20 C 58/2021

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Mgr. Robertem Plášilem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa , PSČ obec zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 294 294,34 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 66 642 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z uvedené částky za dobu od 4. 3. 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 227 652,34 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 62 786,21 Kč za dobu od 4. 3. 2021 do zaplacení a co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 104 148 Kč za dobu od 4. 3. 2021 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou dne 18. 3. 2021 ve znění podání žalobkyně ze dne 26. 4. 2021 se tato domáhala po žalovaném zaplacení částky 294 294,34 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 129 428,21 Kč za dobu od 4. 3. 2021 do zaplacení a dále (dle petitu podané žaloby) se smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 104 148 Kč za dobu od 4. 3. 2021 do zaplacení, kdy v rámci podané žaloby tento nárok žalobkyně označila jako zbývající část inkasní služby ve výši 24 486 Kč a jako zbývající část doplňkové služby Podpora ve výši 79 662 Kč (viz dále), vše z titulu nesplaceného úvěru, poskytnutého žalovanému osobou žalobkyně.

2. Žalovaný k podané žalobě předně uvedl, že nesouhlasí s úhradou nesmyslných penále, odměn advokátů apod., dluh se snažil řádně splácet, v prodlení s úhradou splátek byl z důvodu ztráty zaměstnání, po opětovném zaměstnání je schopen svůj dluh dále řádně splácet.

3. Soud po provedeném dokazování ze žalobkyní a žalovaným předložených a dále uvedených písemných důkazních prostředků za prokázaný skutkový stav, spočívající v tom, že dne 1. 6. 2020 uzavřela žalobkyně se žalovaným prostřednictvím prostředků dálkové komunikace formulářovou smlouvu o úvěru č. 1300073, podle níž žalovanému poskytla částku 90 000 Kč s tím, že částka 16 000 Kč byla započtena na náklady žalobkyně spojené s vyřízením úvěru, částka 49 828 Kč pak byla započítána na pohledávku žalobkyně za žalovaným z titulu jiného poskytnutého a nesplaceného úvěru a částka 24 172 Kč byla konečně vyplacena na běžný účet žalovaného č. [bankovní účet], což takto i žalobkyně dle potvrzení a výpisů z účtu, realizovala. Poskytnutou částku se žalovaný zavázal splatit v rámci 72 měsíčních splátek po 2 315 Kč, každá taková splátka sestávala ze splátky jistiny a úroků (ve výši 23 % ročně), celkem měl takto žalovaný uhradit celkovou částku 166 686 Kč Součástí smlouvy o úvěru jako její přílohy učinily strany smlouvu o inkasní službě, podle které se po dobu trvání úvěru žalovaný zavázal hradit žalobkyni částku 371 Kč měsíčně, měl takto uhradit žalobkyni další částku 26 712 Kč, přičemž se současně zavázal u banky, vedoucí jeho běžný účet, zřídit svolení s inkasem, dále strany smlouvy učinily její součástí jako další přílohu smlouvu o zřízení doplňkové služby Podpora, podle které se žalovaný zavázal po celou dobu trvání úvěrového vztahu hradit žalobkyni částku 1 207 Kč měsíčně, a to pro účely možnosti požádat o odklad 3 splátek úvěru a možnosti přerušení splácení na dobu až 9 měsíců, žalovaný měl takto uhradit žalobkyni dalších 86 904 Kč. Podle celkového splátkového kalendáře tak měl žalovaný hradit žalobkyni po dobu 72 měsíců částku 3 893 Kč, což by v případě řádného plnění platebních povinností žalovaným odpovídalo celkové částce 280 296 Kč. Součástí obou smluv, týkajících se doplňkových služeb, je rovněž ustanovení, podle kterého v případě, že se z důvodu prodlení stane úvěr splatným najednou, je žalovaný povinen uhradit žalobkyni zbývající a doposud neuhrazenou část plateb na obou doplňkových službách, formulářová smlouva o úvěru obsahuje rovněž ujednání o tom, že v případě prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky má žalobkyně nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, s níž je žalovaný v prodlení, v případě zesplatnění jistiny poskytnutého úvěru pak nárok na jednorázovou smluvní pokutu ve výši 50 % zůstatku jistiny, nejvýše však 200 000 Kč, konečně pak z této formulářové smlouvy vychází povinnost žalovaného v případě prodlení s úhradou splátky zaplatit žalobkyni za 1. upomínku částku 300 Kč a za 2. upomínku částku 500 Kč. Soud má za prokázané žalobní tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaný uhradil žalobkyni toliko 6 splátek v celkové výši 23 358 Kč, když žalovaný sice v řízení namítal, že uhradil více splátek, avšak toto tvrzení již neprokázal ani poté, co byl k tomuto v rámci jednání vyzván a byla mu k tomuto poskytnuta procesní lhůta. Z upomínky ze dne 20. 12. 2020 vyplývá, že žalovaný byl vyzýván k úhradě splátky splatné do 15. 12. 2020, stejně jako v případě upomínky ze dne 5. 1. 2021, z důvodu prodlení žalovaného žalobkyně zesplatnila úvěr dle dopisu adresovaného žalovanému a datovaného dnem 21. 1. 2021. Žalobkyně v rámci podané žaloby dluh žalovaného, odpovídající žalované částce 294 294,34 Kč, vyčíslila tak, že započetla žalovaným po zesplatnění úvěru uhrazené částky celkem ve výši 5 791,67 Kč na částku 303 101,83 Kč, která ke dni zesplatnění úvěru po započítání do té doby uhrazených splátek v celkové výši 23 358 Kč sestávala ze zbývající části jistiny úvěru ve výši 86 285,47 Kč, ze zbývající části úroků ve výši 66 509,80 Kč, ze zbývající části inkasní služby ve výši 24 486 Kč (66 plateb po 371 Kč), ze zbývající části doplňkové služby Podpora ve výši 79 662 Kč (66 plateb po 1 207 Kč), ze smluvní pokuty za prodlení úvěru ve výši 14,09 Kč, ze smluvní pokuty za prodlení inkasní služby ve výši 1,48 Kč a ze smluvní pokuty ve výši 43 142,74 Kč, a upustila od nároku na zaplacení smluvní pokuty za prodlení úvěru ve výši 14,09 Kč a smluvní pokuty za prodlení inkasní služby ve výši 1,48 Kč. Součástí uvedeného zesplatňovacího dopisu ze dne 21. 1. 2021 je i upozornění osobě žalovaného, že v případě dobrovolného uhrazení vyčísleného nároku se bude tohoto žalobkyně domáhat v rámci soudního řízení.

