20 C 233/2015

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Mgr. Robertem Plášilem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa , PSČ obec zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem ulice a číslo , PSČ obec proti žalované: osobní údaje žalované hlášená k trvalému pobytu ulice a číslo , PSČ obec o zaplacení částky 2 612 Kč s příslušenstvím

I. Rozsudek Okresního soudu v Chebu ze dne 16. 12. 2015, č. j. 20 C 233/2015-20, se zrušuje a řízení o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 2 612 Kč s úroky z prodlení se zcela zastavuje.

II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žádost žalobkyně o vrácení části zaplaceného soudního poplatku se zamítá.

1. Rozsudkem Okresního soudu v Chebu ze dne 16. 12. 2015, č. j. 20 C 233/2015-20, bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni částku 2 612 Kč s úroky z prodlení, a to z titulu dluhu žalované na splacení poskytnutého úvěru. Citovaným rozsudkem byla žalované rovněž uložena povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů nalézacího řízení ve výši 1 489 Kč.

2. Předtím, než mohl popsaný rozsudek nabýt právní moci, bylo nalézací řízení vzhledem k zahájenému insolvenčnímu řízení, vedeném se žalovanou u Krajského soudu v Plzni jako soudu insolvenčního pod sp. zn. [insolvenční spisová značka], přerušeno. Usnesením insolvenčního soudu ze dne 2. 6. 2021, č. j. [insolvenční spisová značka], vzal tento soud na vědomí splnění oddlužení žalované plněním splátkového kalendáře, současně podle § 414 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), rozhodl tak, že žalovaná se osvobozuje od placení pohledávek věřitelů zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž nebyly dosud uspokojeny, přičemž toto osvobození se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit.

3. Poté, co bylo usnesením nadepsaného soudu ze dne 12. 7. 2021, č. j. 20 C 233/2015-42, rozhodnuto o pokračování v nalézacím řízení a žalobkyně byla obeznámena s obsahem výše popsaného usnesení insolvenčního soudu, vzala podáním ze dne 19. 7. 2021 žalobu„ z důvodu neúčelnosti“ zcela zpět s tím, že se vzdává práva na náhradu nákladů řízení, požádala o vrácení části soudního poplatku, zaplaceného v souvislosti s podáním žaloby.

4. Vzhledem k popsanému účinnému zpětvzetí žaloby žalobkyní soud podle § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) rozhodl o zrušení cit. rozsudku ze dne 14. 1. 2016, č. j. 20 C 233/2015-20, a řízení o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 2 612 Kč s úroky z prodlení zcela zastavil, o náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř.

5. O žádosti (návrhu) žalobkyně na vrácení části zaplaceného soudního poplatku soud rozhodl podle § 10 odst. 3, odst. 5 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, podle něhož soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním, obdobně dokud nebylo vydáno bez jednání rozhodnutí ve věci samé, k čemuž došlo i v této věci. Soud proto žádost žalobkyně o vrácení části soudního poplatku zamítl.