20 C 69/2021

Plný text

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Mgr. Robertem Plášilem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného hlášený k trvalému pobytu ulice a číslo , PSČ obec o zaplacení částky 12 442 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 499 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z uvedené částky za dobu od 22. 11. 2016 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 4 943 Kč s úroky ve výši 5 207,70 Kč, s úroky ve výši 20,98 % ročně z částky 8 000 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení a co do povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni rozdíl mezi úrokem z prodlení tak, jak žalobkyně požadovala žalobou podanou dne 27. 1. 2021 a úrokem z prodlení tak, jak byl žalobkyni přiznán dle výroku pod bodem I. tohoto rozsudku, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou dne 27. 1. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 442 Kč s úroky za dobu od 15. 11. 2016 do 6. 12. 2019 ve výši 5 207,70 Kč, s úroky ve výši 20,98 % ročně z částky 8 000 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení za dobu od 22. 11. 2016 do 6. 12. 2019 ve výši 1 985,67 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 000 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení, vše z titulu nesplacené zápůjčky, poskytnuté žalovanému právním předchůdcem žalobkyně – společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ postupitel“) na základě smlouvy ze dne 18. 1. 2016, jenž následně pohledávku za žalovaným postoupil žalobkyni.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, při splnění podmínek bylo ve věci rozhodnuto bez jednání podle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).

3. Soud pak za popsané procesní pasivity žalovaného, kterého rovněž ve smyslu § 101 odst. 1 o. s. ř. tíží povinnost tvrzení a břemeno důkazní a který v žádném směru nevyvracel žalobní tvrzení, ze žalobkyní předložených a dále označených písemných důkazních prostředků zjistil skutkový stav odpovídající žalobním tvrzením a spočívající v tom, že dne 18. 1. 2016 uzavřel postupitel se žalovaným smlouvu o zápůjčce, podle níž žalovanému poskytl částku 8 000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti při uzavírání smlouvy a kterou se zavázal splatit spolu s další částkou ve výši 4 728 Kč, sestávající z úroků v kapitalizované výši 728 Kč, z poplatku za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a z poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč, spolu s pojištěním ve výši 215 Kč ve 43 týdenních splátkách po 301 Kč, celkem tak měl postupiteli uhradit částku 12 943 Kč. Žalovaný splátky řádně nehradil, když na těchto uhradil dle žalobních tvrzení toliko 501 Kč, poslední splátku pak uhradil dne 18. 7. 2016. Svoji pohledávku za žalovaným postupitel postoupil žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019, což postupitel žalovanému oznámil podáním z téhož dne.

4. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k dobrovolnému splnění jeho dluhu předžalobní výzvou ze dne 3. 9. 2020.

5. Právní vztah mezi postupitelem a žalovaným by bylo namístě posoudit jako vztah založený uzavřenou smlouvou o zápůjčce podle § 2390 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), vycházeje z obsahu této smlouvy, určující vzájemná práva a povinnosti stran smlouvy (postupitele jako zapůjčitele a žalované jako vydlužitele), pak z těchto ustanovení rovněž vychází povinnost žalovaného vrátit poskytnuté finanční prostředky a zaplatit sjednané úroky. Přestože popsaná smlouva formulářového předtištěného typu, do které byly vepsány osobní údaje o žalované, o výši půjčky, o výši a sestavě tzv. poplatku, o celkové částce, jež měla být žalovaným postupiteli zaplacena a o výši a počtu týdenních splátek, v rámci nichž se tak mělo stát, je co do obsahu i co do formy smlouvou transparentní, nadepsaný soud vycházel při jejím hodnocení mimo jiné z rozsudků Krajského soudu v Plzni ze dne 18. 5. 2021, č. j. 64 Co 101/2021-87, ze dne 24. 2. 2021, č. j. 25 Co 27/2021-124, ze dne 6. 1. 2021, č. j. 25 Co 360/2020-84 či z rozsudku ze dne 16. 9. 2020, č. j. 25 Co 209/2020-66, týkajících se obdobných věcí, ve shodě s těmito a dále může soud konstatovat, že na straně jedné jsou v případě poskytnuté jistiny sjednány úroky vyčíslené částkou 728 Kč, na straně druhé byly však spolu s těmito úroky do celkové částky, kterou měl žalovaný uhradit, zahrnuty další částky tak, jak popsáno výše s tím, že v rámci 43 týdenních splátek měl žalovaný splatit jistinu navýšenou o dalších 59 %, což je výše, která se naprosto vymykala výši roční procentní sazbě nákladů zápůjček či úvěrů, za jaké i v době realizace půjčky byly na bankovním trhu poskytovány spotřebitelské zápůjčky a úvěry. Ostatně sám postupitel roční procentní sazbu nákladů kvantifikoval výší 91,66 %. Nelze odhlédnout od skutečnosti, že v případě uzavřené smlouvy se jedná o typickou smlouvu uzavřenou se spotřebitelem podle § 1810 a násl. o. z., konkrétně o smlouvu o finanční službě podle § 1841 a násl. o. z., přičemž podle § 1813 o. z. má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele, to neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. V souhrnu tak soud uzavřenou smlouvu, ve směru k žalovanému výrazně značně nevýhodnou, hodnotí jako smlouvu, která se zjevně příčí dobrým mravům, jak předpokládá ust. § 580 o. z., tedy jako smlouvu neplatnou a v návaznosti ust. § 588 o. z. potud, že k takové neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu osoby, která se má neplatnosti dovolávat, totiž zde osoby žalovaného. V takovém případě má po postoupení pohledávky žalobkyně toliko právo na vydání toho, co postupitel sám plnil na základě smlouvy, která nebyla platná. Pokud postupitel poskytl žalovanému částku 8 000 Kč a žalovaný na svém dluhu uhradil 501 Kč, soud žalobě vyhověl co do rozdílové částky 7 499 Kč s úrokem z prodlení, přičemž v případě neplatné smlouvy nelze žalovaným realizované splátky započítávat na úhradu zmíněných poplatků včetně úroků, výše úroku z prodlení vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části soud žalobu zamítl.

6. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., žalovaný sice byl ve věci více úspěšný a měl by právo na úhradu poměrné části nákladů řízení, na jeho straně však žádných nákladů řízení nebylo shledáno.