20 C 225/2021

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Mgr. Robertem Plášilem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované o zaplacení částky 3 645 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 645 Kč s úrokem z prodlení ve výši 678,66 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně částku 400 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Vzhledem k tomu, že proti tomuto rozsudku podle § 202 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) není odvolání přípustné, v odůvodnění rozsudku soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci (§ 157 odst. 4 o. s. ř.).

2. Předmět řízení žalobkyně vymezila žalobou podanou dne 27. 10. 2021, kterou se domáhala po žalované zaplacení shora ve výroku tohoto rozsudku uvedené částky s kapitalizovaným úrokem z prodlení, a to z titulu dluhu žalované na televizních poplatcích.

3. Žalovaná se během řízení k věci nevyjádřila, při splnění podmínek bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání podle § 115a o. s. ř.

4. Soudem byl zjištěn následující skutkový stav: K měsíci únoru 2009 se žalovaná zaevidovala jako poplatník televizního poplatku, čímž jí vznikla povinnost platit televizní poplatek ve výši 135 Kč měsíčně, splatný čtvrtletně nejpozději do 15. dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Žalovaná této povinnosti nedostála za měsíce říjen 2018 až prosinec 2020, tuto povinnost nesplnila ani přes žalobkyní zaslanou výzvu ze dne 8. 3. 2021.

5. Soud pak na zjištěný skutkový stav aplikoval zejména ustanovení § 2 odst. 2 zák. č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, podle kterého se televizní poplatek platí ze zařízení technicky způsobilého individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání bez ohledu na způsob příjmu, kdy toto zařízení se považuje za televizní přijímač i v případě, že si jej poplatník upraví k jinému účelu, dle § 3 odst. 2 tohoto zákona je poplatníkem poplatku fyzická nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač, podle § 5 odst. 3 cit. zák. poplatník, který je fyzickou osobou, která je podnikatelem, platí rozhlasový nebo televizní poplatek z každého rozhlasového nebo televizního přijímače, který používá k podnikání nebo v souvislosti s ním; tím není dotčena povinnost platit poplatky podle ustanovení odstavce 1. Výše televizního poplatku pak od 1. 1. 2008 činila 135 Kč měsíčně. Pokud žalovaná dlužné jednotlivé částky neuhradila, dostala se podle § 7 odst. 3 věty prvé cit. zák., podle kterého je-li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem, nebo právnická osoba, rozhlasový nebo televizní poplatek se platí čtvrtletně nejpozději do 15. dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí, dnem následujícím do prodlení s plněním svého dluhu a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalované úrok z prodlení dle § 1968 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku; výše úroku z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a rozhodnutí České národní banky o stanovení repo sazby a je odpovídající výši, kterou žalobkyně požadovala v kapitalizované výši. Soud proto žalobě zcela vyhověl.

6. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142a odst. 1 o. s. ř., účinného ke dni zahájení řízení, podle tohoto žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu výzvu k plnění. Pokud žalobkyně popsaný zákonný požadavek splnila (viz výše), pak má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. proti žalované právo na náhradu nákladů řízení. Výši účelných nákladů řízení na straně žalobkyně soud s poukazem na závěry Nálezu Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. I. ÚS 3344/12, týkajících se postavení žalobkyně a její schopnosti vymáhat nezaplacené televizní poplatky vlastním aparátem, určil tak, že těmto odpovídá toliko zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, nikoliv již náklady zastoupení žalobkyně advokátem.