4. K výše popsanému skutkovému stavu může soud konstatovat, že právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným by bylo namístě posoudit jako právní vztah vzniklý na základě uzavřené smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), vycházeje z obsahu této smlouvy, určující vzájemná práva a povinnosti stran smlouvy (žalobkyně jako úvěrujícího a žalovaného jako úvěrovaného), pak z těchto ustanovení by rovněž vycházela povinnost žalovaného vrátit poskytnuté finanční prostředky spolu s příslušenstvím pohledávky. Nutno konstatovat, že uvedená smlouva včetně příloh je velmi obsáhlá při popisu jednotlivých práv a povinností stran, což jí v určitém smyslu činí nepřehlednou. Soud při jejím hodnocení vycházel z předpokladu, že takovou smlouvu včetně příloh je nutno hodnotit jako jeden celek, z uvedených pak vyplývá, že žalovanému byla fakticky poskytnuta částka 90 000 Kč, během 6 roků měl žalovaný žalobkyni uhradit celkem 280 296 Kč, a to včetně úhrad za sjednané služby – inkasní službu a doplňkovou službu Podpora, tedy více než trojnásobek fakticky poskytnuté jistiny. Ke koncepci samotné smlouvy a zmíněných doplňkových služeb považuje soud za potřebné uvést, že tyto služby byly dle uzavřené smlouvy vymahatelné i v případě, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním splátek a tyto splátky nehradil, přičemž se však mělo jednat o služby, které měly žalobkyni nahradit náklady spojené s inkasem splátek z účtu žalovaného, a to i v době, kdy již takové splátky nebyly realizovány, obdobně pak o služby umožňující žalovanému v případě přechodné platební neschopnosti posunout (oddálit) splatnost jednotlivých splátek, rovněž v době, kdy již žádné splátky nebyly, a objektivně ani být nemohly, realizovány. Uvedené je tím spíše zřejmé v případě dané věci, kdy žalovanému byla při uzavírání smlouvy dne 1. 6. 2020 formálně poskytována částka 90 000 Kč, z čehož však částka 16 600 Kč nebyla žalobkyní vůbec vyplacena a započítána na jakési další náklady žalobkyně vzniklé v souvislosti s poskytnutím úvěru, v rámci zesplatnění úvěru z důvodu prodlení žalovaného pak žalobkyně, a to po uplynutí necelých 7 měsíců od uzavření smlouvy, vymáhala po žalovaném výše popsanou částku, obdobnou pak i v rámci podané žaloby. Nelze odhlédnout od skutečnosti, že v případě uzavřené smlouvy se jedná o typickou smlouvu uzavřenou se spotřebitelem podle § 1810 a násl. o. z., konkrétně o smlouvu o finanční službě podle § 1841 a násl. o. z., přičemž podle § 1813 o. z. má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele, to neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. V souhrnu tak soud uzavřenou smlouvu, ve směru k žalovanému výrazně značně nevýhodnou, tím spíše v případě prodlení žalovaného s úhradou splátek, hodnotí jako smlouvu, která se zjevně příčí dobrým mravům, jak předpokládá ust. § 580 o. z., tedy jako smlouvu neplatnou a v návaznosti ust. § 588 o. z. potud, že k takové neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu osoby, která se má neplatnosti dovolávat, totiž zde osoby žalovaného. Takto má žalobkyně toliko právo na vydání toho, co sama plnila na základě smlouvy, která nebyla platná, v případě částky 90 000 Kč soud má za prokázané žalobní tvrzení o tom, že žalovaný na splátkách uhradil toliko 23 358 Kč, soud proto přiznal žalobkyni právo na zaplacení částky 66 642 Kč s úrokem z prodlení, výše úroku z prodlení vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části soud žalobu zamítl.

5. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., žalovaný sice byl ve věci více úspěšný a měl by právo na úhradu poměrné části nákladů řízení, na jeho straně však žádných nákladů řízení nebylo shledáno, sám tyto rovněž neuplatnil.