20 C 57/2021

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Mgr Robertem Plášilem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného hlášený k trvalému pobytu ulice a číslo , PSČ obec o zaplacení částky 23 840 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z uvedené částky za dobu od 27. 8. 2017 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 11 840 Kč s úroky ve výši 8 844,92 Kč, s úroky ve výši 23,72 % ročně z částky 16 000 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení a co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni rozdíl mezi úrokem z prodlení tak, jak žalobkyně požadovala žalobou podanou dne 27. 1. 2021 a úrokem z prodlení tak, jak byl žalobkyni přiznán dle výroku pod bodem I. tohoto rozsudku, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou dne 27. 1. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 23 840 Kč s úroky za dobu od 20. 8. 2017 do 6. 12. 2019 8 844,92 Kč, s úroky ve výši 23,72 % ročně z částky 16 000 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení za dobu od 27. 8. 2017 do 6. 12. 2019 ve výši 2 976,71 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 16 000 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení, vše z titulu nesplacené zápůjčky, poskytnuté žalovanému právním předchůdcem žalobkyně – společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ postupitel“) na základě smlouvy ze dne 9. 7. 2016, jenž následně pohledávku za žalovaným postoupil žalobkyni.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, při splnění podmínek bylo ve věci rozhodnuto bez jednání podle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).

3. Soud pak za popsané procesní pasivity žalovaného, kterého rovněž ve smyslu § 101 odst. 1 o. s. ř. tíží povinnost tvrzení a břemeno důkazní a který v žádném směru nevyvracel žalobní tvrzení, ze žalobkyní předložených a dále označených písemných důkazních prostředků zjistil skutkový stav odpovídající žalobním tvrzením a spočívající v tom, že dne 9. 7. 2016 uzavřel postupitel se žalovaným„ smlouvu o půjčce“, podle níž žalovanému poskytl částku 16 000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti při uzavírání smlouvy a kterou se zavázal splatit spolu s další částkou ve výši 11 840 Kč, sestávající z úroků v kapitalizované výši 2 240 Kč, z poplatku za administrativní činnost ve výši 3 200 Kč a z poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 400 Kč, v 58 týdenních splátkách po 480 Kč, celkem tak měl postupiteli uhradit částku 27 840 Kč. Žalovaný splátky řádně nehradil, když na těchto uhradil toliko 4 000 Kč, poslední splátku dle žalobních tvrzení žalovaný uhradil dne 25. 8. 2016. Svoji pohledávku za žalovaným postupitel postoupil žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019, což postupitel žalovanému oznámil podáním z téhož dne. Pokud žalobkyně tvrdila, že žalovaný dluží na jistině částku 16 000 Kč, na poplatku částku 7 840 Kč a úroky a úrok z prodlení shodně tak, jak uvedeno shora, pak ani toto žalovaný nevyvracel.

4. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k dobrovolnému splnění jeho dluhu předžalobní výzvou ze dne 3. 9. 2020.

5. Právní vztah mezi postupitelem a žalovaným by bylo namístě posoudit jako vztah založený uzavřenou smlouvou o zápůjčce podle § 2390 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), vycházeje z obsahu této smlouvy, určující vzájemná práva a povinnosti stran smlouvy (postupitele jako zapůjčitele a žalovaného jako vydlužitele), pak z těchto ustanovení rovněž vychází povinnost žalovaného vrátit poskytnuté finanční prostředky a zaplatit sjednané úroky. Přestože popsaná smlouva formulářového předtištěného typu, do které byly vepsány osobní údaje o žalovaném, o výši zápůjčky, o výši a sestavě tzv. poplatku, o celkové částce, jež měla být žalovaným postupiteli zaplacena a o výši a počtu týdenních splátek, v rámci nichž se tak mělo stát, je co do obsahu i co do formy smlouvou transparentní, nadepsaný soud vycházel při jejím hodnocení mimo jiné z rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 19. 7. 2017, č. j. 25 Co 132/2017 – 77, ve shodě s tímto a dále může konstatovat, že na straně jedné jsou v případě poskytnuté jistiny sjednány úroky vyčíslené částkou 2 240 Kč, na straně druhé byly však spolu s těmito úroky do dluhu žalovaného zahrnuty další částky z výše popsaných titulů – dalších poplatků. Posuzuje-li pak soud uzavřenou smlouvu jako celek, je zřejmé, že žalovaný měl v souhrnu uhradit postupiteli v rámci cca jednoho roku jistinu navýšenou o 74 %, což je výše, která se naprosto vymykala výši roční procentní sazbě nákladů zápůjček či úvěrů, za jaké i v době realizace zápůjček byly na bankovním trhu poskytovány spotřebitelské půjčky a úvěry. Nelze odhlédnout od skutečnosti, že v případě uzavřené smlouvy se jedná o typickou smlouvu uzavřenou se spotřebitelem podle § 1810 a násl. o. z., konkrétně o smlouvu o finanční službě podle § 1841 a násl. o. z., přičemž podle § 1813 o. z. má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele, to neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. V souhrnu tak soud uzavřenou smlouvu, ve směru k žalovanému výrazně značně nevýhodnou, hodnotí jako smlouvu, která se zjevně příčí dobrým mravům, jak předpokládá ust. § 580 o. z., tedy jako smlouvu neplatnou a v návaznosti ust. § 588 o. z. potud, že k takové neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu osoby, která se má neplatnosti dovolávat, totiž zde osoby žalovaného. V takovém případě má žalobkyně toliko právo na vydání toho, co postupitel sám plnil na základě smlouvy, která nebyla platná, soud proto za situace, kdy žalovaný převzal částku 16 000 Kč a uhradila 4 000 Kč, žalobě vyhověl co do rozdílové částky 12 000 Kč s úrokem z prodlení, přičemž v případě neplatné smlouvy nelze žalovaným realizované splátky započítávat na úhradu zmíněného poplatku včetně úroků, výše úroku z prodlení vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části soud žalobu zamítl.

6. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., žalovaný sice byl ve věci více úspěšný a měl by právo na úhradu poměrné části nákladů řízení, na jeho straně však žádných nákladů řízení nebylo shledáno.