20 C 163/2021

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Mgr. Robertem Plášilem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované hlášená k trvalému pobytu ulice číslo, PSČ obec o zaplacení částky 22 220 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 422 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z uvedené částky za dobu od 19. 7. 2019 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 13 798 Kč s úroky ve výši 1 822,71 Kč, s úroky ve výši 29 % ročně z částky 13 232 Kč za dobu od 19. 12. 2020 do zaplacení a co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni rozdíl mezi úrokem z prodlení tak, jak žalobkyně požadovala žalobou podanou dne 30. 7. 2021 a úrokem z prodlení tak, jak byl žalobkyni přiznán dle výroku pod bodem I. tohoto rozsudku, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou dne 30. 7. 2021 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 22 220 Kč s úrokem z prodlení z částky 13 232 Kč za dobu od 19. 7. 2019 do 18. 12. 2020 v kapitalizované výši 1 907,61 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 13 232 Kč za dobu od 19. 12. 2020 do zaplacení, s úroky ve výši 29 % ročně z částky 13 232 Kč za dobu od 1. 7. 2020 do 18. 12. 2020 v kapitalizované výši 1 822,71 Kč a s úroky ve výši 29 % ročně z částky 13 232 Kč za dobu od 19. 12. 2020 do zaplacení, a vše z titulu pohledávky společnosti právnická osoba, IČO, se sídlem adresa (dále jen„ zapůjčitel“) za žalovanou, vzniklé na základě nesplacené zápůjčky žalovanou, když pohledávka zapůjčitele byla následně postoupena žalobkyni.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, při splnění podmínek bylo ve věci rozhodnuto bez jednání podle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).

3. Soud pak za popsané procesní pasivity žalované, kterou rovněž ve smyslu § 101 odst. 1 o. s. ř. tíží povinnost tvrzení a břemeno důkazní a která v žádném směru nevyvracela žalobní tvrzení, ze žalobkyní předložených a dále uvedených písemných důkazních prostředků zjistil skutkový stav odpovídající žalobním tvrzením a spočívající v tom, že dne 30. 12. 2018 uzavřel zapůjčitel se žalovanou smlouvu nazvanou jako smlouva o zápůjčce číslo podle níž žalované poskytl částku 18 000 Kč, kterou se tato zavázala zapůjčiteli splatit spolu s poplatkem za zápůjčku, sestávajícího z úroků ve výši 29 % ročně v kapitalizované výši 4 411 Kč, z poplatku za„ zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení“ ve výši 6 307 Kč a z poplatku za„ vedení zákaznického účtu a komfortní splácení“ ve výši 3 965 Kč v 17 měsíčních splátkách po 1 816 Kč spolu s 18. splátkou ve výši 1 811 Kč, celkem tak měla zapůjčiteli uhradit částku 32 683 Kč s tím, že poslední splátka byla stanovena na den 30. 6. 2020. Žalovaná splátky řádně nehradila, když na těchto uhradila dle žalobních tvrzení toliko 9 578 Kč, poslední splátku pak uhradila dne 19. 6. 2019, svoji pohledávku za žalovanou zapůjčitel postoupil žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, což zapůjčitel žalované oznámil podáním ze dne 6. 1. 2021. Pokud žalobkyně ve shodě s výstupem zapůjčitele ke dni postoupení pohledávky zapůjčitele vyčíslila a tvrdila, že dluh žalované odpovídá části jistiny poskytnuté částky ve výši 13 232 Kč a části dlužného poplatku za zápůjčku ve výši 8 988 Kč, tedy celkem ve výši 22 220 Kč, pak ani toto žalovaná nevyvracela.

4. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovanou k dobrovolnému splnění jejího dluhu předžalobní výzvou ze dne 28. 6. 2021.

5. Právní vztah mezi zapůjčitelem a žalovanou by bylo namístě posoudit jako vztah založený uzavřenou smlouvou o zápůjčce podle § 2390 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), vycházeje z obsahu této smlouvy, určující vzájemná práva a povinnosti stran smlouvy (právního předchůdce žalobkyně jako zapůjčitele a žalované jako vydlužitele), pak z těchto ustanovení rovněž vychází povinnost žalované vrátit poskytnuté finanční prostředky a zaplatit sjednané úroky. Přestože popsaná smlouva formulářového předtištěného typu, do které byly vepsány osobní údaje o žalované, o výši zápůjčky, o výši a sestavě poplatku za zápůjčku, o celkové částce, jež měla být žalovanou zapůjčiteli zaplacena a o výši a počtu měsíčních splátek, v rámci nichž se tak mělo stát, je co do obsahu i co do formy smlouvou transparentní, nadepsaný soud vycházel při jejím hodnocení mimo jiné z rozsudků Krajského soudu v Plzni ze dne 18. 5. 2021, č. j. 64 Co 101/2021-87, ze dne 24. 2. 2021, č. j. 25 Co 27/2021-124, ze dne 6. 1. 2021, č. j. 25 Co 360/2020-84 či z rozsudku ze dne 16. 9. 2020, č. j. 25 Co 209/2020-66, týkajících se obdobných věcí, ve shodě s těmito a dále může soud konstatovat, že na straně jedné jsou v případě poskytnuté jistiny sjednány úroky vyčíslené částkou 4 411 Kč, na straně druhé byly však spolu s těmito úroky do celkové částky, kterou měla žalovaná uhradit, zahrnuty další částky tak, jak popsáno výše s tím, že v rámci 18 měsíčních splátek měla žalovaná splatit jistinu navýšenou o více než 81,57 %, což je výše, která se naprosto vymykala výši roční procentní sazbě nákladů zápůjček či úvěrů, za jaké i v době realizace půjčky byly na bankovním trhu poskytovány spotřebitelské zápůjčky a úvěry. Ostatně sám zapůjčitel roční procentní sazbu nákladů kvantifikoval výší 130,43 %. Nelze odhlédnout od skutečnosti, že v případě uzavřené smlouvy se jedná o typickou smlouvu uzavřenou se spotřebitelem podle § 1810 a násl. o. z., konkrétně o smlouvu o finanční službě podle § 1841 a násl. o. z., přičemž podle § 1813 o. z. má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele, to neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. V souhrnu tak soud uzavřenou smlouvu, ve směru k žalované výrazně značně nevýhodnou, hodnotí jako smlouvu, která se zjevně příčí dobrým mravům, jak předpokládá ust. § 580 o. z., tedy jako smlouvu neplatnou a v návaznosti ust. § 588 o. z. potud, že k takové neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu osoby, která se má neplatnosti dovolávat, totiž zde osoby žalované. V takovém případě má po postoupení pohledávky žalobkyně toliko právo na vydání toho, co zapůjčitel sám plnil na základě smlouvy, která nebyla platná. Pokud zapůjčitel poskytl žalované částku 18 000 Kč a žalovaná na svém dluhu uhradila 9 578 Kč, soud žalobě vyhověl co do rozdílové částky 8 422 Kč s úrokem z prodlení, přičemž v případě neplatné smlouvy nelze žalovanou realizované splátky započítávat na úhradu zmíněných poplatků včetně úroků, výše úroku z prodlení vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části soud žalobu zamítl.

6. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., žalovaná sice byla ve věci více úspěšná a měl by právo na úhradu poměrné části nákladů řízení, na její straně však žádných nákladů řízení nebylo shledáno. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím soudu podepsaného. Nesplní-li povinná osoba dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může osoba oprávněná podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.