povinná osoba dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může osoba oprávněná podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.